28 C 176/2023-41 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Předmětem řízení byl nárok na zaplacení částky 23 780 Kč jako příspěvku žalovaného za nepojištěné vozidlo [registrační značka] za dobu od [datum] do [datum], za období od [datum] do [datum] a za dobu od [datum] do [datum] (ohledně uvedeného vozidla nebyla ve sledovaných obdobích uzavřena pojistná smlouva týkající se pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla). 2. Soud ve věci rozhodl dle § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání. Žalovaný se k podané žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil. 3. Soud dospěl k tomuto skutkovému závěru: 4. Žalovaný byl vlastníkem vozidla r.z. [anonymizováno] (objem válců motoru nad [číslo] cm3) mj. v dobách od [datum] do [datum], od [datum] do [datum] a od [datum] do [datum], přičemž v uvedených časových periodách ohledně tohoto vozidla neuzavřel smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla. Příspěvky za nepojištěné vozidlo žalovaný nezaplatil, ač byl k tomu vyzván žalobkyní výzvou doručenou dne [datum] (ohledně období od [datum] do [datum], výzva byla odeslána dne [datum]), výzvou zaslanou žalovanému dne [datum] (ohledně období od [datum] do [datum], výzva byla doručena dne [datum]) a výzvou odeslanou dne [datum] (ohledně období od [datum] do [datum], výzva byla doručena [datum]). Žalovaný měl příspěvky uhradit vždy ve lhůtě 60 dnů od doručení konkrétní výzvy. O zaplacení příspěvků byl žalovaný taktéž upomínán dopisy ze dne [datum], ze dne [datum] a ze dne [datum]. K zaplacení dlužné částky byl žalovaný vyzván i předžalobní upomínkou ze dne [datum]. Žalobkyně pak kupní smlouvou ze dne [datum] prokázala, že žalovaný byl ve sledované době vlastníkem vozidla r.z. [anonymizováno] a vyvrátila tak zákonnou domněnku popsanou v ust. § 4 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. Žaloba je tedy důvodná i přesto, že v zákonné lhůtě očividně nebyla podána žádost o zápis změny vlastníka silničního vozidla na registru silničních vozidel a že žalovaný tak v této evidenci nebyl jako vlastník předmětného vozidla ve sledovaných obdobích oficiálně uveden – z odkazované kupní smlouvy ze dne [datum] však v tomto kontextu vyplývá, že vozidlo r.z. [anonymizováno] bylo ve sledovaných obdobích vlastnictvím žalovaného (prokázáno výzvami k úhradě z [datum], z [datum] a z [datum] s doklady o odeslání a doručení; upomínkami ze dne [datum], ze dne [datum] a ze dne [datum], s doklady o odeslání; předžalobní výzvou ze dne [datum] s podacím archem; výpisy z CRV; zprávou Magistrátu hl. m. Prahy z [datum]; kupní smlouvou ze dne [datum]). 5. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: 6. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pojištění odpovědnosti“), je žalovaný povinen zaplatit příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo v jeho vlastnictví provozováno bez pojištění odpovědnosti. Výše příspěvku je stanovena prováděcím předpisem (65 Kč / den; období nepojištění v tomto případě trvalo celkem 352 dnů). Součástí příspěvků jsou dle ust. § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti společně s ust. § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. též náklady na uplatnění pohledávek ve výši 300 Kč. Splatnost příspěvků a nákladů na uplatnění pohledávek nastala dne [datum] u prvního období (od [datum] do [datum]), dne [datum] u druhého období (od [datum] do [datum]) a dne [datum] u třetího období (od [datum] do [datum]), a to ve všech případech uplynutím 60 dnů od doručení výzvy k zaplacení příspěvku. Soud přiznal žalobkyni též nárok na úrok z prodlení z částky vlastních příspěvků dle § 1970 o. z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v závislosti na shora uvedených datech splatnosti. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by na dluh něčeho uhradil, nebo že by bylo vozidlo v předmětné době pojištěno, nebo že by vozidlo v předmětné době nebylo vlastnictvím žalovaného. 7. Lhůtu k plnění soud žalovanému stanovil nikoli ve standardním třídenním trvání, ale v délce jednoho měsíce od právní moci rozsudku, neboť s ohledem na mimořádné okolnosti spojené s nynější ekonomickou situací v České republice (spočívající ve výrazném zdražování, vysoké inflaci a energetické krizi), kdy došlo k neúměrnému navýšení téměř veškerých výdajů jak osob právnických, tak zejména fyzických, což má výrazný ekonomický dopad do majetkové sféry všech subjektů, má soud za to, že standardní třídenní pariční lhůta by byla pro žalovaného velmi krátká. Na druhé straně soud zvažoval i potencionální ekonomický zásah do majetkové sféry žalobkyně, aby stanovená pariční lhůta nebyla pro žalobkyni lhůtou neúměrně dlouhou a tedy nepřiměřenou. Po tomto zhodnocení soud dospěl k závěru, že adekvátním je v této věci stanovení jednoměsíční pariční lhůty ke splnění tímto rozsudkem uložených povinností (§ 160 o.s.ř.). 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 259,60 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 952 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 23 780 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum] a z částky 2 060 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum] včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3 560 Kč ve výši 747,60 Kč.