57 C 75/2023-39 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou domáhá po žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím z titulu náhrady škody. Podání žaloby zdůvodnila tím, že žalovaná, která byla insolvenční správkyní dlužnice žalobkyně [jméno] [příjmení] v rozporu s ustanovením § 313 odst. 1 o.s.ř. vyplatila dne [datum] této dlužnici celou hyperochu přes zákaz vyplatit povinné veškeré pohledávky povinné za žalovanou, včetně pohledávek v budoucnu splatných, především pohledávky vzniklé jakožto nárok povinné na vyplacení přeplatku (hyperochy) po zpeněžené majetkové podstaty v insolvenčním řízení vedeném na její majetek v pod sp. zn. [spisová značka] u Městského soudu v Praze uložený v rámci exekučního řízení exekučním příkazem čj. [číslo jednací] ze dne 24.6.2022. Postižená částka byla předběžné vyčíslena na částku [částka]. S ohledem na postupně se navyšující náklady exekučního řízení soudní exekutor žalovanou následně dne [datum] písemně žádal o zajištění části přeplatku ve výši [částka]. Dne [datum] soudní exekutor žalovanou opakovaně vyzýval k plnění povinností z exekučního příkazu a o situaci informoval i Městský soud v Praze jako soud rozhodující v insolvenčním řízení, dozorující činnost žalované jako insolvenčního správce. Teprve po předchozích výzvách dne [datum] uhradila žalovaná na účet soudního exekutora částku [částka], která byla v souladu s obecně závaznými právními předpisy přednostně zaúčtována na náhradu nákladů soudního exekutora, a jen částečně pokryla vymáhanou pohledávku žalobkyně vůči povinné odpovídající nákladům žalobkyně vzniklým v exekučním řízení. Žalovaná své pochybení sama uznala ve sdělení ze dne [datum] a vyjádření ze dne [datum]. V důsledku vyplacení celého přeplatku povinné nemohly být náklady žalobkyně jako oprávněné v exekučním řízení vymoženy v plné výši a pohledávka žalobkyně se tak stala zcela nedobytnou. Žalobkyni vznikla škoda ve výši [částka] odpovídající zbývající výši nákladů žalobkyně jako oprávněné v exekučním řízení, kterou by byla bývala obdržela, pokud by žalovaná měla ve spise pořádek a respektovala pokyny soudního exekutora. Intenzita protiprávního jednání žalované je o to vyšší vzhledem k právnímu postavení žalované. 2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, nárok žalobkyně neuznala. Nesporovala, že byla insolvenční správkyní dlužnice [jméno] [příjmení], v rámci insolvenčního řízení dlužnice došlo k k úplnému uspokojení pohledávek přihlášených nezajištěných věřitelů, přičemž vznikl přebytek ze zpeněžení ve výši [částka]. Rovněž nesporovala, že jí byl doručen dne [datum] jí byl do datové schránky doručen exekuční příkaz k provedení exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky ze dne 24. 6. 2022, č. j. [číslo jednací], vydaný soudním exekutorem Mgr. Ing. [jméno] [příjmení]. Na svou obranu uvedla, že soudní exekutor dle výrokové části exekučního příkazu č. j. [číslo jednací] vymáhanou povinnost na částku [částka]. Tato dle soudního exekutora sestávala z vymáhané povinnosti ve výši [částka], nákladů oprávněného ve výši [částka] a nákladů exekuce ve výši [částka]. Žalovaná dlužnici vyplatila dne [datum] celou hyperochu. K tomuto datu byla žalovaná povinna nevyplatit dlužnici hyperochu v rozsahu [částka], jelikož tato částka byla stanovena výrokovou částí exekučního příkazu. Namítala, že byla a v souladu s ust. § 313 odst. 1 a § 314a odst. 1 o.s.ř. vázána při výplatě Hyperochy Dlužnici Exekučním příkazem toliko v rozsahu částky [částka]. Odkazovala na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 11. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1859/2004. Nesporovala, že e vyplacením celé Hyperochy jednala v rozporu s exekučním příkazem, kdy správně měla deponovat částku [částka] a tuto vyplatit na účet sdělený soudním exekutorem. Jelikož si žalovaná svého pochybení byla vědoma, vyplatila dne [datum] na účet sdělený soudním exekutorem částku ve výši [částka]. Pokud žalovaná způsobila vyplacením hyperochy dlužnici škodu žalobkyni, mohla taková škoda činit maximálně částku závazně stanovenou exekučním příkazem, tedy částku [částka]. K okamžiku vyplacení hyperochy dlužnici (tj. [datum]) byla právě tato částka stanovena soudním exekutorem jako vymáhaná povinnost v rámci exekučního řízení ve prospěch žalobkyně. Postupovala-li by žalovaná v souladu s exekučním příkazem, vyplatila by dne [datum] na účet sdělený soudním exekutorem právě částku [částka] a nikoliv jinou, čímž by její povinnost z exekučního příkazu byla plně splněna. Škoda způsobená žalobkyni tak mohla být jednáním žalované způsobena toliko v takovém rozsahu. Ostatně žalovaná po [datum] již žádné prostředky ve prospěch dlužnice nedeponovala, tedy by ani žádné další nemohla do exekučního řízení zaplatit. Pozdější údajná úprava nákladů exekučního řízení (tj. po [datum]) nemůže na výše uvedeném rozsahu exekučního příkazu ničeho změnit. 3. Žalobkyně v replice namítala, že tvrzení žalované, že v rámci arrestatoria byla povinna vyplatit částku [částka] s je v rozporu s exekučním příkazem, v rozporu se zákonem a nevyplývá ani z žalovanou citovaného judikátu. V případě, že byly postiženy dílčí pohledávky z téhož právního důvodu, které budou vznikat až po doručení usnesení, vztahuje se nařízení výkonu rozhodnutí až do výše vymáhané pohledávky s příslušenstvím na všechny tyto dílčí pohledávky. V souladu s ustanovením § 313 odst. 1 o.s.ř. a uvedenými komentáři soudní exekutor v exekučním příkazu sice uvádí, že vymáhaná povinnost je ke dni vydání exekučního příkazu přibližně [částka] (včetně předběžně vyčíslených nákladů), ale dále ve výroku III. soudní exekutor ukládá žalované povinnost po provedení exekuce vyplatit soudnímu exekutorovi pohledávku v rozsahu, v jakém bude postižena exekucí (jedná se tedy o budoucí pohledávku, jejíž finální výše bude zřejmá až na základě zjištění celkové výše nákladů exekučního řízení). Nadto bylo před vyplacením Hyperochy dne [datum] soudním exekutorem sděleno žalované, že celková výše nákladů exekučního řízení ve smyslu Exekučního příkazu bude pravděpodobně činit částku [částka], a žalovaná byla požádána o zajištění (resp. její nevyplacení Dlužnici) této částky. I kdyby z Exekučního příkazu samotného plynula pochybnost, jaké částky se arrestatorium týká (tj. zda toliko částky ve výši [částka], nebo s ohledem na zřejmý budoucí nárůst pohledávky částky vyšší), tak s ohledem na sdělení soudního exekutora žalované ze dne [datum] již žalovaná žádnou takovou pochybnost v žádném případě mít nemohla. Žalovaná je navíc osobou znalou práva, u níž lze orientaci v situaci souběhu exekuce a insolvence nejen očekávat, ale i vyžadovat, o to více po výslovném upozornění ze strany soudního exekutora Závěr vyplývající z žalovanou citované judikatury je v tomto případě zcela nepřiléhavý. Z uvedeného rozhodnutí se podává, že pokud vůbec nebylo součástí nařízení výkonu rozhodnutí příslušenství pohledávky, nemůže být toto příslušenství pohledávky následně vymáháno po dlužníku povinného. Uvedený závěr ale nijak nerozporuje skutečnost, že součástí arrestatoria ve smyslu § 313 odst. 1 o.s.ř. mohou být i budoucí pohledávky, což ostatně vyplývá přímo ze zákona. 4. Žalovaná v replice uvedla, že názor žalobkyně spočívající v tvrzení, že se v případě exekučního příkazu k provedení exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky vůči dlužníku povinné jedná o budoucí pohledávku dle § 313 o.s.ř., je naprosto mylný. Ustanovení § 313 o.s.ř. nic takového nestanovuje a odborná literatura, kterou na podporu svého tvrzení použila žalobkyně v replice se věnuje úplně jiné procesní situaci, a sice vztahu mezi povinným a jeho dlužníkem, nikoli oprávněným a dlužníkem povinného, jak se snaží žalobkyně dovodit. Žalovaná odkázala na odbornou literaturu s tím, že„ přikázání jiné peněžité pohledávky přípustné jen do výše vymáhané pohledávky (tj. pohledávky, pro niž byl nařízen výkon), tedy nikoliv celé pohledávky povinného vůči jeho dlužníku, je-li tato vyšší než vymáhaná pohledávka oprávněného“ a současně„ usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí přikázání pohledávky musí obsahovat určení výše pohledávky i jejího příslušenství (včetně nákladů nalézacího a vykonávacího řízení) – tak je vymezen rozsah postižení pohledávky. Žalovaná uzavřela, že na základě všeho výše uvedeného je nade vší pochybnost zřejmé, že na základě § 313 o.s.ř. (ani na základě žádného jiného §) nevzniká na základě exekučního příkazu přikázáním pohledávky povinného oprávněnému budoucí pohledávka oprávněného vůči dlužníku povinného (tedy žalované v tomto řízení). Nevzniká žádný hmotněprávní vztah mezi oprávněným a dlužníkem povinného. Ust. § 313 o.s.ř., jež ve své replice žalobkyně uvádí, míří na vztah povinného a dlužníka povinného a dalo by se tedy aplikovat např. na situace, kdy by povinný byl pronajímatel s právem inkasa pravidelných plateb nájemného od svého nájemce (dlužníka povinného). V takovém případě by se exekuční příkaz mohl vztahovat i na budoucí splátky nájemného, a to až do výše vymáhané povinnosti. V rubrikovaném řízení je však situace jiná. Žalovaná měla povinnost vyplatit dlužnici Hyperochu, jež představuje jedinečné a jednorázové plnění,