38 C 141/2023-95 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení v záhlaví uvedené částky s odůvodněním, že dne [datum] na ni byla žalovaná pohledávka postoupena [právnická osoba] a. s., na níž byla dne [datum] postoupena společností [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“). Žalobkyně uvedla, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel dne [datum] s žalovanou Smlouvu o o vydání kreditní karty [číslo] v níž se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalované úvěrový rámec až do výše 25 000 Kč, který žalovaná mohla čerpat prostřednictvím kreditní karty. Vyčerpaná část úvěru byla úročena úrokovou sazbou 23,99 % ročně. Žalovaná se zavázala splácet čerpaný úvěr povinnou měsíční minimální splátkou z čerpaných prostředků. Žalovaná byla dále povinna dle obchodních podmínek platit poplatky a náklady spojené s vydáním a užíváním kreditní karty dle Ceníku. Žalovaná však v rozporu se Smlouvou poskytnutý úvěr nesplácela, jelikož nehradila splátky řádně a včas. Právní předchůdce žalobkyně proto přistoupil k zesplatnění dluhu ke dni [datum]. Žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu. 2. S ohledem na skutečnost, že soudu nebyl znám pobyt žalovaného, ustanovil soud žalovanému opatrovníka advokáta [anonymizováno] [jméno] [příjmení], který navrhl žalobu zamítnout, když uvedl, že právní předchůdce žalobkyně dostatečným způsobem neověřoval úvěruschopnost žalovaného, a proto je smlouva neplatná. 3. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, neboť žalovaná je státním příslušníkem Rumunska. Soud nejprve zkoumal, zda je dána pravomoc českých soudů k projednání této věci. Podle čl. 7 odst. 1 písm. b) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, podle něhož platí, že osoba, která má bydliště v některém členském státě, může být v jiném členském státě žalována v místě plnění závazku, tj. v místě, kde služby byly nebo měly být poskytnuty. Pravomoc věc projednat a rozhodnout je tak dána českým soudům. 4. Na základě provedených důkazů soud zjistil následující skutkový stav: 5. Žalobkyně je právnickou osobou se sídlem v České republice, na kterou byl žalovaný nárok postoupen [právnická osoba] a. s., na níž byl již dříve postoupen společností [právnická osoba], na základě Smlouvy o postoupení pohledávek. Uvedená postoupení pohledávky byla žalovanému oznámena (viz rámcová smlouva o postupování pohledávek č. 2018 ze dne [datum] vč. příloh; smlouva o postoupení pohledávek č. 2018 [číslo] ze dne [datum] vč. seznamu postoupených pohledávek; potvrzení úplaty ze dne [datum]; smlouva o postoupení pohledávek č. 2018 [číslo] ze dne [datum] vč. seznamu postoupených pohledávek; vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne [datum] na adresy v ČR a v Rumunsku; poštovní podací archy ze dne [datum]; seznam podacích čísel ze dne [datum]; oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] na adresy v ČR a v Rumunsku; seznam odeslaných oznámení o postoupení pohledávky z I- [právnická osoba] na [právnická osoba] ze dne [datum]). Dne [datum] byla mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně uzavřena smlouva o vydání kreditní karty [anonymizováno] [číslo] na jejímž základě se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalované úvěrový rámec až do výše 25 000 Kč. Zápůjční úroková sazba za bezhotovostní transakce byla sjednána ve výši 23,99 % ročně. Žalovaná se zavázala splácet čerpaný úvěr povinnou měsíční minimální splátkou z čerpaných prostředků. Žalovaná byla dále povinna dle obchodních podmínek platit poplatky a náklady spojené s vydáním a užíváním kreditní karty dle Ceníku (viz návrh na uzavření smlouvy o vydání kreditní karty [anonymizováno] [číslo]; protokol o převzetí kreditní karty; obchodní podmínky pro vydávání a používání kreditních karet; ceník produktů a služeb pro soukromé osoby). Před poskytnutím peněžních prostředků si právní předchůdce žalobkyně prověřil úvěruschopnost žalované, a to v interních a v externích databázích, v insolvenčním rejstříku, a ze mzdového výměru žalované, průměrného obratu na účtu žalované vedeného u právního předchůdce žalobkyně. Ze mzdového výměru plyne, že základní měsíční mzda žalované činila 16 000 Kč, osobní ohodnocení činilo 500 Kč, žalovaná měla nárok za každou odlétanou hodinu na příplatek ve výši 100 Kč a za každé uskutečněné přistání příplatek 70 Kč. Z běžného účtu žalované plynul pravidelný měsíční příjem ze zaměstnání v rozmezí mezi 10 951 Kč až 26 796 Kč. Z údajů poskytnutých žalovanou a z mimořádného výpisu z běžného účtu vyplynulo, že žalovaná nesplácela žádný jiný úvěr (viz mimořádný výpis z účtu žalovaného za období od [datum] do [datum]; údaje klienta; protokol o ověření úvěruschopnosti klienta; [anonymizováno] ze dne [datum] a [datum]; prohlášení k protokolu o ověření úvěruschopnosti). Žalovaná v rozporu se Smlouvou poskytnuté čerpané peněžní prostředky nesplácela, jelikož nehradila splátky řádně a včas. Na základě produktových podmínek pro osobní úvěry právní předchůdce žalobkyně přistoupil ke zesplatnění dluhu ke dni [datum], o čemž žalovanou vyrozuměl oznámením ze dne [datum] (viz souhrnný výpis z účtu Kreditní karty; okamžitá splatnost kreditní karty ze dne [datum]; přehled podacích čísel ze dne [datum]). Žalobkyně odeslala žalovanému dne [datum] předžalobní výzvu (viz předžalobní výzva k úhradě ze dne [datum] na adresy v ČR a v Rumunsku, seznam odeslaných předžalobních výzev ze dne [datum]). 6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 7. Jelikož předmětem řízení je nárok vyplývající ze závazkového vztahu, aplikoval soud pro určení rozhodného práva nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne [datum], o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), přičemž dle čl. 6 je rozhodným právem právo české. 8. Aktivní legitimace žalobkyně ve věci je dána dle § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.“), když předmětná pohledávka na ni byla právním předchůdcem žalobkyně postoupena. 9. Účastníci uzavřeli úvěrovou smlouvu dle § 2395 a násl. o. z., přičemž žalovaná ji uzavřela mimo souvislost se svým podnikáním či samostatným výkonem zaměstnání, a tedy se s ohledem na spotřebitelský charakter této smlouvy dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Na základě této smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně možnost čerpat úvěr prostřednictvím kreditní karty až do výše 25 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala splácet čerpaný úvěr povinnou měsíční minimální splátkou z čerpaných prostředků. Žalovaná byla dále povinna dle obchodních podmínek platit poplatky a náklady spojené s vydáním a užíváním kreditní karty dle Ceníku. Zápůjční úroková sazba za bezhotovostní transakce byla sjednána ve výši 23,99 % ročně. Před uzavření Smlouvy právní předchůdce žalobkyně dostatečným způsobem ověřil úvěruschopnost žalované ve smyslu § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když vycházel nejen z bankovních a nebankovních registrů, ale rovněž ze mzdového výměru a z příjmů a výdajů, které žalovaná měla na běžném účtu vedeném u právního předchůdce žalobkyně. Žalovaná úvěr nesplácela řádně a včas, a proto právní předchůdce žalobkyně přistoupil v souladu se Smlouvou k zesplatnění celého úvěru. Žalovaná netvrdila ani neprokázala, že by na žalovanou částku něčeho uhradila, a neunesla tak své důkazní břemeno. Jelikož žalovaná nezaplatila dlužnou částku ve lhůtě splatnosti, dostal se dle § 1968 o. z. do prodlení a žalobkyně má rovněž dle § 1970 o. z. ve spojení s vládním nařízením č. 351/2013 Sb., nárok na úroky z prodlení v zákonné výši. Soud tedy s ohledem na výše uvedené žalobě v plném celém rozsahu vyhověl. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 11 774,90 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 260 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 25 187,98 Kč sestávající z částky 2 140 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, sepis a podání žaloby; účast na jednání soudu dne [datum]), z částky 1 070 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (jednoduchá výzva k plnění) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 8 690 Kč ve výši 1 824,90 Kč O povinnosti žalované zaplatit tuto náhradu k rukám zástupkyně žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o. s. ř. 11. Vzhledem k tomu, že soudem ustanoveným opatrovníkem byly v řízení vykonány 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne [datum], úča