24 C 201/2022-54 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 26. 8. 2022 domáhá na žalovaném zaplacení shora uvedené částky z titulu neuhrazeného nájemného a služeb. Žalobce a žalovaný uzavřeli nájemní smlouvu k bytu [číslo] na adrese [adresa] (dále jen„ byt [číslo]“) dne 20. 2. 2019 na dobu určitou od 1. 3. 2019, kdy nájem skončil dohodou o ukončení nájmu bytu ze dne 27. 11. 2019, a to ke dni 31. 1. 2020. Žalobce a žalovaný poté uzavřeli nájemní smlouvu k bytu [číslo] na adrese [adresa] (dále jen„ byt [číslo]“) dne 13. 1. 2020 na dobu určitou od 1. 2. 2020, kdy nájemní vztah skončil uplynutím doby ke dni 31. 1. 2021. Žalobce se domáhá zaplacení částky 775 Kč jakožto dlužný nedoplatek z vyúčtování služeb k nájemnému za rok 2020 k bytu [číslo] dále částky 16 229 Kč jakožto dlužné pevné části nájemného za období od 1. 2. 2020 do 31. 12. 2020, a to k bytu [číslo] (za měsíc 7/ 2020 částka ve výši 1 389 Kč, za měsíc 8/ 2020 částka ve výši 2 982 Kč, za měsíc 9/ 2020 částka ve výši 2 982 Kč, za měsíc 10/ 2020 částka ve výši 2 982 Kč, za měsíc 11/ 2020 částka ve výši 2 982 Kč a za měsíc 12/ 2020 částka ve výši 2 982 Kč). Žalobce vyzval žalovaného předžalobní upomínkou. 2. Žalovaný se nevyjádřil a zůstal nečinný. 3. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaný má ukrajinské státní občanství a pobyt na území České republiky. Pravomoc k řízení o sporu ze smluvního závazku má podle čl. 48 odst. 5 Smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech justiční orgán té smluvní strany, na jejímž území má odpůrce bydliště, pobyt, sídlo anebo se zde nalézá sporný nemovitý majetek. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že v této věci je dána pravomoc českých soudů věc projednat, protože žalovaný má na území ČR povolen trvalý pobyt. 4. Žalobce k výzvě soudu souhlasil s rozhodnutím bez nařízení jednání v podání ze dne 5. 12. 2022 a žalovaného soud usnesením vyzval, aby se ve lhůtě 10 dnů vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání a poučil ho, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Předmětné usnesení bylo žalovanému doručeno fikcí, 10. dnem uložení na poště, dne 18. 12. 2022. Žalovaný na tuto výzvu do současné doby nijak nereagoval. V souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud o věci rozhodl na základě předložených listinných důkazů bez nařízení jednání, neboť s takovým postupem účastníci souhlasili. 5. Na základě listinných důkazů má soud za prokázaný následující skutkový stav: 6. Žalobce je vlastníkem bytu [číslo] bytu [číslo] (prokázáno výpisy z katastru nemovitostí). Žalobce jakožto pronajímatel uzavřel s žalovaným jakožto nájemcem dne 20. 2. 2019 nájemní smlouvu, jejímž předmětem byl nájem bytu [číslo] (prokázáno nájemní smlouvou k bytu [číslo]). Žalobce a žalovaný se dohodli na ukončení nájmu bytu k bytu [číslo] to ke dni 31. 1. 2020 (prokázáno dohodou o ukončení nájmu bytu, protokolem o předání bytu). Nájemné k bytu [číslo] od 1. 1. 2020 bylo sjednáno ve výši 5 832 Kč a 1 429 Kč jako zálohy na služby (prokázáno evidenčním listem výpočtu nájemného od 1. 1. 2020). Po vyúčtování nájemného a služeb spojených s užíváním bytu [číslo] za rok 2020 vznikl žalovanému jakožto nájemci nedoplatek ve výši 775 Kč, které mu bylo zasláno (prokázáno vyúčtováním nájemného a služeb spojených s užíváním bytu, vrácenou obálkou zásilky). Žalobce jakožto pronajímatel a žalovaný jakožto nájemce uzavřeli dne 13. 1. 2020 nájemní smlouvu k bytu [číslo] (prokázáno nájemní smlouvou k bytu [číslo]). Nájemné k bytu [číslo] od 1. 2. 2020 bylo sjednáno ve výši 2 901 Kč a 1 029 Kč jako zálohy na služby a od 1. 7. 2020 bylo sjednáno ve výši 2 982 Kč a 1 568 Kč jakožto zálohy na služby (prokázáno evidenčním listem výpočtu nájemného od 1. 2. 2020 a evidenčním listem výpočtu nájemného od 1. 7. 2020). Po vyúčtování nájemného a služeb spojených s užívání bytu [číslo] vznikl žalovanému jakožto nájemci nedoplatek na nájemném ve výši 16 551 Kč (prokázáno vyúčtováním nájemného a služeb spojených s užíváním bytu, vrácenou obálkou). Žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužných částek (prokázáno předžalobními výzvami ze dne 15. 11. 2021, vrácenými obálkami zásilek). 7. Soud po zhodnocení důkazů učinil tento skutkový závěr: 8. Žalobce a žalovaný uzavřeli nájemní smlouvu, na základě níž žalobce jakožto pronajímatel přenechal žalovanému jakožto nájemci k výlučnému užívání byt [číslo] další nájemní smlouvu, na základě níž žalobce jakožto pronajímatel přenechal žalovanému jakožto nájemci k výlučnému užívání byt [číslo]. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou nájemného a též se zaplacením nedoplatku dle vyúčtování služeb. Žalobce vyzval žalovaného k zaplacené dlužné částky předžalobní upomínkou. 9. Po právní stránce posoudil soud věc následovně: 10. Jelikož předmětem řízení je nárok vyplývající ze závazkového vztahu, aplikoval soud pro určení rozhodného práva nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), přičemž podle něj je rozhodným právem právo české. 11. Žalobce a žalovaný uzavřeli nájemní smlouvy o nájmu bytu ve smyslu § 2201 a násl. a § 2235 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Dle vyúčtování činí nedoplatek na nájemném a na službách za rok 2020 částku 775 Kč a částku 16 551 Kč, kdy žalobce požaduje stran druhé částky toliko částku 16 299 Kč, a to ve smyslu § 2246 odst. 1 o. z. a § 4 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb., o službách. Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky, přičemž vzhledem k tomu, že žalovaný dlužnou částku nezaplatil, dostal se do prodlení ve smyslu § 1968 o. z., a žalobce tak má vedle práva na zaplacení dlužné částky dle § 1970 o. z. právo na zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky v zákonné výši, jež je stanovena § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. (8,25 % a 8,5 % ke dni počátku prodlení). 12. Žalobce svůj nárok prokázal, žaloba je důvodná a soud jí proto vyhověl. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na plnou náhradu nákladů řízení ve výši 8 695,60 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 bodu 5 a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále též „a. t.”), z tarifní hodnoty 17 074 Kč v částce 1 820 Kč za každý ze tří úkonů právní služby účelně učiněných zvoleným advokátem žalobce, ve smyslu § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava věci, předžalobní výzva, podání žaloby), celkem tedy 5 460 Kč, a dále z náhrady hotových výdajů v paušální výši 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. za každý ze tří úkonů právní služby, celkem tedy 900 Kč, a jednadvacetiprocentní daně z přidané hodnoty z částky 6 360 Kč ve výši 1 335,60 Kč.