60 C 98/2025-38 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky ve výši 12 535,38 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 25 070,76 Kč, dále se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 12 535,38 Kč od 22. 7. 2024 do 31. 12. 2024, zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,00 % ročně z částky 12 535,38 Kč od 1. 1. 2025 do 30. 6. 2025 a zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 12 535,38 Kč od 1. 7. 2025 do zaplacení. Podle tvrzení žalobkyně vznikl tento nárok tak, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, , IČO , IČO, (dále jen „právní předchůdce“), a žalovaným byla dne 23. 8. 2007 uzavřena smlouva o půjčce. Na jejím základě právní předchůdce poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal tyto prostředky splatit v pravidelných 53týdenních splátkách po 640 Kč; poslední splátka byla stanovena na 28. 8. 2008. Žalovaný však poskytnutou půjčku nesplácel řádně a včas, když dosud uhradil pouze částku 12 660 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 4. 10. 2024 postoupena žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 9. 10. 2024. O postoupení pohledávky byl žalovaný informován písemným oznámením. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu, avšak žalovaný ani přes výzvu žalobkyni ničeho neuhradil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a v řízení zůstal nečinný.3. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, jelikož žalovaný je občanem Ukrajiny. Smlouva mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech stanoví v čl. 48, že smluvní závazkové vztahy se řídí právním řádem, na němž se účastníci shodli. Jestliže se účastníci na volbě práva neshodli, řídí se tyto vztahy právním řádem té smluvní strany, na jejímž území uzavřeli smlouvu, s výjimkou sporů ohledně nemovitého majetku. Pravomoc k řízení o sporu ze smluvního závazku má justiční orgán té smluvní strany, na jejímž území má odpůrce bydliště, pobyt, sídlo anebo se zde nalézá sporný nemovitý majetek. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že v této věci je dána pravomoc českých soudů věc projednat, protože žalovaný má na území ČR povolen trvalý pobyt.4. Jednotlivá skutková zjištění má soud za prokázaná z následujících důkazů:5. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o půjčce č. , hodnota, , na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému v hotovosti peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 13 920 Kč v 53 týdenních splátkách po 640 Kč (zjištěno ze Smlouvy o půjčce ze dne , datum, ).6. Pohledávka byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupena žalobkyni, a to s účinností ke dni , datum, (zjištěno ze Smlouvy o postoupení pohledávek vč. seznamu postoupených pohledávek a potvrzení o úhradě).7. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky před podáním žaloby výzvou ze dne , datum, , ve které byl vyzván k úhradě dlužné částky nejpozději do , datum, (zjištěno z předžalobní výzvy ze dne , datum, vč. podacího lístku).8. Z databáze ČNB o zápůjčních úrokových sazbách – ARAD se podává, že v srpnu roku 2007 se průměrný úrok úvěrů pohyboval zhruba mezi 12 - 14 % p.a (zjištěno z databáze ČNB ARAD - statistika úrokových sazeb).9. Při hodnocení důkazů soud vyšel zejména z toho, že veškeré provedené důkazy vzájemně korespondovaly z hlediska časového i obsahového. Provedené důkazy soud zhodnotil z hlediska jejich pravosti a vypovídací hodnoty a posoudil je jednotlivě i ve vzájemné souvislosti dle § 132 o. s. ř. tak, aby mohl zjistit skutečný skutkový stav.10. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:11. Dne , datum, uzavřel žalovaný jako dlužník se společností , právnická osoba, jako věřitelem smlouvu o půjčce ve výši 20 000 Kč. Zapůjčená suma byla předána žalovanému v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal splatit jistinu půjčky ve výši 20 000 Kč a „souhrnný poplatek“ ve výši 13 920 Kč v 53 týdenních splátkách po 640 Kč počínaje 7. dnem po podpisu uvedené smlouvy. Pohledávka za žalovaným byla postupně postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky. Průměrná úroková sazba v poskytovaná bankami v případě nově uzavřených spotřebitelských půjček se splatností do jednoho roku 12 - 14 % ročně.12. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:13. Právní vztah mezi účastníky soud ve smyslu ust. § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (podle kterého není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy) posoudil podle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“).14. Smlouvu uzavřenou mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně soud kvalifikoval jako smlouvu půjčce podle § 657 obč. zák. Dále se zabýval otázkou platnosti této smlouvy s ohledem na její mravnost ve smyslu § 39 obč. zák., a to s odkazem na závěry plynoucí z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. 33 Odo 236/2005 či na něj odkazujícího rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 24. 10. 2019. Souhrnný poplatek přitom soud shodně s žalobkyní hodnotil jako úrok, jelikož je cenou za poskytnuté peníze. Ve smlouvě samotné není uvedeno, že by měl poplatek pokrývat jakékoliv jiné plnění či služby poskytnuté žalovanému (např. hotovostní inkaso splátek či podobně). Právní předpisy výslovně nestanoví, do jaké výše lze při peněžité půjčce sjednat úroky. Z této skutečnosti však nelze úspěšně dovozovat, že by výše úroků závisela jen na dohodě účastníků smlouvy o půjčce a že by tedy nepodléhala žádnému omezení. I u dohody o úrocích při peněžité půjčce totiž platí ustanovení § 3 odst.1 obč. zák., podle něhož výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí být v rozporu s dobrými mravy. V nyní posuzovaném případě byl sjednán úrok ve výši 13 920 Kč za půjčku ve výši 20 000 Kč na 53 týdnů, tj. při přepočtu na procentní sazbu činil 69,6 % ročně. Tato sazba převyšovala průměrnou sazbu komerčních půjček poskytovaných bankami více než pětinásobně. S ohledem na výše uvedené soud smlouvu posoudil jako částečně neplatnou ve smyslu § 41 obč. zák., a to pokud jde o sjednaný úrok.15. Na základě výše uvedeného soud proto žalobě vyhověl pouze co do částky uvedené ve výroku I., která odpovídá poskytnuté jistině po odečtení toho, co žalovaný podle tvrzení žalobkyně skutečně uhradil, tj. 12 660 Kč. Pokud jde o splatnost žalované pohledávky, pak soud vychází z toho, že žalovaný byl vyzván k uhrazení dlužné částky dopisem ze dne , datum, , ve které byl vyzván k úhradě dlužné částky nejpozději do 8. 7. 2025. Lhůta uplynula marně dnem 8. 7. 2025 a od 9. 7. 2025 je žalovaný v prodlení s uhrazením dlužné částky.16. Pokud jde o zbývající nároky nad rámec uvedené částky 7 340 Kč, tj. částku ve výši 5 195,38 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 25 070,76 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 12 535,38 Kč od 22. 7. 2024 do 31. 12. 2024, zákonný úrok z prodlení ve výši 11,00 % ročně z částky 12 535,38 Kč od 1. 1. 2025 do 30. 6. 2025 a zákonný úrok z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 12 535,38 Kč od 1. 7. 2025 do zaplacení, soud žalobu v tomto rozsahu vzhledem k uvedenému zamítnul, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.17. Pokud jde o lhůtu k plnění, tato byla určena ve standardní délce tří dnů s počátkem běhu od právní moci rozsudku, neboť soud neshledal důvody pro její prodloužení (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 303,77 Kč, přičemž tato částka představuje 17,1 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 58,55 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 41,45 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „a.t.“) z tarifní hodnoty ve výši 12 535,38 Kč sestávající z částky 400 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a.t., z částky 400 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t., z částky 400 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t., z částky 1 620 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a.t. a z částky 1 620 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1