28 C 100/2023-23 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Předmětem řízení byl nárok na zaplacení částky 12 082 Kč jako příspěvku žalovaného za nepojištěné vozidlo [registrační značka] za dobu od [datum] do [datum] (ohledně uvedeného vozidla nebyla ve sledovaném období uzavřena pojistná smlouva týkající se pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla). 2. Soud ve věci rozhodl dle § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání. Žalovaný se k podané žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil. 3. Soud dospěl k tomuto skutkovému závěru: Žalovaný byl vlastníkem vozidla r.z. [anonymizováno] (nákladní automobil s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg), mj. v době od [datum] do [datum], přičemž v uvedené době ohledně tohoto vozidla neuzavřel smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedeným vozidlem. Příspěvek za nepojištěné vozidlo žalovaný nezaplatil, ač byl k tomu vyzván žalobkyní výzvou doručenou dne [datum] (ve lhůtě 60 dnů od doručení výzvy) a ač byl o zaplacení upomínán dopisem ze dne [datum] (prokázáno zprávou Magistrátu hl. m. Prahy z [datum], výzvou k úhradě s dokladem o odeslání, upomínkou, předžalobní výzvou). 4. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pojištění odpovědnosti“), je žalovaný povinen zaplatit příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo v jeho vlastnictví provozováno bez pojištění odpovědnosti. Výše příspěvku je stanovena prováděcím předpisem (86 Kč / den, období nepojištění trvalo celkem 137 dnů). Součástí příspěvku jsou dle ust. § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti společně s ust. § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. též náklady na uplatnění pohledávky ve výši 300 Kč. Splatnost příspěvku a nákladů na uplatnění pohledávky nastala [datum] (uplynutím 60 dnů od doručení výzvy k zaplacení příspěvku). Soud přiznal žalobkyni úrok z prodlení z částky vlastního příspěvku dle § 1970 o. z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v závislosti na shora uvedeném datu splatnosti. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by na dluh něčeho uhradil, nebo že by bylo vozidlo v předmětné době pojištěno, nebo že by vozidlo v předmětné době nebylo vlastnictvím žalovaného. 5. Lhůtu k plnění soud žalovanému stanovil nikoli ve standardním třídenním trvání, ale v délce jednoho měsíce od právní moci rozsudku, neboť s ohledem na mimořádné okolnosti spojené s nynější ekonomickou situací v České republice (spočívající ve výrazném zdražování, vysoké inflaci a energetické krizi), kdy došlo k neúměrnému navýšení téměř veškerých výdajů jak osob právnických, tak zejména fyzických, což má výrazný ekonomický dopad do majetkové sféry všech subjektů, má soud za to, že standardní třídenní pariční lhůta by byla pro žalovaného velmi krátká. Na druhé straně soud zvažoval i potencionální ekonomický zásah do majetkové sféry žalobkyně, aby stanovená pariční lhůta nebyla pro žalobkyni lhůtou neúměrně dlouhou a tedy nepřiměřenou. Po tomto zhodnocení soud dospěl k závěru, že adekvátním je v této věci stanovení jednoměsíční pariční lhůty ke splnění tímto rozsudkem uložených povinností (§ 160 o.s.ř.). 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 12 082 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.