42 C 229/2025-22 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se na žalované domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s tím, že žalovaná uzavřela se společností , právnická osoba, , IČO , IČO, (dále jen „původní věřitelka“) smlouvu o úvěru, na základě níž původní věřitelka poskytla žalované úvěr ve výši , částka, s tím, že žalovaná využila práva na navýšení úvěru na částku , částka, a zavázala se tento úvěr vrátit nejpozději do , datum, . Původní věřitelka posuzovala úvěruschopnost žalované splácet úvěr tím, že ji lustrovala z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, SOLUS, BRKI, NRKI. Žalovaná úvěr nesplatila řádně a včas a původní věřitelka proto úvěr zesplatnila ke dni , datum, . Předmětem řízení je částka , částka, sestávající z částky , částka, na jistině úvěru, z částky , částka, na smluvním úroku a částky , částka, na smluvní pokutě.2. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek. Žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu.3. Žalovaná se nevyjádřila a na jednání nařízené na , datum, se bez omluvy nedostavila a žalobkyně se z jednání omluvila a souhlasila, aby bylo rozhodnuto v její nepřítomnosti. Soud proto v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.4. Soud po provedeném dokazování učinil následující skutková zjištění. Mezi žalovanou a původní věřitelkou byla , datum, uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě níž se původní věřitelka zavázala, že poskytne žalované úvěr ve výši , částka, a žalovaná se zavázala, že tento úvěr splatí společně s úrokem ve výši , částka, do 30 dnů od odeslání finančních prostředků. Dodatky č. , hodnota, až 13 byla celková výše jistiny navýšena na částku , částka, s úrokem ve výši , částka, a splatnost úvěru stanovena na den , datum, . (prokázáno smlouvou o úvěru, dodatkem č. , hodnota, dodatkem č. , hodnota, , dodatkem č. , hodnota, , dodatkem č. , hodnota, , dodatkem č. , hodnota, , dodatkem č. , hodnota, , dodatkem č. , hodnota, , dodatkem č. , hodnota, , dodatkem č. , hodnota, , dodatkem č. , hodnota, , dodatkem č. , hodnota, , dodatkem č. , hodnota, , dodatkem č. , hodnota, ). Původní věřitelka poskytla žalované sjednaný úvěr (prokázáno výpisy z běžného účtu). Protože žalovaná úvěr nesplatila řádně a včas, původní věřitelka úvěr zesplatnila ke dni , datum, s tím, že pohledávka ve výši , částka, sestává z jistiny ve výši , částka, , smluvního úroku ve výši , částka, a smluvní pokuty ve výši , částka, . Pohledávka za žalovanou byla smlouvou o postoupení pohledávek postoupena na žalobkyni (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek, dodatkem č. , hodnota, ke smlouvě o postoupení pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky). Žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu (prokázáno předžalobní výzvou, podacím lístkem).5. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Mezi žalovanou a původní věřitelkou byla adhezním způsobem dle § 1798 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a distančním způsobem dle § 1820 a násl. o. z., uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. o. z. Smlouvu o úvěru původní věřitelka uzavřela v postavení podnikatele a žalovaná v postavení spotřebitele, pročež tato smlouva podléhá režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“). Soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru, je platná, neboť původní věřitelka posoudila schopnost žalované jako spotřebitele splácet úvěr (spotřebitelský úvěr), resp. poskytla žalované úvěr za okolností, z nichž bylo možno dovodit, že žalovaná bude schopna tento úvěr splácet – původní věřitelka nevycházela pouze z tvrzení poskytnutých ze strany žalované, ale vycházela taktéž z hodnocení žalované podle doložených dokladů a informací z veřejných registrů. Aktivní legitimace žalobkyně vychází z § 1879 a násl. o. z. Žalovaná nesplnila smluvní povinnosti a ocitla se v prodlení ve smyslu § 1968 o. z. Žalobkyně má proto podle § 1970 o. z. právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. a též příslušenství (§ 513 o. z.).6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, . Žaloba splňuje parametry tzv. formulářové žaloby ve smyslu § 14b odst. 1 písm. a) a. t. a nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3923/11, což zjevně vyplývá z komparace s mnohými jinými, obdobnými, ke zdejšímu soudu žalobkyní podanými návrhy. Soud nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení za omluvu z jednání, jelikož se nejednalo o kvalifikované vyjádření ve věci samé.