57 C 175/2022-77 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] domáhala po žalovaných zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení. V žalobě uvedla, že kupní smlouvou uzavřenou účastníky dne [datum] prodala žalovaným rodinný dům [adresa] na pozemku p. [číslo] dále pozemky p. [číslo] p. [číslo] vše v k.ú. [část obce]. Součástí kupní smlouvy bylo věcné břemeno doživotního užívání předmětných nemovitostí zřízené pro žalobkyni. V čl. V. bod 3 kupní smlouvy bylo dohodnuto, že náklady spojené s údržbou a opravou nemovitostí na rámec běžné údržby budou hradit žalovaní, a to v rozsahu [částka] za rok, v případě částky vyšší než [částka] se účastníci zavázali uzavřít dohodu o způsobu úhrady takové částky. Žalobkyně z vlastních prostředků uhradila dne [datum] částku [částka] za opravu komína na domě, kterou si sama zajistila. Žalobkyně žalované vyzvala e-mailovou zprávou z [datum] k zaplacení částky [částka] do [datum]. Žalovaní zprávou z [datum] sdělili, že jsou ochotni uhradit částku [částka] a částku [částka], ke dni podání žaloby žalovanou částku neuhradili. 2. Žalovaní ve vyjádření k žalobě uvedli, že ke dni zahájení řízení nebyl důvod pro podání žaloby, neboť žalovaní dne [datum] právního zástupce žalobkyně informovali, že žalovanou částku uhradí. Uvedli, že dali dne [datum] příkaz k úhradě částky [částka] žalobkyni na účet uvedený ve výzvě k úhradě této částku, uvedená v e-mailové zprávě žalobkyně z [datum]. 3. Žalobkyně dne [datum] vzala žalobu zpět v částce [částka], s odůvodněním, že žalovaní tuto částku uhradili dne [datum]. Žalobkyně nadále trvala na žalobě co do zákonného úroku z prodlení z žalované částky za dobu od [datum] do [datum], tj. v částce [částka]. Vzhledem ke zpětvzetí žaloby soud usnesením ze dne 1.3.2023 č.j. 57 C 175/2022-32 v rozsahu zpětvzetí, tj. co do částky [částka], řízení zastavil dle ust. § 96 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“). 4. Na základě provedeného dokazování soud učinil ve věci tento závěr o skutkovém stavu: 5. Žalovaní jsou vlastníky shora uvedených nemovitostí, které užívá žalobkyně na základě věcného břemene bezplatného doživotního užívání (kupní smlouva z [datum], výpis z katastru nemovitostí). Účastníky bylo dohodnuto, že náklady spojené s údržbou a opravou nemovitostí na rámec běžné údržby budou hradit žalovaní, a to v rozsahu [částka] za rok, případě částky vyšší než [částka] se účastníci zavázali uzavřít dohodu o způsobu úhrady takové částky (čl. V bod 3 kupní smlouvy). Žalobkyně z vlastních prostředků uhradila opravu komína v domě v částce [částka] (e-mailová komunikace účastníků, faktura [číslo] zpráva o provedeném čištění a kontrole spalinové cesty z [datum], příjmové doklady z [datum], z [datum]). Žalobkyně dne [datum] vyzvala žalované mimo jiné k úhradě částky [částka] do [datum] (e-mailová zpráva z [datum]), žalovaní dne [datum] sdělili, že tuto částku žalobkyni uhradí (e-mailová zpráva z [datum]). Mezi účastníky je nesporné, že dne [datum] byla na účet žalobkyně žalovanými tato částka uhrazena. 6. Po částečném zpětvzetí částky [částka] a zastavení řízení v této částce byl nadále předmětem řízení uplatněný nárok žalobkyně na zaplacení částky [částka] jako zákonného úroku z prodlení z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum], který žalobkyně odůvodňuje tím, že určila žalovaným lhůtu k jejímu zaplacení do [datum]. Soud na základě čl. V. bod 3 kupní smlouvy dospěl k závěru, že nárok je nedůvodný. Z uvedeného ustanovení kupní smlouvy vyplývá, že v případě, že u nákladů spojených s údržbou a opravou nemovitostí v případě částky vyšší než [částka] se účastníci zavázali uzavřít dohodu o způsobu úhrady takové částky. Ze vzájemné korespondence účastníků vyplývá, že probíhala jednání ohledně uzavření dohody. Žalovaní se proto nemohli dostat do prodlení s jejím zaplacením, přičemž z jejich dopisu z [datum] je zřejmé, že předmětnou částku jsou ochotni uhradit. Dohoda o úhradě nákladů spojených s opravou komína byla uzavřena konkludentně, když žalovaní uhradili dne [datum] předmětnou částku vynaloženou za jeho opravu. 7. Věc byla právní posouzena podle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ 02“), který byl ke dni [datum] zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen,, NOZ) zrušen a to s přihlédnutím k přechodným ustanovením tohoto zákona. 8. Podle ust. § 3028 NOZ se tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinností. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních rodinných a věcných a jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisu. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinností z nich vzniklé, včetně práv a povinnosti z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebráni ujednáni stran, že se tato jejích práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. 9. Podle ust § 151n odst 1 OZ věčná břemena omezují vlastníka nemovité věci ve prospěch někoho jiného tak, že je povinen něco trpět, něčeho se zdržet, nebo něco konat. Práva odpovídající věcným břemenům jsou spojena buď s vlastnictvím určité nemovitosti, nebo patří určité osobě. 10. Původní občanský zákoník neurčoval, kdo je povinen nést náklady na opravu a údržbu zatížené nemovitosti. K obsahu věcných břemen však náleží povinnost oprávněného z tohoto právního vztahu nést přiměřené náklady na předmět věcného břemene, na jeho zachování a opravy. Tato povinnost vyplývá ze zákona subsidiárně, tedy za předpokladu, že dohoda účastníků nestanoví okruh povinností odchylně. Pokud vymezené náklady oprávněný z věcného břemene nenese, získává tím bezdůvodné obohacení, neboť je za něj majitelem věci placeno to, co měl po právu platit sám. Užívá-li však věc i povinný z věcného břemene (vlastník), je povinen nést tyto náklady s oprávněným, a to společně podle míry vzájemného spoluužívání. Nikoliv však na základě solidarity. Náklady mají totiž směřovat k zachování věci ve stavu, ve které byla v době zřízení věcného břemene s přihlédnutím k opotřebení, jakož i potřebám, které má věcné břemeno v konkrétním vztahu naplňovat a které stály u zrodu existujícího právního vztahu. 11. V případě subsidiární aplikace odst. 3 se stává klíčovým sousloví„ přiměřené náklady“. Přiměřenost má být posuzována s ohledem na podstatu věcného břemene. Je tak třeba vzít v potaz zejména užívanou věc, způsob užívání - jeho rozsah, podobu a intenzitu, což bude nutno určit vždy s ohledem na specifika konkrétního vztahu. Přiměřeným nepochybně nebude, má-li oprávněný z věcného břemene nést celé náklady nebo náklady neúčelné či neúměrné. Ve jménu přiměřenosti je proto rozhodující míra vzájemného spoluužívání, kterou lze charakterizovat jako poměr užívání vyplývající z omezeného vlastnického práva a užívání vyplývající z věcného břemene. V případě sporu bude míra spoluužívání předmětem dokazování, neboť míru užívání a z ní vyplývající přiměřenost nákladů je nutno posuzovat podle jednotlivostí každého případu. 12. V daném případě bylo mezi účastníky nesporné, že dotčenou nemovitost užívá pouze žalobkyně (oprávněná z věcného břemene). Ustanovení § 151n o.z. je dispozitivní tudíž umožňuje, aby úprava práv a povinností spojených s náklady na opravu a údržbu byla mezi účastníky upravena dohodou odchylně. Dle čl. V. bod 3 shora citované kupní smlouvy se žalovaní zavázali hradit náklady do výše [částka], v případě vyšší částky měla být uzavřena mezi dohoda. V daném případě se žalovaní tedy nezavázali k úhradě částky převyšující částku [částka]. Soud dospěl k závěru, že úhradou nákladů žalobkyni došlo konkludentně k uzavření dohody o úhradě nákladů za opravu komína. 13. Za tohoto stavu věci se žalovaní tak nemohli dostat do prodlení s plněním závazku. Z těchto důvodů soud žalobkyni nepřiznal nárok na úroky z prodlení ve výši [částka]. Z těchto důvodů bylo žaloba ve výroku I. zamítnuta. 14. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 3 o.s.ř. ve spojení ust. § 146 odst. 2, věta druhá o.s.ř. Žalovaní jsou povinni uhradit žalobkyni náklady řízení představující částku [částka], neboť řízení co do částky [částka] bylo zastaveno poté, co ji žalovaní uhradili po podání žaloby, resp. v den podání žaloby. Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka], který žalobkyni po částečném zpětvzetí žaloby nebyl vrácen, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ust. § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a.t.“) z tarifní hodnoty [částka], sestávající z částky [částka] za každý z 4 úkonů právní služby (převzetí, výzva k úhradě, sepis žaloby, účast u ústního jednání dne [datum]), včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle ust. 13 odst. 4 a.t. a daň z přidané