57 C 148/2022-18 — Obvodní soud pro Prahu 4

Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že dle jejího zjištění žalovaný jako provozovatel nákladní automobilu [registrační značka] s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg neměl v době od [datum] do [datum] k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalobce se tak domáhá zaplacení částky [částka] jako příspěvku za [anonymizováno] dnů, kdy vozidlo nebylo pojištěno, když výše příspěvku činí 86 Kč denně. Dle zjištění žalobkyně dále žalovaný jako provozovatel nákladního automobilu s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg [registrační značka] neměl v době od [datum] do [datum] k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalobce se tak domáhá zaplacení částky [částka] jako příspěvku za [anonymizováno] dnů, kdy vozidlo nebylo pojištěno. Žalovaný jako provozovatel vozidla [registrační značka] neměl sjednáno pojištění v době od [datum] do [datum], žalobkyně se tak domáhá zaplacení částky [částka] za [anonymizováno] dnů. Dále se domáhá zaplacení částky [částka] ([anonymizováno] x 300 Kč) jako nákladů spojených s uplatněním práva na příspěvek v uvedených případech. Soud ve věci postupoval dle ust. § 115a o.s.ř., bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila, žalovaný se v určené lhůtě k tomuto postupu nevyjádřil a soud tak předpokládal jeho souhlas (ust. § 101 odst. 4 o.s.ř.). Na základě provedeného dokazování (výzvy k úhradě příspěvku, upomínky) soud učinil ve věci tento skutkový závěr s následujícím právním hodnocením: Žalovaný byl v uvedených obdobích provozovatelem výše uvedených osobních vozidel, která v období uvedených v žalobě nemělo sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla podle zákona č. 168/1999 Sb. (dále„ zákon“), tato povinnost vyplývá z ustanovení § 1 odst. 2 zákona. Žalobkyně získala údaje o vozidlech a o tom, že žalovaný je jejich provozovatelem a že v uvedených obdobích nebyla pojištěna, postupem uvedeným v ustanoveních § 15 odst. 1 – 3 zákona. Žalobkyni tak vznikl nárok na zaplacení příspěvku dle ustanovení § 4 odst. 1 zákona, podle něhož vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2, to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno, tento příspěvek činí 86 Kč denně (ust. § 2 odst. 1 písm. o) vyhlášky č. 205/1999 Sb.). Žalobkyně ve všech případech splnila povinnost vyplývající z ustanovení § 4 odst. 6 zákona odeslat žalovanému výzvu k zaplacení příspěvku od jednoho roku, kdy se dozvěděla, že žalovaný je provozovatelem předmětného vozidla, výzva pak splňuje požadavky uvedené v ust. § 4 odst. 7 zákona (důvod vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení příspěvku a nákladů, lhůta ke splnění povinnost v trvání nejméně 30 dnů od doručení výzvy, poučení o právech a povinnostech adresáta výzvy). V řízení bylo na žalovaném, aby případně tvrdil a prokázal, že nárok žalobkyně nevznikl, nebo že žalovanou částku zcela či částečně uhradil. Žalovaný byl v řízení nečinný, soud proto žalobě na zaplacení částky [částka] vyhověl, dále byl žalobkyni přiznán nárok na zaplacení částky celkem [částka], která představuje náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (ustanovení 4 odst. 4 zákona). O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky 300 Kč za každý ze [anonymizováno] úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně [anonymizováno] paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].