56 C 128/2022-40 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení žalované částky s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru [číslo] s názvem [příjmení] půjčka dne 1. 2. 2021, uzavřené mezi žalovanou a společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“), na základě které byla žalované poskytnuta částka 334 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit v 60 měsíčních splátkách po 7 106 Kč včetně sjednaného úroku 9,99% ročně a dále hradit právnímu předchůdci žalobkyně poplatky spojené se zasíláním upomínek a výzev dle sazebníku. Pro případ prodlení s platbou po dobu delší čtrnácti dnů bylo sjednáno právo právního předchůdce žalobkyně prohlásit zbývající část úvěru za splatnou s povinností žalované uhradit tuto částku do patnácti dnů od doručení prohlášení. Žalovaná nehradila splátky úvěru řádně a včas, úvěr bylo proto prohlášen za splatný s doručením prohlášení o zesplatnění žalované. Žalovaná však dlužnou částku neuhradila. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno. Před podáním žaloby byla vyzvána k úhradě dlužné částky. 2. V reakci na písemnou výzvu soudu k doplnění žaloby o tvrzení a důkazy, jimiž by bylo prokázáno, že před uzavřením smlouvy byla řádně posouzena schopnost žalované splácet sjednaný úvěr, žalobkyně uvedla, že při poskytování úvěru právní předchůdce žalobkyně vycházel z údajů poskytnutých žalovanou v návrhu smlouvy. Žádost byla hodnocena v souladu s platnými schvalovacími strategiemi právního předchůdce žalobkyně a s principy obezřetného úvěrování. Právní předchůdce žalobkyně vycházel z bankovního registru klientských informací, insolvenčního rejstříku, evidence exekucí, neplatných dokladů. Ze žádosti vyplývá roční příjem žalované z podnikání žalované ve výši 405 260 Kč, dále žalovaná žije ve vlastním bydlení, byla proto dána její schopnost splácet sjednaný úvěr. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 4. Soud v řízení zjistil následující skutkový stav. 5. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla dne 1. 2. 2021 podepsána smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] ve které byl sjednán závazek právního předchůdce žalobkyně poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 334 000 Kč a závazek žalované tyto splácet ve splátkách po 7 639 Kč včetně částky 533 Kč představující pojištění schopnosti splácet úvěr, dále včetně úroku ve výši 9,99% ročně, RPSN 10,62% (návrh smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] akceptace návrhu). Nedílnou součástí smlouvy jsou všeobecné obchodní podmínky právního předchůdce žalobkyně a sazebník poplatků. Dle čl. IX. smlouvy jedním ze sjednaných případů porušení smlouvy je prodlení s úhradou splátek žalovanou s právem právního předchůdce žalobkyně v takovém případě zesplatnit celý dluh (návrh smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo]). Z daňového přiznání žalované za rok 2020 předloženého žalovanou při uzavírání smlouvy soud zjistil, že v tomto roce příjmy žalované činily 550 245 Kč, výdaje 144 985 Kč (daňové přiznání žalované za rok 2020). Z výpisu účtu žalované soud zjistil způsob splácení úvěru žalovanou, dále, že žalovaná uhradila pouze 27 559,10 Kč (výpis z účtu žalované). Právní předchůdce žalobkyně prohlásil nesplacenou část úvěru za splatnou ke dni 14. 10. 2021 a vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky do sedmi dnů od data splatnosti (prohlášení nesplacené části úvěru za splatnou ze dne 29. 9. 2021). 6. Pohledávka ze smlouvy byla poté postoupena na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2021 včetně přílohy, položka [anonymizováno]), což bylo žalované oznámeno (oznámení o postoupení pohledávky ze dne 15. 12. 2021). Žalovaná byla před podáním žaloby upomínána k úhradě dluhu (předžalobní výzva). 7. Z ostatních důkazů soud nezjistil skutečnosti významné pro rozhodnutí ve věci. 8. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně podepsal se žalovanou smlouvu, ve které se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalované peněžní prostředky, které se žalovaná zavázala vrátit za podmínek dle smlouvy včetně pojištění, přičemž sjednané splátky přestala hradit. K žádosti o úvěr doložila daňové přiznání za rok 2020, ze kterého vyplývají příjmy i výdaje žalované s tím, že rozdíl činí + 405 260 Kč. 9. Soud za splnění podmínek § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), projednal věc při jednání v nepřítomnosti žalované, která byla řádně a včas předvolána a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavila. 10. Žalovaná je státním občanem [země], s ohledem na neexistenci dvoustranné smlouvy mezi tímto státem a Českou republikou na danou věc dopadá nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I bis), dle jehož čl. 17 a 18 odst. 2 je s ohledem na bydliště žalovaného v České republice dána pravomoc českých soudů. 11. Rozhodným právem je právo české dle čl. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I). 12. Zjištěný skutkový děj soud posoudil s ohledem na datum uzavření smlouvy o úvěru podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do 30. 9. 2021 (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť daném případě jedná o vztah mezi podnikatelem a spotřebitelem ve smyslu § 420 a § 1810 a násl. o. z. 13. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 14. Podle § 2758 o. z. pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 15. Podle § 1970 o. z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 16. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s ní spojená, včetně jejího zajištění (§ 1880 odst. 1 o. z.). 17. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. 18. Podle § 3 odst. 1 písm. c) zákona o spotřebitelském úvěru posouzením úvěruschopnosti spotřebitele se rozumí posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. 19. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 20. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 21. Povinnost věřitele zkoumat schopnost spotřebitele splácet sjednávaný úvěr byla zakotvena do právního řádu na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, podle které věřitel před uzavřením smlouvy musí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. 22. Jak konstatoval Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, ul