56 C 160/2022-39 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení žalované částky s příslušenstvím z titulu smlouvy o vydání kreditní karty [číslo] uzavřené dne 19. 9. 2017 mezi společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), a žalovaným, na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky prostřednictvím úvěrového rámce do výše 159 000 Kč, které žalovaný mohl čerpat prostřednictvím kreditní karty. Vyčerpaná část úvěru byla úročena smluvním úrokem ve výši 23,99%. Žalovaný se zavázal splácet čerpaný úvěr povinnou minimální měsíční částkou, tuto povinnost neplnil, čímž došlo k porušení jeho povinností a právní předchůdkyně žalobkyně byla v takovém případě oprávněna všechny pohledávky zesplatnit, což učinila dopisem ze dne 27. 3. 2022. Před poskytnutím úvěru právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného prostřednictvím bankovních a nebankovních registrů klientských informací ([příjmení]) a kontrolou veřejných databází (insolvenční rejstřík, databáze Ministerstva vnitra ČR), přičemž nebyla zjištěna žádná skutečnost, která by poskytnutí sjednaného úvěru bránila. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno a byl vyzván k úhradě dlužné částky, což neučinil. Dlužná částka sestává z nesplacené jistiny úvěrového rámce ve výši 155 884,61 Kč, z částky ve výši 15 797,31 Kč sestávající z kapitalizovaného smluvního úroku, z částky 500 Kč sestávající z poplatků dle výpisu. Žalobkyně požaduje smluvní úrok ve výši 23,99 % ročně z částky 155 884,61 Kč od 15. 7. 2022 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 155 884,61 Kč od 15. 7. 2022 do zaplacení. 2. V reakci na písemnou výzvu soudu k doplnění žaloby o tvrzení a důkazy ohledně toho, zda a jak konkrétně právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy zkoumala a posuzovala úvěruschopnost žalovaného, dále ke sdělení, jakou částku žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně a/nebo žalobkyni zaplatil z titulu úvěrové smlouvy, žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně při schvalování úvěru vycházela z údajů poskytnutých bance klientem v návrhu smlouvy, žádost žalovaného byla hodnocena individuálně, v souladu s platnými schvalovacími strategiemi banky a s principy obezřetného úvěrování, byly kontrolovány dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík a databáze Ministerstva vnitra České republiky, byly porovnávány příjmy a výdaje žalovaného odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ, výpočtem právní předchůdkyně žalobkyně získala částku disponibilních zdrojů žalovaného. Dále uvedla, že žalovaný na předmětný úvěr uhradil 2 025 268,23 Kč a vyčerpal 2 225 957,39 Kč. Na jednání soudu žalobkyně dále předložila mimořádný výpis z účtu žalovaného, ze kterého vyplývá, že před uzavřením smlouvy byl žalovaný schopen splácet sjednaný úvěr. 3. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. 4. Soud v řízení zjistil následující skutkový stav. 5. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne 19. 9. 2017 podepsána smlouva o vydání kreditní karty [anonymizováno] [číslo] ve které byl sjednán závazek právní předchůdkyně žalobkyně poskytnout žalovanému kreditní kartu s možností čerpání peněžních prostředků do úvěrového limitu ve výši 159 000 Kč a závazek žalovaného zaplatit součet vyčerpané jistiny a celkových nákladů úvěru. Úrok by sjednán ve výši 23,99% ročně, dále byl sjednán měsíční poplatek za správu karty. RPSN činilo 27,55%. Ve smlouvě je uvedeno, že žalovaný je ženatý, bydlí v pronajatém bytě či domě, má vyživovací povinnost k jednomu dítěti, jeho nejvyšší dosažené vzdělání je vysokoškolské, pracuje jako zaměstnanec na pozici středního/vyššího manažera v oblasti obchodu, jeho čistý měsíční příjem činí 81 000 Kč, výdaje zde nejsou uvedeny. Součástí smlouvy jsou obchodní podmínky pro vydávání a používání kreditních karet, Všeobecné obchodní podmínky, Informace ke lhůtám v platebním styku, produktové podmínky služeb přímého bankovnictví a ceník právního předchůdce žalobkyně. Ke smlouvě je připojena kopie potvrzení o příjmu žalovaného za červen až srpen 2017, dle kterého jeho čistý měsíční příjem v červnu 2017 činil 81 158 Kč, v červenci 82 273 Kč, a v srpnu 81 633 Kč (návrh smlouvy o vydání kreditní karty [anonymizováno] [číslo]). Bydliště žalovaného se v době uzavření smlouvy nacházelo na adrese [adresa žalovaného] (návrh smlouvy o vydání kreditní karty [anonymizováno] [číslo] listina„ Client“ details“ (Údaje klienta) ze dne [datum]). 6. Z protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta ze dne 19. 9. 2017 soud zjistil, že v něm právní předchůdkyně žalobkyně uvedla, že součástí protokolu jsou vstupní informace, které žalovaný v době uzavírání smlouvy deklaroval zadáním do formuláře právní předchůdkyně žalobkyně. Současně prohlásil, že údaje jsou pravdivé a úplné a udělil právní předchůdkyni žalobkyně souhlas k nahlédnutí do úvěrových a jiných registrů za účelem ověření si těchto informací, případně toto ověření vyplývá přímo ze zákonné povinnosti právní předchůdkyně žalobkyně. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného právní předchůdkyně žalobkyně uvedla, že standardně zkoumá úvěruschopnost každého žadatele o úvěr, přičemž v tomto směru vychází z Obecných pokynů Evropského úřadu pro bankovnictví pro posouzení úvěruschopnosti ze dne 19. 8. 2015 (EBA/GL/2015) a podléhá též kontrole České národní banky, která rovněž testuje interní systém [příjmení] při posuzování úvěruschopnosti a tento byl vždy shledán vyhovujícím a činěný v souladu s právními předpisy. Při posuzování úvěruschopnosti klienta bylo využito interních a externích datových zdrojů, jak je zaznamenáno níže a současně deklarováno interními systémovými záznamy. Byly provedeny potřebné lustrace a dle zjištěných informací z těchto zdrojů, dle informací získaných od klienta a dále s ohledem na výši úvěru vyhodnotila schopnost klienta splácet úvěr. V souladu s Obecným pokynem č. 1 Evropského orgánu pro bankovnictví prošetřila výši příjmu spotřebitele, přičemž vycházela jak z údajů uvedených spotřebitelem, tak z jejich nezávislého zhodnocení a ověření. Bylo využito standardních schvalovacích postupů, přičemž rozhodovací strategie posuzovala následující oblasti: 1) tzv. tvrdá KO kritéria – aktuální dluhy interní i externí, negativní záznamy na black listech, neplatné doklady, existující exekuce; 2) informace z externích úvěrových registrů – dotazy jsou činěny do registrů BRKI/NRKI/SOLUS) – primárně se posuzuje míra úvěrového zatížení, tedy schopnost případného klienta splácet, dále celková expozice, příznaky roztáčení úvěrové spirály s negativním dopadem na schopnost klienta splácet své závazky; výsledkem je tzv. BureauScore, 3) schopnost splácet úvěr a stanovení maximálního úvěrového limitu – zohledňují se: o příjmy žadatele o úvěr o pravidelné výdaje žadatele o úvěr, jako jsou splátky stávajících úvěrů, náklady na domácnost, pokrytí potřeb dětí, životní minimum, náklady na bydlení – nákladové složky se stanovují porovnáním klientem deklarované výše a aktuálních statistických dat státních úřadů (se zohledněním místa bydliště). Do výpočtu volných zdrojů klienta se berou vždy ty vyšší. 4) vyhodnocení rizikových / anti - fraud kontrol o na základě identifikace unikátního přístupového (IP adresa) a autorizačního (tel. číslo mobilního telefonu) zařízení s cílem eliminovat podvod o kontrolou podezřelých rozdílů mezi žádostmi žadatele (opakované žádosti apod.) 5) celkový skóring klienta založený na: aplikačním skóre (primárně sociodemografický profil) a/nebo o integrované score – kombinace behaviorálního score (je napočítáno na základě platební historie na stávajících úvěrových produktech v RBCZ) a transakčního score (vychází z transakčního chování na běžných účtech klienta) o BureauScore (behaviorální skóring založený na dotazech do externích úvěrových registrů) 6) Kontrola Insolvenčního rejstříku: Bez záznamu 7) Kontrola databáze neplatných dokladů: Doklad nenalezený v databázi MV 8) Kontrola interního Black listu (IBL): Bez záznamu 9) Vyhodnocení externích úvěrových registrů: BRKI/NRKI: Bez negativního záznamu (jen pozitivní úvěrová historie), SOLUS: Nebyl zjištěn aktuální dluh po splatnosti. Žalovaný dostal nabídku na základě průměrných příjmy deklarovaných v žádosti ve výši 81 000 Kč s tím, že právní předchůdce žalobkyně porovnávala jeho příjmy a výdaje (protokol o ověření úvěruschopnosti klienta ze dne 19. 9. 2017). 7. Z mimořádného výpisu z účtu žalovaného předloženého žalobkyní soud zjistil, že v období od [datum] do [datum] příjmy žalovaného přesahovaly jeho výdaje o 26 597 Kč (mimořádný výpis z účtu č. [bankovní účet]). 8. Dle čl. XVI.1 obchodních podmínek pro vydávání a používání kreditních karet k porušení smlouvy ze strany žalovaného dojde tehdy, poruší-li jakoukoliv svou dohodnutou povinnost včetně prodlení s úhradou jakékoliv pohledávky právní předchůdkyní žalobkyně či překročení celkového úvěrového limitu. Dle čl. XVI.2 v případě poru