38 C 243/2023-29 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení v záhlaví uvedené částky spolu s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 10. 12. 2015 uzavřela s žalovaným [příjmení] smlouvu [číslo] na jejímž základě byl žalovanému aktivován běžný účet č. [bankovní účet]. Žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 27. 3. 2021 Dodatek [číslo] k Rámcové smlouvě, na jehož základě žalovaný požádal o poskytnutí kontokorentu ve výši 20 000 Kč, jehož poskytnutí mu bylo dne 27. 3. 2021 schváleno a bylo mu umožněno jeho čerpání. Jelikož ze strany žalovaného došlo k závažnému porušení kontokorentu, byl mu kontokorent zablokován a dne 17. 8. 2022 byl celý kontokorent zesplatněn. Ke dni zesplatnění kontokorentu sestávala dlužná pohledávka z dlužné jistiny ve výši 19 284,21 Kč a z nesplaceného smluvního úroku vyúčtovaného ke dni 16. 8. 2022 ve výši 768,89 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal po celou dobu řízení nečinný. 3. Z šetření soudu vyplynulo, že žalovaný má ukrajinské státní občanství a má povolen trvalý pobyt na území České republiky, tedy že projednávaná věc má cizí prvek. Smlouva mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech stanoví v čl. 48, že smluvní závazkové vztahy se řídí právním řádem, na němž se účastníci shodli. Jestliže se účastníci na volbě práva neshodli, řídí se tyto vztahy právním řádem té smluvní strany, na jejímž území uzavřeli smlouvu, s výjimkou sporů ohledně nemovitého majetku. Pravomoc k řízení o sporu ze smluvního závazku má justiční orgán té smluvní strany, na jejímž území má odpůrce bydliště, pobyt, sídlo anebo se zde nalézá sporný nemovitý majetek. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že v této věci je dána pravomoc českých soudů věc projednat, protože žalovaná má na území ČR povolen trvalý pobyt. 4. Soud nařídil jednání na dne 30. 8. 2023, ke kterému se žádný z účastníků nedostavil. Žalobkyně se z jednání omluvila, přičemž souhlasila, aby byla věc projednána a rozhodnuta bez její přítomnosti. Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, ačkoliv mu byla žaloba spolu s předvoláním doručena dne 14. 8. 2023, a to do vlastních rukou náhradním způsobem doručení dle § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Dostatečná lhůta k přípravě jednání dle § 115 o. s. ř. tedy byla zachována, a soud proto věc projednal a rozhodnul dle § 101 odst. 3 bez přítomnosti účastníků. 5. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: 6. Žalobkyně uzavřela dne 10. 12. 2015 žalovaným [příjmení] smlouvu [číslo] jejíž nedílnou součástí jsou [ulice] podmínky, Ceník, Podmínky pro používání karet, Podmínky pro používání úvěru, Podmínky pro používání hypotéky, Pojistné podmínky a Rámcová pojistná smlouva, Přehled cen pojištění. Na základě Rámcové smlouva žalobkyně žalovanému zřídila a vedla běžný účet č. [bankovní účet] (viz Rámcová smlouva [číslo]; [ulice] podmínky). Dne 27. 3. 2021 byl mezi žalobkyní a žalovaným uzavřen Dodatek [číslo] k Rámcové smlouvě, jehož předmětem bylo poskytnutí kontokorentu k účtu žalovaného, a to ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky průběžně splácet každým připsáním peněz na běžný účet, nejpozději do jednoho roku od data prvního čerpání úvěru. Úrok byl sjednán ve výši 18,90 % ročně. Žalovaný se zavázal, že měsíční příjem peněz na běžný účet pokryje alespoň výši napočítaných úroků za předchozí měsíc. Žalovaný se konečně zavázal mít k datu měsíční splatnosti úroků na běžném účtu k dispozici zůstatek odpovídající alespoň výši úroků z kontokorentu napočítaných za předchozí měsíc. Pro případ porušení jakékoliv z podmínek byla žalobkyně oprávněna žalovanému kontokorent zablokovat a celý kontokorent zesplatnit. Pro případ nutnosti upomínat žalovaného byla žalobkyně oprávněna účtovat žalovanému částku 300 Kč za upomínku. Žalovaný se dále zavázal platit měsíční pojistné ve výši 72 Kč (viz Dodatek [číslo] k Rámcové smlouvě; Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru; Podmínky pro užívání kontokorentu; údaje žalovaného, které žalovaný do žádosti o úvěr vyplnil; pojištění schopnosti splácet; přehled cen pojištění; pojistné podmínky; přihlášení k pojištění). Žalovaný kontokorentní úvěr čerpal až do výše 19 284,21 Kč, s tím, že žalovaný kontokorent řádně nesplácel (viz přehled čerpání a splacení kontokorentu; výpis z běžného účtu), a proto žalobkyně dne 17. 8. 2022 kontokorent zablokovala a zesplatnila jej v celé výši. Již dříve žalobkyně zaslalažalovanému upomínky dne 11. 7. 2022, 27. 7. 2022 a 16. 8. 2022 (viz doklad odeslané pošty; přehled nákladů účelně vynaložených bankou). Tato výzva byla též předžalobní upomínkou a žalovanému byla zaslána dne 18. 8. 2022 (viz výzva k zaplacení dluhu – takzvaná předžalobní výzva ze dne 17. 8. 2022; poštovní podací arch ze dne 18. 8. 2022). 7. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 8. Jelikož předmětem řízení je nárok vyplývající ze závazkového vztahu, aplikoval soud pro určení rozhodného práva nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), přičemž dle čl. 6 je rozhodným právem právo české. 9. Mezi žalobkyní jakožto věřitelem a žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. o. z., přičemž žalovaný vystupoval v pozici spotřebitele, neboť sjednával úvěr mimo rámec svého samostatného výkonu povolání či podnikání, což vyplývá z obsahu smlouvy, a tedy se jedná o smlouvu spotřebitelskou. S ohledem na spotřebitelský charakter dané Smlouvy se aplikuje rovněž zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Soud má za to, že za účelem poskytnutí úvěru žalobkyně i s ohledem na nízkou výši úvěru řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, když žalovanému před sjednáním kontokorentu vedla běžný účet, a měla tak přehled o jeho příjmech a výdajích. Soud má za prokázané, že žalovaný čerpal kontokorentní úvěr, avšak nezajistil na běžném účtu dostatečný disponibilní zůstatek k zaplacení splatného úroku z kontokorentu. Proto žalobkyně kontokorent v souladu se smluvním ujednáním zablokovala a celý úvěr ke dni 17. 8. 2022 zesplatnila. Žalovaný netvrdil, že by na svůj dluh (jehož existenci má soud za prokázanou) něčeho zaplatil, čímž neunesl své břemeno tvrzení a důkazní. Soud proto s ohledem na výše uvedené rozhodl v neprospěch žalovaného a přiznal žalobkyni nárok na zaplacení žalované jistiny ve výši 19 284,21 Kč včetně kapitalizovaného úroku ve výši 768,89 Kč vyúčtovaného za období od 1. 6. 2022 do 16. 8. 2022, dále smluvního úroku ve výši 18,90 % ročně z částky 19 284,21 Kč od 17. 8. 2022 do 15. 9. 2022 a od 16. 9. 2022 do zaplacení ve výši 11,75 % ročně a úroku z prodlení v zákonné výši dle § 1970 o. z., a prováděcího nařízení. Žalobkyni dále vzniklo rovněž právo na zaplacení poplatků za zaslání tří upomínek v celkové výši 900 Kč a pojistného ve výši 72 Kč. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 811 Kč Tyto náklady sestávají pouze ze zaplaceného soudního poplatku v částce 811 Kč, neboť žalobkyně nepožadovala žádné další náklady. 11. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností uvedených ve výrocích tohoto rozsudku bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o. s. ř.