39 C 227/2025-22 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení v záhlaví uvedené částky s příslušenstvím z titulu Smlouvy o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu ze dne , datum, (dále jen „Smlouva“) uzavřené mezi žalovaným a společností , právnická osoba, ., IČ , IČO, (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“). Na základě Smlouvy byl žalovanému na běžném účtu poskytnut kontokorentní úvěr ve výši , částka, . Žalovaný nebyl oprávněn překročit povolený limit kontokorentu, což učinil a tento neuhradil. Pohledávka za žalovaným je složena ke dni postoupení , datum, ze zůstatku úvěru ve výši , částka, , úroku z úvěru od , datum, ve výši , částka, , úroku z prodlení od , datum, ve výši , částka, . Jistina pohledávky je i nadále úročena úrokem z kontokorentu ve výši 12,75 % ročně a úrokem z prodlení ve výši dle předpisů občanského práva. Aktivní legitimace žalobkyně je dána poté, co právní předchůdkyně žalobkyně postoupila žalovanou pohledávku na žalobkyni.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal v řízení nečinný.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”)., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela dne , datum, s žalovaným Smlouvu, na jejímž základě se zavázala poskytnout žalovanému kontokorentní úvěr ve výši , částka, , který žalovaný přečerpal. bezhotovostním převodem na bankovní účet žalovaného. Kontokorent byl úročen ročním úrokem 12,75 %. Nedílnou součástí Smlouvy byly Všeobecné podmínky. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila žalovanou pohledávku na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek. Právní předchůdkyně žalobkyně zaslala žalovanému oznámení o postoupení pohledávek. Žalobkyně zaslala žalovanému postoupení pohledávky dopisem ze dne , datum, , dále předžalobní výzvu k plnění.5. Provedené důkazy soud hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti dle § 132 o. s. ř. jako věrohodné, přičemž dospěl k závěru, že dokazování již nebylo třeba doplňovat, protože skutkový stav je prokázán s dostatečnou mírou jistoty v rozsahu potřebném pro rozhodnutí.6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:7. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně, jakožto věřitelem, a žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena úvěrová smlouva dle § 2395 an. o. z., přičemž žalovaný vystupoval v pozici spotřebitele, neboť sjednával úvěr mimo rámec svého samostatného výkonu povolání či podnikání, což vyplývá z obsahu smlouvy, a tedy se jedná o smlouvu spotřebitelskou. S ohledem na spotřebitelský charakter dané Smlouvy se dle § 164 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, aplikuje rovněž zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů. Soud má za prokázané, že žalovanému byl právní předchůdkyní žalobkyně poskytnut kontokorentní úvěr ve výši , částka, , který žalovaný vyčerpal a přečerpal. Žalovaný svou procesní neaktivitou způsobil, že v řízení nevyšly najevo okolnosti nasvědčující, že by na svůj dluh (jehož existenci má soud za prokázanou) něčeho platil, čímž neunesl své břemeno tvrzení a důkazní. Soud proto s ohledem na výše uvedené rozhodl v neprospěch žalovaného a přiznal žalobkyni nárok na zaplacení žalované jistiny včetně zbývajících sjednaných úroků.8. Jelikož žalovaný nezaplatil dlužnou částku ve lhůtě splatnosti, dostal se dle § 1968 zák. č. 89/2012 Sb. (dále o.z.) do prodlení a žalobce má též podle § 1970 o.z. nárok na úroky z prodlení, jejichž výše je určena vládním nařízením č. 351/2013 Sb.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .