39 C 114/2022-95 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se návrhem ze dne , datum, domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, panem , jméno FO, , a žalovanou byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, , na základě níž žalovaná poskytla panu , jméno FO, finanční prostředky ve výši , částka, . , jméno FO, splatil úvěr v celkové částce , částka, . Dne , datum, byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávek mezi žalobkyní a právním předchůdcem žalobkyně na žalovanou částku, která představuje bezdůvodné obohacení ze smlouvy o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně považuje tuto smlouvu za neplatnou z důvodu, že žalovaná nezkoumala úvěruschopnost právního předchůdce žalobkyně a z toho důvodu neměla nárok na příslušenství úvěru v celkové výši , částka, .2. Žalovaná nárok uplatněný žalobou neuznala a vznesla námitku částečného promlčení nároku, když k poslední splátce ze strany právního předchůdce žalobkyně mělo dojít dne , datum, . Žalovaná dále uvedla, že nesouhlasí s tvrzením žalobkyně, že v žalobě specifikovaná smlouvy o zápůjčce ze dne , datum, je neplatná. Smlouva o zápůjčce – zelená v hotovosti č. , tel. číslo, dle žalované splňují, stejně jako postup žalované při uzavírání těchto smluv, veškeré zákonné požadavky na ni kladené. Pokud jde o námitku žalobkyně, že žalovaná údajně porušila svou povinnost posoudit úvěruschopnost právního předchůdce žalobkyně s odbornou péčí, tuto je nutno jako zcela nepravdivé a ničím nepodložené tvrzení odmítnout. Žalovaná je odpovědným poskytovatelem spotřebitelského úvěru/zápůjčky a jako taková vždy řádně a v souladu s platnou právní úpravou posuzuje schopnosti každého potenciálního zákazníka splácet. Žalovaná, resp. její obchodní zástupce, v domácnosti právního předchůdce žalobkyně během posuzovací návštěvy před uzavřením příslušné smlouvy o spotřebitelském úvěru mimo jiné ověřila doklady žadatele o spotřebitelský úvěr. V rámci návštěvy v domácnosti právního předchůdce žalobkyně byly tedy žalovanou, resp. jejím obchodním zástupcem, zjišťovány údaje nutné pro uzavření smlouvy a pro posouzení úvěruschopnosti. V této souvislosti pak došlo k vyhotovení dokumentů s názvem zákaznická karta, když zde byly uvedeny výdaje a použitelné příjmy právního předchůdce žalobkyně, tj. jednotlivé finanční informace, které žalované poskytl sám žadatel o úvěr a na základě kterých byly vypočteny disponibilní příjmy žadatele. Zákaznická karta tak byla vyhotovena mimo jiné na základě žalované sdělených informací a dokladů předložených žadatelem žádajícím o příslušný spotřebitelský úvěr, když bylo na jejím základě následně odpovědně zhodnoceno, zda právní předchůdkyně žalobkyně pravdivě deklaruje opakující se uváděné příjmy a reálné výdaje odpovídající danému regionu či podobné domácnosti. Bylo tak důvodně vycházeno z informací poskytnutých žadatelem (zahrnující i informace o disponibilních příjmech), který jejich pravost a kompletnost (včetně předložení dokladů tyto prokazující) potvrdil svým podpisem a které byly prokázány předloženými podklady. Postup žalované byl zcela v souladu s požadavky legislativy. Žalovaná rovněž odmítla žalobní tvrzení, že je smlouva neplatná z důvodu rozporu výše úrokové sazby s dobrými mravy a rozporu s ustanoveními týkající se ochrany spotřebitele a dále uvedla, že náklady na poskytování služeb, které jsou kryty poplatkem za zpracování, doručení a flexibilní splácení, částkou za administrativní činnost a komfortní splácení, jakož i úrokem zcela odpovídají poplatkům, které jsou za podobné služby a poskytnutí zápůjčky hrazeny.3. Žalobkyně se vyjádřila k podání žalované tak, že žalovaná se při posuzování úvěruschopnosti spoléhala pouze na zcela nedostačující tvrzení právního předchůdce žalobkyně týkajících se údajných výdajů, aniž by tyto informace dostatečně ověřila. Žalovaná si nezajistila potřebné dokumenty, když jako jediný dokument si zástupce žalované při uzavírání smlouvy nechal předložit, byly výplatní pásky a výměr podpory v nezaměstnanosti, což nemůže sloužit jako jediný zdroj informací pro náležité posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Žalovaná dále nenahlédla do bankovních ani nebankovních registrů, které mají nezastupitelnou vypovídající hodnotu. Žalobkyně dále uvedla, že řádné zkoumání úvěruschopnosti znamená nejen ji zkoumat, ale i posoudit s odbornou péčí, což nemohl učinit sám zástupce žalované. Důvodným není ani argument žalované, že se jedno o zápůjčku v nižší rovině, neboť zákonné povinnosti posouzení úvěruschopnosti nejsou ovlivněny výší poskytnutého plnění. Žalobkyně rovněž uvádí, že právní předchůdce žalobkyně, který zápůjčku nejprve splácel naprosto nepravidelně. K zákaznické kartě žalobkyně uvádí, že tuto má k dispozici pouze žalovaná, jenž může tuto kartu kdykoli upravit a doplnit podle svých potřeb i po podpisu zákazníka, proto údaje na této kartě dle žalobkyně nemohou být relevantním důkazem.4. Soud ve věci provedl dokazování listinami - Smlouva o postoupení pohledávky, Oznámení o postoupení pohledávky, Karta splátek, předžalobní výzva z , datum, včetně potvrzení o doručení, Zákaznická karta ze dne , datum, , Smlouva o zápůjčce – zelená v hotovosti č. , tel. číslo, , Informace o spotřebitelském úvěru, Výpis z NRKI/BRKI.5. , jméno FO, účastníky nebylo sporu, že , jméno FO, uzavřel se žalovanou Smlouvu o zápůjčce, kdy zápůjčku tvořila částka , částka, , k čemuž náležely další poplatky v celkové hodnotě , částka, . Celková částka , částka, byla uhrazena řádně a včas, resp. bez sankcí či penále.6. , jméno FO, , jakožto postupitelem, a žalobkyní, jakožto postupníkem, byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávky s prohlášením postupitele, že má za dlužníkem pohledávku ve výši , částka, , představující bezdůvodné obohacení ve smyslu úvěrové smlouvy uzavřené mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno. (Smlouva o postoupení pohledávky).7. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno, taktéž jí byla zaslána předžalobní výzva k zaplacení bezdůvodného obohacení (Oznámení o postoupení pohledávky, předžalobní výzva z , datum, včetně potvrzení o doručení).8. Ohledně osoby žádající o zápůjčku bylo zjištěno, že bydlí ve vlastním bydlení , má vysokoškolské vzdělání, je ženatý, důvod zápůjčky je uvedeno – „jiné“, má jednu vyživovanou osobu, je majitelem auta, nezaměstnaný, čistý měsíční příjem domácnosti tvoří , částka, , měsíční výdaje cca 4 000Kč, bez dalších jiných půjček. Žadatel předložil tři výplatní pásky za měsíce 2,3,4,/2017 a výměr o přiznání dávky z měsíce 5/2017. zákaznickou kartu podepsal osobně , jméno FO, , čímž potvrdil, že reálně disponuje použitelným příjmem a že tento je k datu podpisu Zákaznické karty pravdivý(Zákaznická karta ze dne , datum, ).9. Dále bylo zjištěno, že celková částka spotřebitelského úvěru činila , částka, , neúčelová půjčka, datum splatnosti 60 týdnů, výše týdenní splátky činila , částka, , poslední splátka pak , částka, , celková dlužná částka pak činila , částka, , tj. , částka, půjčka, úrok , částka, , zpracování a doručení , částka, , částka za administrativní činnost a komfortní splácení , částka, (Informace o spotřebitelském úvěru).10. Dotazem do Nebankovního registru klientských informací/Bankovního registru klientských informací bylo zjištěno, že v době posuzování úvěryschopnosti žadatele tento neměl závazky v jiných finančních institucích (Výpis z NRKI/BRKI).11. Dále byla provedena Karta splátek ohledně deseti splátek a tabulka umoření ohledně rozpisu splátek (dluh byl řádně uhrazen).12. Po právní stránce soud věc posoudil takto:13. Soud se nejprve zabýval vznesenou námitkou promlčení.14. Dle ustanovení § 619 zákona č.89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen jako „o.z.“) začíná promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé, přičemž právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.15. Dle ustanovení § 629 odst. 1 o. z. trvá promlčecí lhůta 3 roky.16. Dle ustanovení § 638 o. z. se právo na vydání bezdůvodného obohacení promlčí nejpozději za deset let ode dne, kdy došlo k bezdůvodnému obohacení.17. Při zkoumání námitky žalované týkající se promlčení soud vycházel ze subjektivní lhůty, jejíž počátek je určen okamžikem, kdy byla prokázána vědomost oprávněného, tedy právního předchůdce žalobkyně o vzniku bezdůvodného obohacení.18. Dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR je rozhodující pro počátek běhu subjektivní promlčecí lhůty okamžik, kdy se oprávněný dozví o takových skutečnostech, které jsou rozhodující pro uplatnění jeho práva na vydání bezdůvodného obohacení u soudu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Posouzení neplatnosti smluv v tomto konkrétním případě vyžadovalo odborné posouzení, subjektivní tříletá lhůta pro uplatnění práva na vydání bezdůvodného obohacení začala plynout až od postoupení pohledávek na žalobkyni na základě porady s jejím právním zástupc