43 C 219/2023-36 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 28. 3. 2023 domáhala zaplacení částky 13 621 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že při preventivní kontrole odběrného místa [obec a číslo] po ukončení smluvního vztahu z důvodu neplacení ceny dodané elektřiny, bylo pracovníky servisní firmy žalobkyně dne 14. 6. 2022 zjištěno, že odběrné místo je pod napětím a žalovaný elektřinu neoprávněně odebírá. Žalobkyně provedla vyúčtování náhrady škody za neoprávněný odběr včetně činností souvisejících s nápravu závadného stavu v celkové výši 13 621 Kč. Žalovaný dlužnou částku, a to ani přes výzvu žalobkyně neuhradil. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil a zůstal nečinný. 3. Studiem spisu soud zjistil, že ve věci je možné rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů, proto dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), vyzval usnesením žalobkyni a žalovaného ke sdělení, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání a poučil je, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí. Na tuto výzvu nebylo ze strany žalovaného ani žalobkyně do současné doby nijak reagováno. Soud tedy uzavřel, že oba účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a tímto způsobem pak ve věci rozhodl. 4. Soud učinil tato skutková zjištění. 5. Kontrolou odběrného místa [obec a číslo] bylo zjištěno, že toto odběrné místo bylo pod napětím, ačkoliv smluvní vztah mezi žalobkyní a žalovaným byl ukončen (zjištěno z: zápis o provedené kontrole odběrného místa). 6. Období neoprávněného odběru elektřiny bylo stanoveno od ukončení smluvního vztahu do data odhalení neoprávněného odběru, tj. od 25. 11. 2021 do 14. 6. 2022 (203 dnů). Za toto období činila spotřeba elektřiny 1,104 MWh. Výše náhrady škody byla stanovena oceněním množství neoprávněně odebrané elektřiny cenami podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu platného v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny. Cena byla stanovena částkou 5 635,53 Kč/MWh vč. DPH a náhrada škody byla stanovena částkou ve výši ve výši 4 210 Kč a 2 113 Kč (zjištěno z: faktura [číslo] stanovení výše náhrady za neoprávněný odběr elektřiny). 7. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky upomínkou ze dne 17. 10. 2022 a 2. 11. 2022 (zjištěno z: upomínky). 8. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu věci. 9. Odběrné místa [obec a číslo] bylo pod napětím, ačkoliv smluvní vztah mezi žalobkyní a žalovaným byl ukončen. Období neoprávněného odběru elektřiny bylo stanoveno od ukončení smluvního vztahu do data odhalení neoprávněného odběru, tj. od 25. 11. 2021 do 14. 6. 2022. Žalobkyně vyúčtovala neoprávněný odběr fakturou [číslo] znějící na částku ve výši 13 621 Kč. Žalovaný neuhradil ničeho. 10. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: 11. V řízení bylo prokázáno, že odběrné místo [obec a číslo] je pod napětím, ačkoliv smluvní vztah mezi žalobkyní a žalovaným byl ukončen. V daném odběrné místě tak docházelo k neoprávněnému odběru elektřiny dle § 51 energetického zákona. Období neoprávněného odběru elektřiny bylo stanoveno od ukončení smluvního vztahu do data odhalení neoprávněného odběru, tj. od 25. 11. 2021 do 14. 6. 2022 (203 dnů). Za toto období činila spotřeba elektřiny 1,104 MWh. Výše náhrady škody byla stanovena oceněním množství neoprávněně odebrané elektřiny cenami podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu platného v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny. Cena byla stanovena částkou 5 635,53 Kč/MWh vč. DPH. Žalobkyně stanovila dle § 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a způsobení stanovení škody při neoprávněném odběru, celkovou cenu neoprávněně čerpané elektřiny, která činila 7 046,97 Kč. Žalobkyni dále vznikly náklady na zjištění neoprávněného odběru ve výši 4 210 Kč a 2 113 Kč, které jsou dle § 51 odst. 3 energetického zákona, považovány za součást škody. Podle § 9 odst. 12 vyhlášky o měření elektřiny je k tomu doplněno, že se jedná i o náklady na přerušení neoprávněného odběru a přezkoušení měřicího zařízení a o náklady na případné znalecké posudky, které nejsou zahrnuty do regulovaných cen za přenos elektřiny nebo za distribuci elektřiny. Žalobkyně prokázala, že nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny ve výši uvedené shora skutečně vynaložila. Žalovaný však ve stanovené lhůtě dlužnou částku nezaplatil, čímž se dostal dle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), do prodlení, čímž žalobkyni vznikl dle § 1970 o. z. nárok na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 12. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a žalobě vyhověl. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.