39 C 145/2023-35 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 23.1.2023 domáhala zaplacení v záhlaví uvedené částky spolu s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná porušila povinnosti vyplývající z účastnických smluv [číslo] jejichž nedílnou součástí byly Všeobecné podmínky společnosti [anonymizováno] [právnická osoba] a Ceník tarifů a služeb, když neuhradila vyúčtování [číslo] ve výši 638,99 Kč, ve výši 30 Kč, 25 Kč, 190 Kč, [číslo] ve výši 1140 Kč, 359 Kč, 99 Kč, 30 Kč, 25 Kč, 190 Kč, [číslo] ve výši 598 Kč, 15,48 Kč, 25 Kč, 100 Kč, [číslo] ve výši 3 230 Kč, [číslo] ve výši 4 000 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku dne 9.12. 2022. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal nečinná. 3. Jednání ve věci bylo nařízeno na den [datum]. Předvolání k tomuto jednání bylo žalovanému doručeno fikcí doručení dle § 49 odst. 4 o. s. ř. Dne 18.7.2023 bylo na úřední desce soudu vyvěšeno sdělení. Žalovaný s na jednání bez omluvy nedostavil. Právní zástupce žalobkyně se z jednání omluvil. Soud proto jednal v nepřítomnosti stran dle § 101 odst. 3 o. s. ř. 4. Soud ve věci provedl důkazy listinami - Všeobecné obchodní podmínky, Faktura [číslo] Faktura [číslo] Faktura [číslo] Faktura [číslo] Faktura [číslo] Předžalobní upomínka, Podací arch, 3 x podrobný výpis služeb, 2 x Účastnická smlouva, 3 x dohoda o splátkovém kalendáři, Usnesení Českého telekomunikačního úřadu [číslo jednací] [číslo] – [příjmení], Faktura č. [anonymizováno] [číslo], Příjmový pokladní doklad [číslo] [ulice] podmínky služby [příjmení] internet do zásuvky, Ceník pronájmu koncových zařízení, Záznam z interního systému, [ulice] podmínky služby Uvítací tóny, Ceník služeb. 5. Na základě shora uvedených důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 6. Mezi žalobkyní a žalovaným byly uzavřeny účastnické smlouvy č [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], jejichž nedílnou součástí byly Všeobecné podmínky společnosti [anonymizováno] [právnická osoba]. Žalobkyně se zavázala poskytovat žalovanému základní a doplňkové služby elektronických komunikací a související služby a žalovaná se zavázala hradit mu ceny vyúčtované dle všeobecných smluvních podmínek, uhradit kupní cenu za koncová zařízení dle splátkového kalendáře. Splatnost byla stanovena v jednotlivých vyúčtováních služeb. Žalobkyně své povinnosti ze smlouvy splnila, avšak žalovaný nikoli, když neuhradil vyúčtování [číslo] ve výši 638,99 Kč, ve výši 30 Kč, 25 Kč, 190 Kč, [číslo] ve výši 1140 Kč, 359 Kč, 99 Kč, 30 Kč, 25 Kč, 190 Kč, [číslo] ve výši 598 Kč, 15,48 Kč, 25 Kč, 100 Kč, [číslo] ve výši 3 230 Kč, [číslo] ve výši 4 000 Kč. Žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky dne 9.12. 2022, avšak žalovaný neuhradil ničeho. 7. Po právní stránce soud posoudil věc následovně. 8. Dle ust. § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“), strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. 9. Dle ust. § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, se službou elektronických komunikací rozumí služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací. 10. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná v plném rozsahu, neboť bylo prokázáno, že žalovaný nezaplatila vyúčtování v žalované výši a je v prodlení s jejich zaplacením. Mezi účastníky byla uzavřena inominátní smlouva, na kterou se aplikují ustanovení zákona o elektronických komunikacích. Žaloba je důvodná, i pokud jde o příslušenství ve formě úroků z prodlení, jež soud přiznal podle ust. § 1968 a § 1970 o. z. ve spojení s vládním nařízením č. 351/2013 Sb. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 479,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 695,47 Kč sestávající z částky 1 540 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 520 Kč ve výši 1 159,20 Kč.