38 C 391/2022-83 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení v záhlaví uvedené částky s odůvodněním, že dne 3. 7. 2021 na ni byla žalovaná pohledávka postoupena [právnická osoba] a. s., na níž byla již dříve postoupena společností [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“). Žalobkyně uvedla, že právní předchůdce žalobkyně dne 8. 4. 2019 uzavřel s žalovanou Smlouvu o [příjmení] půjčce [číslo] v níž se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši 328 000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr splatit v 96 pravidelných měsíčních splátkách po 5 891 Kč spolu se smluvním úrokem ve výši 12,90 % ročně, měsíčním poplatkem za pojištění typ B ve výši 396 Kč a s dalšími poplatky dle této smlouvy a ceníku. Žalovaná však v rozporu se smlouvou poskytnutý úvěr nesplácela, jelikož nehradila splátky řádně a včas. Právní předchůdce žalobkyně proto přistoupil k zesplatnění dluhu ke dni 24. 5. 2021. Žalovaná částka sestává z dlužné jistiny úvěru ve výši 291 500,02 Kč, z dlužného kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 21 402,53 Kč, z dlužného kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 263,33 Kč a z dlužných poplatků ve výši 2 876 Kč Žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu. 2. S ohledem na skutečnost, že soudu nebyl znám pobyt žalované, ustanovil soud žalované opatrovníka advokáta Mgr. [jméno] [příjmení], který navrhl žalobu zamítnout, když uvedl, že právní předchůdce žalobce dostatečným způsobem neověřoval úvěruschopnost žalovaného, a proto je smlouva neplatná. 3. Žalobkyně k námitce nedostatečného ověřování úvěruschopnosti uvedla, že postupovala zcela v souladu se zákonnými podmínkami, když vycházela jednak z údajů poskytnutých samotným žalovaným v žádosti o úvěr, jednak z dostupných informací v interních a externích databázích. Rovněž poukázala na rozhodnutí Vrchního soudu v Praze č. j. 104 VSPH 506/2020-63 a usnesení Nejvyššího soudu ČR č. j. 33 ICdo 27/2021-82. 4. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, neboť žalovaný je státním příslušníkem Nizozemska. Soud nejprve zkoumal, zda je dána pravomoc českých soudů k projednání této věci. Podle čl. 7 odst. 1 písm. b) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, podle něhož platí, že osoba, která má bydliště v některém členském státě, může být v jiném členském státě žalována v místě plnění závazku, tj. v místě, kde služby byly nebo měly být poskytnuty. Pravomoc věc projednat a rozhodnout je tak dána českým soudům. 5. Na základě provedených důkazů soud zjistil následující skutkový stav: 6. Žalobkyně je právnickou osobou se sídlem v České republice, na kterou byl žalovaný nárok postoupen [právnická osoba] a. s., na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 3. 7. 2021 (viz smlouva o postoupení pohledávek ze dne 3. 7. 2021 včetně seznamu postoupených pohledávek) na níž byl dříve postoupen [právnická osoba], na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 6. 2021 (viz rámcová smlouva o postupování pohledávek č. 2018 ze dne 29. 8. 2018; smlouva o postoupení pohledávek č. 2018 [číslo] ze dne 29. 6. 2021 včetně seznamu postoupených pohledávek; potvrzení úplaty ze dne 8. 7. 2021). Uvedená postoupení pohledávky byla žalovanému oznámena (viz oznámení o postoupení pohledávky ze dne 13. 7. 2021 na adresy v ČR a v Nizozemsku; seznam odeslaných oznámení o postoupení pohledávky z I- [právnická osoba] na [právnická osoba] ze dne 12. 9. 2021; oznámení o postoupení pohledávky ze dne 2. 9. 2021 na adresy v ČR a v Nizozemsku). 7. Dne 8. 4. 2019 byla mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou uzavřena Smlouva o [příjmení] půjčce [číslo] na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 328 000 Kč, bezhotovostně na účet žalované. Žalovaná se zavázala peněžní prostředky splácet formou 96 splátek ve výši 5 891 Kč měsíčně, a to vždy k 20. dne v měsíci. Úroková sazba byla sjednána ve výši 12,9 % ročně. Žalovaná se současně zavázala platit měsíční pojistné ve výši 396 Kč. Za zaslanou upomínku byl právní předchůdce žalobkyně oprávněn účtovat poplatek 500 Kč (viz návrh smlouvy o [příjmení] půjčce [číslo]; všeobecné obchodní podmínky; produktové podmínky pro osobní úvěry [právnická osoba]; ceník produktů a služeb pro soukromé osoby; mimořádný výpis z účtu žalované za období od 1. 1. 2000 do 30. 7. 2020). Před poskytnutím peněžních prostředků si právní předchůdce prověřil totožnost žalované z jeho pasu a dále úvěruschopnost žalované, a to v interních a v externích databázích, v insolvenčním rejstříku, a z průměrného obratu na účtu žalované vedeného u právního předchůdce žalobkyně. Z běžného účtu žalované plynul pravidelný měsíční příjem ve výši od 29 404 Kč do 30 546 Kč. Toto plynulo rovněž z potvrzení o příjmu potvrzeného [právnická osoba] [právnická osoba] Žalovaná sdělila, že žije v pronájmu a nemá žádné dluhy. Pravidelné měsíční výdaje z účtu činily 16 800 Kč (viz mimořádný výpis z účtu žalovaného za období od 1. 1. 2000 do 30. 7. 2020; údaje klienta; kopie pasu žalované; protokol o ověření úvěruschopnosti klienta; CBL ze dne 22. 4. 2022; návrh na uzavření smlouvy o [příjmení] půjčce [číslo]; potvrzení o příjmu). Žalovaná v rozporu se Smlouvou poskytnuté peněžní prostředky nesplácela, jelikož nehradila splátky řádně a včas. Na základě produktových podmínek pro osobní úvěry právní předchůdce žalobkyně přistoupil k zesplatnění dluhu ke dni 24. 5. 2021, o čemž žalovanou vyrozuměl oznámením ze dne 24. 5. 2021 (viz výpis spotřebitelského úvěru; výpis z osobního účtu; prohlášení o okamžité splatnosti a výzva k uhrazení dluhu ze dne 24. 5. 2021). 8. Žalobkyně odeslala žalovanému dne 6. 9. 2021 předžalobní výzvu (viz oznámení o právním zastoupení - výzva k úhradě dluhu ze dne 6. 9. 2021 na adresy v ČR a v Nizozemsku; seznam odeslaných předžalobních výzev ze dne 6. 9. 2021). 9. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 10. Jelikož předmětem řízení je nárok vyplývající ze závazkového vztahu, aplikoval soud pro určení rozhodného práva nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), přičemž dle čl. 6 je rozhodným právem právo české. 11. Aktivní legitimace žalobkyně ve věci je dána dle § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.“), když předmětná pohledávka na ni byla právním předchůdcem žalobce postoupena. 12. Žalovaná a právní předchůdce žalobkyně uzavřeli úvěrovou smlouvu dle § 2395 a násl. o. z., přičemž žalovaná ji uzavřela mimo souvislost se svým podnikáním či samostatným výkonem zaměstnání, a tedy se s ohledem na spotřebitelský charakter této smlouvy dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Na základě této smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalované úvěr ve výši 328 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala tento úvěr splácet celkem v 96 měsíčních splátkách ve výši 5 891 Kč, které byly splatné vždy k 20. dni v měsíci spolu se sjednaným úrokem ve výši 12,9 %, pojistným typ B ve výši 396 Kč měsíčně a dalšími poplatky. Před uzavření Smlouvy právní předchůdce žalobkyně dostatečným způsobem ověřil úvěruschopnost žalované ve smyslu § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když vycházel nejen z bankovních a nebankovních registrů, ale rovněž z příjmů a výdajů, které žalovaná měla na běžném účtu vedeném u právního předchůdce žalobkyně. Žalovaná úvěr nesplácela řádně a včas, a proto právní předchůdce žalobkyně přistoupil v souladu se Smlouvou k zesplatnění celého úvěru. Právní předchůdce za zaslanou upomínku vyúčtoval v souladu se smlouvou poplatek 500 Kč. Žalovaná netvrdila ani neprokázala, že by na žalovanou částku něčeho uhradila. Jelikož žalovaná nezaplatila dlužnou částku ve lhůtě splatnosti, dostala se dle § 1968 o. z. do prodlení a žalobkyně má rovněž dle § 1970 o. z. ve spojení s vládním nařízením č. 351/2013 Sb., nárok na úroky z prodlení v zákonné výši. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 56 403,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 14 719 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 294 376,02 Kč sestávající z částky 9 500 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, sepis a podání žaloby, účast na jednání soudu dne 18. 10. 2023), z částky 4 750 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (jednoduchá výzva k plnění) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 34 450 Kč ve výši 7 234,50 Kč O povinnosti žalované zaplatit tuto náhradu k rukám zástupkyně žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř