47 C 218/2025-95 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou ze dne , datum, domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že s žalovaným prostřednictvím komunikace na dálku uzavřela dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě níž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši , částka, , tato částka byla vyplacena dne , datum, . Úrok z úvěru byl sjednán ve výši 89,04 % ročně. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr s uvedeným úrokem splácet v 18 měsíčních splátkách po , částka, , součástí splátek bylo i pojištění schopnosti splácet úvěr ve výši , částka, měsíčně. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátek, ke dni , datum, uhradil pouze , částka, , žalobkyně proto prohlásila úvěr za splatný ke dni , datum, . Žalobkyně se tak domáhala zaplacení částky , částka, jako jistiny (původní jistina úvěru , částka, a dlužný úrok ke dni zesplatnění , částka, ), smluvních pokut ve výši , částka, + , částka, , částky , částka, jako nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného se splátkami, částky , částka, jako úhrady za pojištění schopnosti splácet úvěr, včetně úroku ve výši 89,04 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši , částka, a ve výši 12,75 % z částky , částka, od , datum, do zaplacení, maximálně však do doby, kdy tento úrok za dobu od , datum, dosáhne částky , částka, .2. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že předmětnou smlouvu považuje za neplatnou, neboť žalobkyně si před jejím uzavřením neověřovala jeho schopnost úvěr splácet, nezjišťovala jeho příjmy. Žalovaný při uzavření smlouvy přitom měl šest aktivních půjček. Dále uvedl, že sazba RPSN uvedená ve smlouvě je 139,07 % a tato sazba je v rozporu s dobrými mravy. Uvedl dále, že na základě předmětné smlouvy žalobkyni uhradil částku , částka, .3. Podáním ze dne , datum, žalobkyně vzala zpět žalobu co do částky , částka, (z požadované částky , částka, ) a co do zákonného úroku z prodlení z této částky od , datum, do zaplacení, dále vzala zpět žalobu co do částky , částka, (z požadované částky , částka, jako smluvní pokuty) a co do úroku ve výši 80,21 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, . Soud proto usnesením ze dne , datum, č.j. , spisová značka, v rozsahu tohoto zpětvzetí dle ust. § 96 odst.1, 2 o.s.ř. řízení zastavil.4. Při ústním jednání dne , datum, žalovaný uvedl, že před uzavřením předmětné smlouvy s žalobkyní byl účastníkem těchto smluv o úvěru uzavřených v následujících dnech s těmito společnostmi: , datum, s , Anonymizováno, , Anonymizováno, – , částka, , , datum, s , Anonymizováno, – , částka, , , datum, s , Anonymizováno, , Anonymizováno, – , částka, , , datum, s , Anonymizováno, , Anonymizováno, – , částka, , , datum, se , Anonymizováno, – , částka, , , datum, s , Anonymizováno, – , částka, , poslední úvěr splácí částkou , částka, měsíčně.5. Účastníci při ústním jednání učinili nesporným, že na základě předmětné smlouvy žalovaný uhradil částku , částka, , a to před datem , datum, .6. Na základě zjištění učiněných z předložených listin (návrh na uzavření smlouvy, oznámení o schválení úvěru včetně splátkového kalendáře, předsmluvní formulář, hodnocení klienta, potvrzení o příchozí úhradě, usnesení o spojení řízení, návrhy smírného řešení z , datum, a z , datum, ) učinil soud tento skutkový závěr s následujícím právním hodnocením:7. Účastníci dne , datum, podepsali smlouvu o spotřebitelském úvěru dle ust. § 1810 a § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) a podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále též „zákon“), na základě níž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši , částka, , tato částka byla vyplacena dne , datum, . Úrok z úvěru byl sjednán ve výši 89,04 % ročně. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr s uvedeným úrokem splácet v 18 měsíčních splátkách po , částka, , součástí splátek bylo i pojištění schopnosti splácet úvěr ve výši , částka, měsíčně. Žalovaný porušil povinnost hradit řádně dohodnuté splátky, žalobkyně proto prohlásila úvěr za splatný ke dni , datum, .8. Žalobkyně uzavřela smlouvu jako podnikatel, žalovaný byl v postavení spotřebitele, smlouvu je tedy třeba posoudit dle ust. § 2395 o.z. a zároveň podle ust. § 1810 a násl. o.z. a podle zákona č. 257/2016 Sb. (dále jen „zákon“). Žalobkyně tedy byla povinna dle ust. § 86 odst. 1 zákona před uzavřením smlouvy posoudit spotřebitelovu schopnost splácet spotřebitelský úvěr na základě dostatečných informací získaných od spotřebitele, v případě nezbytnosti též nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Předloženými listinnými doklady není podle názoru soudu prokázáno, že takové šetření bylo provedeno a že tak žalobkyně dostála povinnosti vyplývající ze shora uvedeného ustanovení, nevyplývá z nich, zda a jakým způsobem si žalobkyně zjišťovala úvěruschopnost žalovaného. Z tvrzení žalovaného přitom soud zjistil, že v době uzavření smlouvy již splácel úvěry poskytnuté mu výše uvedenými společnostmi, s kterými uzavíral smlouvy o úvěru v období od října 2023 do března 2024. Již vzhledem k této skutečnostmi je třeba učinit závěr, že žalobkyně nesplnila svou povinnost vyplývající z ust. § 86 odst. 1 zákona.9. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 zákona, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy.10. Směrnice Evropského parlamentu a rady 2008/48 /ES (dále též „Směrnice“) v čl. 8 uvádí, že je důležité, aby trh nabízel dostatečný stupeň ochrany spotřebitele, a zajistil tak důvěru spotřebitelů. V čl. 23 uvádí, že v zájmu zajištění náležité úrovně ochrany spotřebitele a bez nadměrného zatížení věřitele nebo případně zprostředkovatele úvěru je vhodné omezit požadavky na předsmluvní informace podle této směrnice s přihlédnutím ke zvláštní povaze těchto smluv.11. Výklad těchto ustanovení obsahuje rozsudek soudního dvora ze dne 5. března 2020, C-679/18, podle kterého články 28 a 3 Směrnice musí být vykládány tak, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v čl. 3 a 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátní právo, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto čl. 23. Články 28 a 3 Směrnice musí jich být rovněž vykládány tak, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.12. Ze shora uvedeného vyplývá, že bez ohledu na ustanovení § 87 zákona je soud povinen zkoumat porušení předsmluvní povinnosti věřitele zkoumat úvěruschopnost spotřebitele zmoci úřední a nikoliv pouze k námitce spotřebitele. Uvedený závěr též vyplývá z usnesení Ústavního soudu Pl. ÚS 3/20, kterým Ústavní soud vyjádřil názor, že ustanovení § 87 zákona není ustanovením, které lze v otázce posouzení úvěruschopnosti aplikovat, neboť v tomto směru musí soud postupovat podle čl. 8 a čl. 23 Směrnice, a nikoliv podle § 87 zákona.13. Soud na danou věc tak aplikoval shora uvedené články Směrnice. Vzhledem k tomu, že žalobkyně neprokázala, jakým způsobem byla zjišťována úvěruschopnost žalované při sjednávání úvěru, soud posoudil předmětnou smlouvu uzavřenou účastníky jako absolutně neplatnou. Plnění poskytnuté žalovanému proto posoudil nikoli jako plnění poskytnuté na základě smlouvy o úvěru dle ust. 2395 o.z., ale jako bezdůvodné obohacení ve smyslu ust. § 2991 odst. 2 o.z., podle kterého bezdůvodně se obohatí ten, kdo získá majetkový prospěch mimo jiné plněním bez právního důvodu. , adresa, , Anonymizováno, Kč byla žalovanému poskytnuta bez právního důvodu, přičemž mezi účastníky bylo nesporné, že žalovaný z této částky uhradil , částka, . Nárok žalobkyně tak soud shledal důvodným pouze v částce , částka, včetně zákonného úroku z prodlení od , datum, do zaplacení.14. Na základě provedeného dokazování soud tak vyhověl žalobě pouze v částce , částka, , včetně zákonného úroku z prodlení od , datum, , tj. ode dne následujícího po uplynutí lhůty k zaplacení této částky, která byla žalobkyní určena v dopise o zesplatnění, tato lhůta uplynula dnem , datum, . V části, v které se žalobkyně domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím byla žaloba zamítnuta, a to z výše uvedených důvodů, neboť nárok na zaplacení uvedené částky by mohl být uplatněn důvodně pouze v případě platně uzavřené smlouvy o úvěru.15. Soud ve smyslu ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. umožnil žalovanému uhradit částku , částka, s příslušenstvím v měsíčních splátkách po , částka, , až do úplného zaplacení, přihlédl při tom k žádosti žalovaného odůvodněné tím, že má vyživov