29 C 272/2025-23 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozsudku, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni výše uvedenou částku s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný uzavřel se žalobkyní konkludentní smlouvy o přepravě osob, kdy žalovaný neuhradil jízdné ve výši 6 x 30 Kč a přirážku ve výši 8 x 1 500 Kč za osm jízd bez platného jízdního dokladu v dopravním prostředku MHD žalobkyně, k nimž došlo ve dnech , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, a , datum, . Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku. Na tuto upomínku žalovaný nijak nereagoval a dlužnou částku do dnešního dne žalobkyni nezaplatil. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal v řízení nečinný.2. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, neboť žalovaný je občanem Ruské federace. Vzhledem k tomu, že Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Svazem sovětských socialistických republik o právní pomoci a právních vztazích ve věcech občanských, rodinných a trestních (vyhláška č. 95/1983 Sb.), se nevztahuje na problematiku občanskoprávních závazkových vztahů, aplikoval soud úpravu obsaženou v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I bis), přičemž příslušnost českých soudů věc projednat je dána na základě čl. 4 cit. nařízení.3. Ve věci je možné rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů, soud proto podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), vyzval účastníky usnesením ke sdělení, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, a poučil je, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí. Usnesení bylo žalovanému doručeno fikcí podle § 49 odst. 4 o. s. ř. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání projevila souhlas přímo v žalobě, žalovaný projevil souhlas tím, že se ve stanovené lhůtě k výzvě soudu nevyjádřil (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).4. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. Žalovaný se přepravoval dne , datum, v 13:05 hod. dopravním prostředkem linky č. 207 (prokázáno zápisem o provedené přepravní kontrole č. , hodnota, ), dne , datum, v 12:27 hod. dopravním prostředkem linky č. 6 (prokázáno zápisem o provedené přepravní kontrole č. , hodnota, ), dne , datum, v 12:45 hod. dopravním prostředkem linky C (prokázáno zápisem o provedené přepravní kontrole č. , hodnota, ), dne , datum, v 14:20 hod. dopravním prostředkem linky č. 15 (prokázáno zápisem o provedené přepravní kontrole č. , hodnota, ), dne , datum, v 19:05 hod. dopravním prostředkem linky 11 (prokázáno zápisem o provedené přepravní kontrole č. , hodnota, ), dne , datum, v 10:22 hod. dopravním prostředkem linky č. 2 (prokázáno zápisem o provedené přepravní kontrole č. , hodnota, ), dne , datum, v 14:40 hod. dopravním prostředkem linky č. 29 (prokázáno zápisem o provedené přepravní kontrole č. , hodnota, ), dne , datum, v 9:33 hod. dopravním prostředkem linky B (prokázáno zápisem o provedené přepravní kontrole č. , hodnota, ), dne , datum, v 16:37 hod. dopravním prostředkem, jež jsou součástí sítě MHD provozované žalobkyní. Při přepravních kontrolách, které v ten okamžik s žalovaným byly provedeny, se žalovaný neprokázal platným jízdním dokladem. Dle přepravního řádu v době provádění přepravních kontrol činilo jízdné částku 30 Kč a přirážka k jízdnému částku 1 500 Kč (prokázáno Smluvními přepravními podmínkami čl. 8 bod 4 a 5). K úhradě dluhu byl žalovaný vyzván předžalobní upomínkou (prokázáno potvrzením o odeslání předžalobní výzvy).5. Po právní stránce posoudil soud věc následovně.6. Jelikož předmětem řízení je nárok vyplývající ze závazkového vztahu, aplikoval soud pro určení rozhodného práva nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), přičemž rozhodným právem je právo české.7. Soud na danou věc aplikoval § 2550 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a § 37 zák. č. 266/1994 Sb., o drahách a dále vyhlášku č. 175/2000 Sb., Přepravní řád. Žalovaný s žalobkyní v daném případě vždy uzavřel nástupem do dopravního prostředku, jenž je součástí sítě MHD provozované žalobkyní, konkludentně přepravní smlouvu ve smyslu § 2550 a násl. o. z., čímž mu vznikla povinnost podle přepravního řádu zaplatit jízdné a pro případ neprokázání se platným jízdním dokladem při přepravní kontrole též přirážku k jízdnému. Žalovaný se při přepravních kontrolách neprokázal platným jízdním dokladem a vznikla mu tak povinnost zaplatit též zmíněnou přirážku k jízdnému. Žalovaný své smluvní povinnosti nesplnil, protože dluh včas neuhradil, čímž se dne následujícího, ocitl v prodlení ve smyslu § 1968 o. z. Opak žalovaný netvrdil a ani se jinak nebránil. Žalobkyně má proto, vedle práva na zaplacení v záhlaví uvedené částky, podle § 1970 o. z. právo na zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky v zákonné výši, jež je stanovena § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb.8. Soud tak dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a v celém rozsahu žalobě vyhověl. Lhůtu k plnění soud určil jako třídenní od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12 180 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.