29 C 305/2025-37 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou domáhá zaplacení částky 106 178,50 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že její právní předchůdkyně, společnost , právnická osoba, , IČO: , IČO, (dále jen „věřitel“), uzavřela se stranou žalovanou dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, . Na základě této smlouvy poskytl věřitel straně žalované peněžní prostředky ve výši 36 000 Kč, které převzala v hotovosti v den uzavření smlouvy, což potvrdila svým podpisem. Spolu s jistinou se strana žalovaná zavázala věřiteli uhradit též souhrnný poplatek ve výši 40 576 Kč v měsíčních 24 splátkách po 3 191 Kč. Na tento úvěr strana žalovaná zaplatila 3 200 Kč. Dne , datum, uzavřela strana žalovaná s věřitelem smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Na základě této smlouvy poskytl věřitel straně žalované peněžní prostředky ve výši 49 000 Kč, které převzala v hotovosti v den uzavření smlouvy, což potvrdila svým podpisem. Spolu s jistinou se strana žalovaná zavázala věřiteli uhradit též souhrnný poplatek ve výši 12 244 Kč v měsíčních 12 splátkách po 5 104 Kč. Na tento úvěr uhradila strana žalovaná věřiteli 29 045 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek se oprávněným k vymáhání nároku vůči straně žalované stala namísto věřitele žalobkyně.2. Strana žalovaná zůstala v řízení nečinná.3. Strana žalovaná má občanství Ukrajiny, jedná se proto o věc s cizím prvkem. Pravomoc českého soudu je dána podle čl. 48 odst. 5 Smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech publikované pod č. 123/2002 Sb. m. s. (cit.) „Pravomoc k řízení o sporu ze smluvního závazku má justiční orgán té smluvní strany, na jejímž území má odpůrce bydliště, pobyt, sídlo anebo se zde nalézá sporný nemovitý majetek“, neboť strana žalovaná má bydliště na území ČR.4. Rozhodným právem je podle čl. 48 odst. 1 téže smlouvy (cit.) „Smluvní závazkové vztahy se řídí právním řádem, na němž se účastníci shodli.“ právo české, neboť žalobkyně si se stranou žalovanou jako rozhodné zvolili ve smlouvách české právo.5. Soud věc rozhodl dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.”), když žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v rámci svého žalobního návrhu a strana žalovaná se k výzvě soudu, aby sdělila, zda s projednáním věci bez nařízení jednání souhlasí či nikoli, v dané lhůtě nevyjádřila, pročež se má za to, že s takovým rozhodnutím souhlasila. Rovněž soud dospěl k závěru, že o žalobě lze rozhodnout na základě učiněných tvrzení a předložených důkazů.6. Na základě listinných důkazů soud zjistil skutečnosti uvedené žalobkyní a rekapitulované v bodě 1 rozsudku (důkazy: 2x smlouva o úvěru, smluvní podmínky, smlouva o postoupení pohledávek se seznamem, oznámení o postoupení s dokladem o odeslání, potvrzení o úplatě, předžalobní výzva s dokladem o odeslání). Dále soud zjistil, že RPSN u úvěru 36 000 Kč odpovídá 100,92 % a s přihlédnutím k půjčené částce a částce k zaplacení by úrok odpovídal 69 % (důkaz: smlouva o úvěru). Dále soud zjistil, že RPSN u úvěru 49 000 Kč odpovídá 47,63 % a s přihlédnutím k půjčené částce a částce k zaplacení by úrok odpovídal 34,50 (důkaz: smlouva o úvěru).7. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, platí, že „Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“ V § 2397 obč. zákoníku je stanoveno, že „Úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá“ a dle § 2399 odst. 1 obč. zákoníku platí, že „Úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu.“8. Dle § 1970 občanského zákoníku platí, že „Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ Ustanovení § 588 obč. zákoníku určuje, že „Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.“ Dle § 1879 obč. zákoníku platí, že „Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).“ Dle § 576 obč. zákoníku platí, že „Týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.“ Dle § 2991 obč. zákoníku platí, že „Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“9. Na základě skutečnosti uvedených v bodě 6 rozsudku vzal soud za prokázané, že věřitel straně žalované poskytl na základě smluv úvěr ve výši 36 000 Kč a strana žalovaná měla vrátit v 24 měsíčních splátkách po 3 191 Kč částku 76 576 Kč, přičemž splatila jen 3 200 Kč. Dále věřitel straně žalované poskytl na základě smlouvy úvěr ve výši 49 000 Kč a strana žalovaná měla vrátit v 12 měsíčních splátkách po 5 104 Kč částku 61 244 Kč, přičemž splatila jen 26 045 Kč.10. Soud však vyhodnotil smlouvy o úvěrech jako absolutně neplatné. Důvodem způsobujícím absolutní neplatnost smluv jako celku je dle názoru soudu výše konečné částky, kterou má strana žalovaná zaplatit oproti částce, kterou jako půjčku získala. Strana žalovaná totiž obdržela celkem 85 000 Kč, ale kromě této částky má navíc zaplatit 52 820 Kč. Byť věřitel tuto částku označuje jako souhrnný poplatek, je soud přesvědčen o tom, že se nejedná o nic jiného než skrytý úrok. Tento úrok by potom odpovídal hodnotě 69 % p.a. a RPSN činí 100,92 % u úvěru ve výši 36 000 Kč a úroku 34,50 % p.a. a RPSN 47,63 % u úvěru ve výši 49 000 Kč.11. Úroková sazba vyplývající ze smluv je na úrovni 8násobku (úvěr 36 000 Kč) a téměr 5násobku běžné úrokové sazby spotřebitelských úvěrů v daném místě a čase, když úroková sazba z nových spotřebitelských úvěrů dosáhla v říjnu 2021 výše 7,45 % p.a., a v únoru 2022 výše 8,39 % p.a. jak soud zjistil Klientských úrokových sazeb: Úroková sazba z nových spotřebitelských úvěru, míra v % - časové řady ARAD ČNB. Takto nastavená výše úrokové sazby je dle názoru soudu v rozporu s dobrými mravy dle § 39 SOZ, kdy k takové neplatnosti právního úkonu soud přihlíží i bez návrhu. Jedná tak o úkon absolutně neplatný, k němuž soud přihlíží z úřední povinnosti.12. Úroková sazba je v rozporu s dobrými mravy již v případě, že dosahuje téměř čtyřnásobku obvyklé bankovní úrokové sazby, jak plyne např. z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15.12.2004 (cit.) „Dovolací soud proto dospěl k závěru, že nepřiměřenou a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků sjednaná ve smyslu ustanovení § 658 odst.1 obč. zák., která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. V projednávané věci soudy zjistily, že úroková míra u úvěrů poskytovaných bankami činila v době uzavření smluv o půjčce 9 až 15,5% ročně. Vzhledem k tomu, že dohodnutá výše úroků (ve výši 60% ročně) podstatně (téměř čtyřnásobně) přesahovala horní hranici této obvyklé úrokové míry, je za tohoto stavu věci odůvodněn právní závěr, že šlo o ujednání, které je v rozporu s dobrými mravy, a tedy ve smyslu ustanovení § 39 obč. zák. neplatné.“13. Soud je dále přesvědčen o tom, že smlouvy jsou absolutně neplatné jako celek, neboť ujednání o vysokém úročení nelze od zbytku smlouvy oddělit, a to s ohledem na způsob podnikání věřitele (spol. , právnická osoba, ), jež staví své podnikání na vysokém úročení spotřebitelských úvěrů, pročež dle názoru soudu nelze vůbec očekávat, že bez takovéhoto ujednání o vysokém úroku by byla smlouva o půjčce ze strany věřitele vůbec uzavřena.14. Je-li smlouva absolutně neplatná, dle § 588 obč. zákoníku, je strana žalovaná povinna žalobkyni vrátit dle § 2991 obč. zákoníku bezdůvodné obohacení, které tvoří částky, které žalobkyně poskytla straně žalované jako úvěry, přičemž se nepřihlíží k příslušenství, které si účastníci smlouvy sjednali zaplatit v neplatných smluvních ujednáních. Žalobykně tak má vůči straně žalované nárok na zaplacení celkové částky 55 755 Kč s úroky z prodlení, ve zbytku soud žalobu zamítl:ÚvěrZaplacenoNárokŽalobaZamítnutí36 000,00 Kč-3 200,00 Kč32 800,00 Kč70 979,50 Kč38 179,50 Kč49 000,00 Kč-26 045,00 Kč22 955,00 Kč35 199,00 Kč12 244,00 Kč55 755,00 Kč106 178,50 Kč50 423,50 Kč15. S přihlédnutím k požadovanému ale soudem zamítnutému příslušenství byla žalobkyně procesně neúspěšná. Je