27 C 152/2025-51 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala na žalovaném zaplacení shora uvedené částky spolu s příslušenstvím, a to na základě smlouvy o úvěru č. , Anonymizováno, , uzavřené mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně, společností , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, . (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), dne 11. 8. 2023. Žalovaný na základě uzavřené smlouvy o úvěru vyčerpal celkem , částka, , který se zavázal splatit v minimálních měsíčních platbách, spolu se sjednaným úvěrem. Úvěr žalovaný nesplácel řádně, proto došlo ze strany věřitele k zesplatnění ke dni , datum, . Pohledávka byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena žalobkyni jako novému věřiteli na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , což bylo žalovanému písemně oznámeno. Předmětem řízení je zaplacení částky , částka, , představující dlužnou jistinu, částky , částka, jako dlužného poplatku, částky , částka, jako dlužného úroku z jistiny do zesplatnění , datum, , částky , částka, představující kapitalizované úroky od , datum, -, datum, a částky , částka, , představující kapitalizované úroky z prodlení od , datum, -, datum, . Ze strany žalovaného nebyla až dosud dlužná částka uhrazena, a to ani přes žalobkyní zaslanou předžalobní výzvu.2. Žalovaný se ve věci přes výzvu soudu nijak nevyjádřil a zůstal nečinný.3. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaný následující skutkový stav.4. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 11.8.2023 smlouvu o úvěru č. , Anonymizováno, , na jejímž základě se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 130 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit v pravidelných měsíčních splátkách splatných vždy do 15. dne v měsíci, roční úroková sazba byla sjednána pevná ve výši 42%, RPSN činila 51,96%, žalovaný měl na smlouvu zaplatit celkem , částka, (osobní podmínky smlouvy o úvěru č. , Anonymizováno, ze dne , datum, ).1. Na úvěr bylo žalovaným postupně vyčerpáno , částka, , kdy dne , datum, čerpal , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, a ne , datum, částku , částka, (tabulka umoření, transakční výpis, potvrzení o provedení transakce – čerpání úvěru žalovaným).2. Žalovaný řádně neplnil svou povinnost ze smlouvy řádně a včas poskytnutý úvěr splácet, když se dostal do prodlení, ze strany věřitele proto došlo k zesplatnění úvěru ke dni , datum, , zesplatnění bylo žalovanému písemně oznámeno, když na možnost zesplatnění byl žalovaný písemně upozorněn (výzva před zesplatněním dluhu ze dne , datum, , .3. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27.1.2025, přičemž tato změna věřitele byla žalovanému písemně oznámena (smlouva o postoupení pohledávek, vč. Přílohy č. 1 ke smlouvě, seznamu postupovaných pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, ).4. Žalovanému byla dne , datum, zaslána předžalobní výzva, kterou žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu nejpozději do , datum, (předžalobní upomínka, podací lístek k předžalobní výzvě).8. Před uzavřením smlouvy a poskytnutím úvěru zkoumala právní předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost žalovaného, kdy žalobkyně k výzvě soudu uvedla, že její právní předchůdkyně posoudila úvěruschopnost s odbornou péčí, kdy vzala v úvahu demografická a sociální data, informace z databází a registrů a zkontrolovala bonitu a udržitelnost příjmů žalovaného, kterou žalovaný prokázal předložením dokladů, a to zejména doložením výpisu z účtu a zjistila, že žalovaný je schopen úvěr ve výši , částka, hradit, k těmto tvrzením pak nedoložila ničeho. Doloženo bylo pouze, že právní předchůdkyně žalobkyně ověřila totožnost žalovaného prostřednictvím OP (fotokopie OP žalovaného).9. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:10. Aktivní legitimace žalobkyně ve věci je dána dle § 1879 an. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) když předmětná pohledávka na ni byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena.11. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru dle ust. § 2395 a násl. o.z. Žalovaný uzavřel úvěrovou smlouvu v postavení spotřebitele a žalobkyně na straně úvěrujícího v postavení podnikatele. Smlouva podléhá režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění.12. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, pokud je to nezbytné z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěru splácet. Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen mínusem za prodej majetku spotřebitele, nikoliv pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.13. Soud konstatuje, že poskytovatel úvěru má jednoznačnou zákonnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit, neboť součástí jeho odborné péče je přezkoumání úvěruschopnosti spotřebitele. Předpokládána je taková obezřetnost úvěrujícího, že poskytovatel nespoléhá toliko na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje musí prověřit, příp. si je nechá od žadatele doložit. Řádné prověření úvěruschopnosti žalovaného však v tomto případě nebylo žalobkyní prokázáno, když k tomuto nebylo doloženo ničeho, vyjma kopie OP. Soud proto uzavřel, že úvěruschopnost žalovaného nebyla žalobkyní řádně posouzena. Pokud bylo tvrzeno, že před poskytnutím úvěru byla úvěruschopnost prověřena využitím dotazů na registry a bylo vycházeno z demografických a sociálních dat, tak nehledě k tomu, že toto nebylo žalobkyní nikterak doloženo a prokázáno, takové ověření soud považuje zcela za nedostatečné, stejně jako vycházet ze statistických modelů.14. Dle § 87 odst. 1 věta první zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věta druhá, je smlouva neplatná. Soud tedy posoudil úvěrovou smlouvu jako neplatnou, jelikož žalobkyně neprokázala, že by úvěruschopnost žalované před poskytnutím předmětného úvěru řádně zkoumala a prověřovala (k této problematice srov. např. rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18 a Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018).15. Dle § 2991 odst. 2 o.z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním s právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.16. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by na žalovaný dluh něčeho uhradil.17. Dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že, „poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. […] Spotřebitel je povinen vrátit poskytnout jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem“. Citované ustanovení stanoví speciální následek porušení povinnosti poskytovatele úvěru před uzavřením smlouvy, který nelze podřadit pod institut bezdůvodného obohacení (viz rozhodnutí NS ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Žalobkyni tedy svědčí právo na vrácení vyčerpané a dosud neuhrazené jistiny úvěru, avšak žalovaný se dosud s jejím splácením nedostal do prodlení, neboť dosud nenastala splatnost této částky, stejně tak proto není důvodný nárok žalobkyně na přiznání úroku z prodlení, když splatnost částky dosud nenastala a žalovaný tedy není s její úhradou v prodlení. Soud proto žalobě vyhověl co do nároku na zaplacení částky , částka, (představující rozdíl poskytnutého plnění a peněžních prostředků již žalovaným zaplacených) a ve zbytku (tj. co do zbývajícího požadovaného nároku, zaplacení úroku z úvěru, kapitalizovaného úroku z prodlení, poplatku), soud žalobu zamítl, a to z důvodu absence důkazů prokazujících prověřování úvěruschopnosti žalovaného, pročež byla smlouva vyhodnocena jako neplatná (výrok II.). Lhůta k plnění byla stanovena obecná (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že př