43 C 297/2023-177 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobce se proti žalovanému domáhal zaplacení částky , částka, s příslušenstvím, a náhrady nákladů pojených s uplatněním pohledávky ve výši , částka, , dle ust. čl. 14 odst. 5 písm. d) stanov žalobce za 2. výzvu.(upomínky ze dne , datum, , , datum, , , datum, ). Žalobu žalobce odůvodnil tak, že je společenstvím vlastníků jednotek, právnickou osobou, vzniklou v souladu se zákonem č. , Anonymizováno, . a s ohledem na zákonem vymezené činnosti žalobce se zabývá správou domu č. p. , Anonymizováno, , stojícího na pozemku parc. č. , Anonymizováno, /372 v k. ú. , adresa, , obec , adresa, , adresa , adresa, . Součástí činností žalobce pak je i výkon správy domu, v souladu se zákonem č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostor v domě s byty a ust. § 1175 a násl. občanského zákoníku, vymáhání povinností uložených vlastníkům jednotek k tomu příslušným orgánem společenství. Žalovaný je vlastníkem jednotky č. , Anonymizováno, 70, bytu v budově č. p. , Anonymizováno, , stojící na pozemku parc. č. , Anonymizováno, /372, včetně podílu na společných částech domu a pozemku parc. č. , Anonymizováno, , vše v k. ú. , adresa, , obci , adresa, , zapsáno na LV č. , hodnota, u , právnická osoba, pro hlavní město , adresa, , Katastrální pracoviště , adresa, . Jednotka ve vlastnictví žalobce se tedy nachází v domě spravovaném žalobcem. Žalobci je známo, že žalovaný se na adrese na , adresa, , kde je evidován k pobytu v Centrální evidenci obyvatel, dlouhodobě nezdržuje. Uvedl doručovací adresu - , Jméno žalovaného B, . , adresa, . Žalobce v žalobě tvrdil, že se podanou žalobou na žalovaném domáhá úhrady nedoplatku za vyúčtování služeb a ostatních nákladů za rok 2019, v částce , částka, . Žalobce tvrdil, že tato částka žalovaným žalobci uhrazena, ač bylo žalovanému řádně a včas vystaveno vyúčtování služeb a ostatních nákladů za rok 2019, ze dne , datum, , které se stalo splatným , datum, . Dále za rok 2020, nedoplatek ve výši , částka, , vyúčtování ze dne , datum, se stalo splatným , datum, . Za rok 2021 nedoplatek ve výši , částka, , vyúčtování z dne , datum, , splatné , datum, . Žalobce tvrdil, že žalovaný, ve vyúčtováních stanovené lhůtě, neuplatnil proti vyúčtování žádné námitky. Dále žalobce tvrdil, že žalovaný v roce 2016, nezpřístupnil svou bytovou jednotku, za účelem povinné výměny vodoměrů, z důvodu prošlého cejchu. Proto žalobce tvrdil, že mu nezbývá, než při vyúčtování skutečné spotřeby vody v jednotce, vycházet z metody popsané v poslední větě, ust. § 6 odst. 4 zákona č. 67/2013 Sb. Žalobce tvrdí, že tento jeho postup byl v souladu se zákonem, cejch u měřidla TUV propadl v roce 2016 a u měřidla SV v roce 2017. Žalovaný byl o úhradu nedoplatků opakovaně upomínán, nejprve ze strany správce domu, společnosti , právnická osoba, ., posléze prostřednictvím předžalobní výzvy, z , datum, .2. Žalobce odkazoval na řízení vedené u zdejšího soudu za předchozí období, ve věci , spisová značka, , kde bylo rozhodováno rozsudkem zdejšího soudu č.j. , spisová značka, , rozsudkem MS v Praze č.j. , spisová značka, , rozsudkem zdejšího soudu č.j. , spisová značka, , odvolání žalovaného bylo odmítnuto usnesením MS v Praze č. j. , spisová značka, , konečný rozsudek ohledně vyhovění žalobě co do částky , částka, s přísl. tak nabyl právní moci dne , datum, . Městský soud v Praze nesouhlasil s důvody zamítnutí žaloby zdejším soudem, za předchozí období, v tom prvém zmíněním rozsudku zdejšího soudu, když zdejší soud byl toho názoru, že částky požadované žalobcem jsou nepřiměřeně vysoké, s odkazem na ust. § 6, § 8 občanského zákoníku proto, že žalovaný byt neužívá vůbec. Městský soud však v odůvodnění svého rozsudku uvedl, že obsah principu poctivosti, dle § 6 odst. 1 občanského zákoníku, závisí především na okolnostech konkrétního případu. Zároveň pak je vyloučeno, aby se jednalo o pouhé subjektivní mínění soudce, co je poctivé v konkrétním případě, protože takový způsob aplikace principu poctivosti by mohl být zdrojem právní nejistoty. Ust. § 6 odst. 2 občanského zákoníku uvádí, že nelze připustit, aby někdo měl prospěch z vlastního nepoctivého jednání. Ust. § 8 občanského zákoníku, je institut sloužící k tomu, aby pomocí něj byla odepřena právní ochrana takovému výkonu práva, které sice formálně odpovídá zákonu či smlouvě, avšak jenž je vzhledem k okolnostem konkrétního případu nepřijatelný. Úsudek, že určitý výkon práva by ve skutečnosti nebyl jeho výkonem, ale zneužitím, je výsledkem posouzení individuálních okolností každého případu. Zákaz zneužití práva se naopak neuplatní tam, kde interpretace zákona nebo smlouvy vede k závěru, že ten, kdo se chová, jako by vykonával nějaké právo, ve skutečnosti nositelem žádného oprávnění ani z formálního hlediska není. Městský soud v Praze v odůvodnění svého rozsudku uvedl, že zdejší soud se dostatečně okolnostmi konkrétního případu, které by mohly být podkladem pro úvahu o poctivém či nepoctivém jednání žalobce a žalovaného, dostatečným způsobem nezabýval, pro své rozhodnutí si neopatřil dostatek důkazů, proto bylo prvotní zamítnutí žaloby, i s poukazem na § 6 a § 8 občanského zákoníku posouzeno jako předčasné a tudíž nesprávné.3. Žalovaný s žalobou nesouhlasil, navrhoval její zamítnutí, z celé řady důvodů. Především žalovaný stále tvrdí, že zdejší soud není místně příslušným soudem. Dále, že řízení souvisí s řízením zahájeným u Obvodního soudu pro , adresa, , již , datum, , žalovaný stále zpochybňuje způsob vytvoření SVJ žalobce. Žalovaný tvrdil, že zde je také dána překážka litispendence, k takovému závěru zdejší soud nedospěl, s ohledem na předmět tohoto řízení. Dále žalovaný stále namítal podjatost soudkyně, o této bylo naposledy rozhodnuto usnesením MS v Praze č.j. , spisová značka, .4. Žalovaný sice tvrdil, že provedl reklamaci vyúčtování, ale ačkoli byl k tomu soudem vyzván, za žalovaná období nepředložil jediný doklad, který by soud mohl posoudit jako věcnou reklamaci konkrétního vyúčtování, za konkrétní období. Navíc žalovaný uváděl, že reklamace považoval za nadbytečné, protože na předchozí reklamace, dle jeho vyjádření, nebylo žádným způsobem reagováno. Tvrdil, že jsou mu blokovány e-maily, nemůže zasílat své požadavky na e-mailovou adresu správcovské firmy. Dále žalovaný tvrdil, že v předmětném bytě nikdy nebydlel, proto nedochází k žádné amortizaci vodoměrů, případně pouze některých částí, na což opakovaně upozorňoval. Tvrdil, že k amortizaci dochází pouze u pohyblivých částí, proto, dle jeho názoru, nebyl žádný důvod, provádět výměnu vodoměrů, bez ohledu na to, že platí nějaká pravidla, po jakou dobu je platný cejch, na takových měřidlech. Dále žalovaný tvrdil, že nebyl žalobcem vyzván k tomu, aby zpřístupnil byt, za účelem provedení odečtů vody, ačkoli za předchozí období sděloval stavy měřidel, vždy v lednu každého roku a nabízel, že pokud bude někdo chtít ověřit jím sdělený stav, umožní mu vstup do bytu, ale nikdy o to nebyl žádán. Pokud žalobce namítal, že nedisponuje žádnou písemnou reklamací, za žalované období, od žalovaného, tak žalovaný potvrdil, že z těch uvedených důvodů, žádná písemná reklamace z jeho strany, za toto období neexistuje. Žalovaný opakoval, že již v rámci předání bytu žalovanému, dle původní smlouvy o dílo, o výstavbě jednotky, došlo k pochybení, při předávání společností , právnická osoba, . Žalovaný stále tvrdil, že SVJ vzniklo nezákonně, protože žalovaný nebyl, k první ustavující schůzi SVJ, zákonným způsobem přizván. Žalovaný dále uváděl, že se domnívá, že situace v tomto případě je stejná, jako pokud jde o platbu za svoz komunálního odpadu, kde se již v roce 2012 obracel na Magistrát hlavního města Prahy, k čemuž doložil, v předchozím řízení listinu, označenou jako Podnět ohledně výše poplatků za svoz odpadu v , adresa, s dotazem, jakým způsobem by to mělo být řešeno, když nevzniká v jeho bytové jednotce žádný odpad. Žalovaný se domnívá se, že ta situace je stejná i pokud jde o vodu, když v jeho jednotce nedochází k žádnému naměřenému odběru, domnívá se, že proto mají být z jeho strany hrazeny pouze platby, dle příslušného předpisu záloh, které žalovaný platí.5. Již v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, , na které žalobce odkazoval, žalobce tvrdil, že v roce 2016, v jednotce , Anonymizováno, k. ú. , adresa, , neproběhla výměna vodoměrů TUV, v zákonem stanovené lhůtě a v roce 2017 propadl cejch i u vodoměru pro studenou vodu. Proto vodoměry, které byly, ještě i v okamžiku zahájení řízení v této věci, v jednotce žalovaného umístěny, nebyly zákonným a platným měřidlem a nelze, na jejich základě, provádět rozúčtování a vyúčtování nákladů za studenou vodu a TUV. Objekt, ve kterém se nachází předmětná jednotka žalobce, byl dokončen v roce 2011, prohlášení vlastníka je k , datum, . V tomto roce došlo také k prodeji jednotek a v roce 2011 také k osazení poměrových měřidel, v jednotlivých jednotkách. V této době byla platnost cejchu u vodoměru na studenou vodu 6 let, u vo