38 C 143/2023-33 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení v záhlaví uvedené částky spolu s příslušenstvím z titulu pojistné smlouvy [číslo] ze dne 22. 1. 2019. Předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla tov. zn. Škoda Octavia combi, [registrační značka] Počátek pojištění byl sjednán ke dni 22. 1. 2019. Žalovaný se zavázal platit žalobkyni roční pojistné ve výši 14 335 Kč. Žalobkyně po uzavření předmětné pojistné smlouvy zjistila, že vozidlo žalovaného je pojištěno pro běžné užití, ačkoliv se v rozporu se smlouvu jedná o vozidlo taxislužby. Předmětná pojistná smlouva byla sjednána pro běžné užití vozidla k soukromým účelům, od čehož se odvíjela i nižší cena za pojistné, které bylo žalovanému předepsáno. Žalobkyni tak vznikla škoda ve výši 11 848,14 Kč, která odpovídá rozdílu mezi předepsaným pojistným ve výši 11 848,14 Kč a pojistným, které měl žalovaný správně hradit ve výši 23 696,28 Kč, a to za období od 22. 1. 2019 do 21. 1. 2020. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Podáním ze dne 10. 3. 2023 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do částky 11 848,14 Kč, která byla žalovaným uhrazena dne 6. 3. 2023, což žalobkyně doložila. Žalobkyně částku započetla v celém rozsahu na jistinu a nadále požadovala uhrazení příslušenství ve formě zákonného úroku z prodlení a náhradu nákladů řízení. Soud proto řízení v rozsahu zpětvzetí dle § 96 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), zastavil. 4. Studiem spisu soud zjistil, že ve věci je možné rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů, proto dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), vyzval usnesením žalovaného ke sdělení ve stanovené lhůtě, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání a poučil je, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí. Výzva byla žalovanému doručena do vlastních rukou dne 10. 2. 2023, přičemž žalobkyně již v žalobě uvedla, že souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Na tuto výzvu nebylo ze strany žalovaného do současné doby nijak reagováno. Soud tedy uzavřel, že oba účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a tímto způsobem pak ve věci rozhodl. 5. S ohledem na skutečnost, že žalovaný je státním příslušníkem Slovenské republiky, soud nejprve zkoumal, zda je dána pravomoc českých soudů k projednání této věci. Podle čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, platí, že není-li stanoveno jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. [příjmení], které mají bydliště v některém členském státě, mohou být u soudů jiného členského státu žalovány pouze na základě pravidel stanovených v oddílech 2 až 7 této kapitoly. Pravomoc rozhodovat je tak dána českým soudům. 6. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: 7. Žalobkyně v postavení pojistitele a žalovaný jako pojistník uzavřeli dne 22. 1. 2019 pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla tov. zn. Škoda Octavia combi, [registrační značka] Počátek pojištění byl sjednán ke dni 22. 1. 2019. Pojistné období bylo sjednáno jako roční pro soukromé účely a pojistné za pojistné období činilo 14 335 Kč (viz návrh smlouvy o pojištěné vozidel, všeobecné pojistné podmínky). Z výsledku ověření vozidla [příjmení] ze dne 31. 1. 2022 bylo zjištěno, že vozidlo žalovaného je evidováno jako vozidlo taxislužby (viz výsledek ověření vozidla [příjmení]). V případě sjednání pojistného u vozidel taxislužby je sjednáno pojistné tzv. pro výkon podnikatelské činnosti, které je stanoveno 2,0 x pojistné žalovaného (23 696,28 Kč). Žalobkyně zaslala žalovanému dne 23. 11. 2020 předžalobní upomínku s výzvou k úhradě nejpozději do 7. 12. 2020 (viz výzva k plnění ze dne 23. 11. 2020 s podacím lístkem ze dne 23. 11. 2020). 8. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce následujícím způsobem: 9. Soud aplikoval české hmotněprávní předpisy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I). 10. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena pojistná smlouva dle § 3 a násl. zákona č. 168/1999 Sb., a § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). V řízení bylo prokázáno, že žalovaný pojistnou smlouvu uzavřel za účelem běžného užívání vozidla. V řízení bylo rovněž prokázáno, že vozidlo žalovaného bylo současně evidováno jako vozidlo taxislužby a žalovaný v pojistné smlouvě uvedl nesprávné údaje. S ohledem na zaplacení žalované částky započtené na celou jistinu bylo řízení v tomto rozsahu zastaveno (výrok I. rozsudku), přičemž zbývající částka představuje příslušenství ve formě zákonného úroku z prodlení. Jelikož žalovaný v řízení nedoložil úhradu zbývající částky, má žalobkyně v souladu s § 1968 o. z. rovněž nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení z dlužné částky ve smyslu § 1970 o. z., a to v zákonné výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 11. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a proto jí v souladu se shora popsanými listinnými důkaz ve zbývajícím rozsahu vyhověl. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 527 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 848,14 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis a podání žaloby) a z částky 1 580 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci (částečné zpětvzetí) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3 080 Kč ve výši 646,80 Kč. Soud aplikoval § 14b a. t., neboť předmětem řízení je peněžité plnění, jehož hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, a toto řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném, jak je soudu známo z jeho činnosti, u zdejšího soudu opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech. 13. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o. s. ř.