10 C 227/2024-133 — Obvodní soud pro Prahu 4

I. Předmět řízení a argumentace účastníkůII.1 Žaloba a argumentace žalobkyně1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne , datum, domáhala určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru, které obdržela od žalované dne , datum, s odkazem na § 55 odst. 1 písm. b) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce.2. Dle žalobních tvrzení žalobkyně pracovala pro žalovanou na základě pracovní smlouvy ze dne , datum, , a to na pracovní pozici všeobecné sestry. Žalobkyně od žalované obdržela dne , datum, okamžité zrušení pracovního poměru. To bylo odůvodněno tím, že žalobkyně měla údajně v noci z , datum, na , datum, zanedbat péči o klientku žalované, paní , jméno FO, (dále též jako „klientka“). Klientka si měla stěžovat na bolesti, následně mělo být zjištěno, že klientka měla frakturu levé pažní kosti. Žalobkyně odmítla, že by se při plnění pracovních povinností dopustila jakéhokoliv jejich porušení, tím méně pak zvlášť hrubým způsobem, které umožňuje okamžitě se zaměstnancem zrušit pracovní poměr.3. Žalobkyně měla předně dle svých tvrzení za to, že klientce nezpůsobila jakoukoliv újmu. Zlomenina pažní kosti klientky byla staršího data – pokud klientka v zařízení žalované nebyla dostatečně ošetřena a její zdravotní stav řešen s ohledem na klientčiny obtíže, nelze takovou situaci klást za vinu žalobkyni – žalobkyně není lékařem. Žalobkyně poskytla klientce ošetření a péči tak, jak to odpovídalo jejím povinnostem všeobecné sestry. Žalobkyně o stavu klientky informovala kolegyni, která přebírala noční směnu, nadto klientčin stav zaevidovala i v systému , Anonymizováno, , v němž jsou u žalované evidovány všechny relevantní zdravotnické údaje a výkony – žalobkyně už v sobotu , datum, v tomto systému výslovně uvedla, že si klientka stěžuje na bolest ruky.4. Žalovaná proti žalobkyni v souvislosti s daným skutkovým dějem podala i trestní oznámení pro podezření ze spáchání trestného činu ublížení na zdraví z nedbalosti. Věc byla , právnická osoba, odložena.II.1 Vyjádření žalované5. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout a ve věci uvedla, že žalobkyně svým jednáním naplnila zákonný důvodu pro okamžité zrušení pracovního poměru. Žalovaná žalobkyni nikdy nevytýkala, že by pacientce způsobila zlomeninu pažní kosti. Žalovaná se žalobkyní ukončila pracovní poměr z důvodu, že žalobkyně nezajistila zvlášť zranitelné klientce žalované adekvátní lékařskou péči v podobě přivolání lékaře či rychlé záchranné služby.6. Klientce, paní , jméno FO, , bylo v době incidentu 79 let. V té době již klientka trpěla různými chorobami, zejména kvadruplegickou mozkovou obrnou a roztroušenou sklerózou. Klientka byla zcela imobilní a nebyla vždy schopna formulovat logicky navazující myšlenkové pochody ve vztahu k času a prostoru, v němž se nachází. Zdravotní stav klientky jí však umožňoval velmi dobře vyjádřit základní pocity, jakou byla i bolest.7. Žalobkyně už u této klientky dne , datum, ve 14:41 hod. žalobkyně v interním systému , Anonymizováno, zaznamenala, že klientka trpí nesnesitelnými bolestmi levého ramenního kloubu a rozhodla se aplikovat lék , Anonymizováno, , tj. běžné analgetikum, ovšem ve 150 % předepsané dávky (z 20 předepsaných kapek podala žalobkyně klientce kapek 30); v 18:02 žalobkyně dále aplikovala na klientku analgetickou mast. Následujícího dne žalobkyně provedla výměnu opiátové náplasti a opět rameno namazala analgetickým krémem. Teprve až , datum, , tj. 2 dny poté, co si žalobkyně musela být vědoma klientčiných nesnesitelných bolestí, byla klientka na příkaz jiné zdravotní sestry převezena na urgentní příjem , právnická osoba, . Klientka byla v nemocnici ošetřena cca v 15:00 a byla jí diagnostikována fraktura levé pažní kosti. Od okamžiku, kdy se žalobkyně dozvěděla o klientčiných nesnesitelných bolestech, do ošetření v nemocnici uplynulo 48 hodin. Po celou tuto dobu musela klientka snášet nesnesitelné bolesti. Žalobkyně přitom v dané době mj. komunikovala i s vedoucí sestrou ambulance , jméno FO, a nikterak problémy klientky nenahlásila; stejně tak se o těchto problémech neporadila ani s jinou sestrou či lékařem.8. Dle žalované žalobkyně porušila své povinnosti zvlášť hrubým způsobem, neboť naprosto ignorovala své zcela základní povinnosti zdravotní sestry a dopustila, aby klientka dva dny sténala v extrémně bolestivém a vyčerpávajícím stavu. Argument žalobkyně, že klientce nepřivodila jakoukoliv újmu, považuje žalovaná za naprosto nestoudný. Žalobkyně je přitom zdravotní sestrou, tj. zdravotnickým pracovníkem a součástí jejích povinností je postup na náležité odborné úrovni a zajištění včasné diagnózy lékaře. Žalobkyně měla jako zdravotní sestra pracovat dle pracovní náplně a dle denních harmonogramů. Zásadní je vždy klienta na dané domácnosti ošetřit (domov seniorů žalované je vnitřně členěn právě na domácnosti, a to dle typu v něm poskytované péče) a řešit nastalé problémy. Za tímto účelem má každá zdravotní sestra k dispozici lékaře na telefonu, možnost chatovat s lékařem přes mobilní aplikaci a možnost konzultovat věc s vrchní sestrou – žalobkyně však z těchto dostupných prostředků ničeho nevyužila.9. Žalovaná rovněž zdůraznila, že poskytuje sociální služby v podobě provozu domova pro seniory a toto zařízení vyžaduje mimořádně přísný a zodpovědný režim. Klienti žalované jsou ve vysokém věku, často zdravotně křehcí a trpí doprovodnými onemocněními. V takovém prostředí si nelze dovolit jakékoliv pochybení, které by v jiném zaměstnání mohlo být tolerováno. Jednání žalobkyně přitom dle žalované svědčí o zjevné bezohlednosti žalobkyně k chráněným zájmům klientů žalované i samotné žalované. Po žalované by tak nebylo možné spravedlivě požadovat, aby žalobkyni nadále zaměstnávala po dobu plynutí případné výpovědní doby. Setrvání žalobkyně na pracovišti by představovalo zcela zjevně nepřiměřené riziko vůči zdraví a bezpečnosti klientů žalované, tedy vůči zájmům, které žalovaná nemůže za žádných okolností ohrozit. Jednání žalobkyně navíc ohrozilo nejen zdraví klientky, ale i důvěryhodnost a dobré jméno žalované jako poskytovatele zdravotních a sociálních služeb. Okamžité zrušení pracovního poměru bylo nezbytným krokem, jehož cílem bylo ochránit klienty žalované a zajistit vysoké standardy péče, na kterých žalovaná jako zaměstnavatel trvá.II. Skutková zjištěníII.1 K pracovnímu poměru žalobkyně u žalované10. Žalobkyně u žalované vykonávala práci všeobecné sestry v domově pro seniory na základě pracovní smlouvy z , datum, ve znění jejích dodatků, a to na dobu neurčitou (tato skutečnost byla mezi účastníky nesporná; prokázáno též dohodou o změně pracovní smlouvy z , datum, , dohodou o změně pracovní smlouvy z , datum, , dodatkem k pracovní smlouvě číslo , hodnota, z , datum, ).11. Pracovní náplní žalobkyně bylo mj. poskytování ošetřovatelské péče prostřednictvím ošetřovatelského procesu, provádění činností zaměřených na udržení, podporu a navrácení zdraví a uspokojování biologických a sociálních potřeb klientů v sociální služeb domova pro seniory. Žalobkyně měla v rámci pracovní náplně poskytovat zdravotní péči v souladu s právními předpisy a standardy, provádět základní diagnostické, léčebné, ošetřovatelské nebo rehabilitační postupy a výkonu dle individuálních potřeb klientů bez odborného dohledu, a to na základě indikace lékaře i bez ní v souladu s § 4 odst. 1 a 3 vyhlášky č. 55/2011 Sb., o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků. Žalobkyně měla také zajišťovat potřebný zdravotnický materiál na běžná ošetření. Žalobkyně měla také vést zdravotnickou dokumentaci v elektronické i tištěné podobě. V případě změn zdravotního stavu klientů měla žalobkyně konzultovat veškeré změny s vedoucím domácnosti a spolupracovat a předávat informace s pracovníky dalších pracovních pozic (prokázáno pracovní náplní žalobkyně ze dne , datum, pro pozici všeobecná sestra, pracovní náplní ze dne , datum, podepsanou účastnicemi, pracovním řádem směrnice číslo , hodnota, účinné od , datum, ).12. Žalobkyně byla jako zaměstnankyně povinna při plnění pracovních úkolů postupovat aktivně a odpovědně, předaný výsledek pečlivě zkontrolovat, trvale hájit zájmy žalované jako zaměstnavatele a nedopustit, aby pasivitou nebo aktivitou zaměstnanců poškozeno jméno žalované. Žalobkyně měla také s ostatními zaměstnanci aktivně spolupracovat ve prospěch zaměstnavatele, chovat se vždy zdvořile a ohleduplně a zdržet se jednání, které by mohlo způsobit žalované škodu nebo jinak poškodit její zájmy. V případě, kdy by škoda hrozila, byla žalobkyně povinna upozornit na tuto okolnost příslušného nadřízeného. Pokud by nesnesla věc odkladu, měla žalobkyně povinnost vůči této hrozící škodě zakročit, s výjimkou případů, kdy jí v tom bránila důležitá okolnost, nebo by takovým zákrokem vystavila vážnému ohrožení sebe nebo ostatní zaměstnance, popř. osoby sobě blízké (prokázáno pracovním řádem směrnice č. , hodnota, účinného od , datum, ).II., právnická osoba, pracovním kvalitám žalobkyně13. Při změně vedení žalované bylo v minulosti , tituly před jménem, , jméno FO, , v