70 C 130/2025-38 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 38 271,24 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila zejména tím, že žalovaný užíval prostory na adrese , adresa, , kde byl dne , datum, zjištěn a zdokumentován neoprávněný odběr elektřiny ve prospěch žalovaného. Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě náhrady škody ve výši 45 921,14 Kč za neoprávněný odběr elektřiny. Dne , datum, byla mezi účastníky uzavřena dohoda o splátkách a uznání dluhu na částku 45 921,24 Kč a účastníci se dohodli na úhradě dluhu v 6 splátkách po 7 650 Kč splatných od , datum, do , datum, . Žalovaný na svůj dluh uhradil pouze 1 splátku ve výši 7 550 Kč. Další splátku se splatností do , datum, žalovaný neuhradil, a od , datum, je proto v prodlení. Dluh zůstává ve výši 38 271, 24 Kč. Dne , datum, byla žalovanému odeslána upomínka na částku 38 271,24 Kč s upozorněním na možnost vymáhání pohledávky soudní cestou. Žalovaný dlužnou částku neuhradil a ani se nepokusil o vyřešení celé záležitosti dohodou.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (o. s. ř), když se žalobkyně ani žalovaný k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřili (§ 101 odst. 4 o.s.ř.), a ve věci tak bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů.4. S ohledem na shora uvedené soud rozhodoval pouze na základě předložených listinných důkazů a učinil následující závěr o skutkovém stavu:5. Žalobkyně zjistila neoprávněný odběr elektřiny v bydlišti žalovaného (záznam o zjištění neoprávněného odběru elektrické energie ze dne , datum, , fotodokumentace). Žalobkyně vyčíslila škodu na 45 921,24 Kč, což žalovaný uznal a přistoupil na dohodu navrženou žalobkyní, podle které měl dluh ve splátkách splácet (vyúčtování náhrady škody ze dne , datum, , dohoda o splátkách a uznání dluhu ze dne , datum, ). Žalovaný však uhradil pouze jedinou splátku a další nesplácel. Žalobkyně jej vyzvala k řádnému splácení dluhu a upozornila jej na možnost soudního vymáhání dlužné částky (předžalobní výzva k úhradě dlužné částky ze dne , datum, ). Žalovaný dluh neuhradil.6. Po takto provedeném řízení soud další dokazování neprováděl.7. Na základě shora citovaných listinných důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba na zaplacení částky 38 271,24 Kč s příslušenstvím byla podána po právu. V řízení bylo prokázáno, že na odběrném místě byly v rozvaděči spojeny vodiče, třífázové, po odebraném elektroměru. Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) v ustanovení § 51 takový stav definuje jako neoprávněný odběr elektřiny a zakazuje jej. Bylo také prokázáno, že žalovaný svůj dluh uznal, část uhradil, bývající část ve výši 38 271,24 Kč však neuhradil. Žalovaný odebíral elektřinu, za jejíž odběr nezaplatil, čímž žalobkyni způsobil škodu, kterou je povinen nahradit. Vzhledem k výše uvedenému rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku, když s ohledem na prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1970 zák. č. 89/2012 Sb.) byla žalovanému rovněž uložena povinnost k zaplacení příslušenství pohledávky.8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 151 odst. l o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. když plně procesně úspěšné žalobkyni v souladu s § 137 o. s. ř. přiznal náhradu nákladů řízení za zaplacený soudní poplatek ve výši 1 532 Kč. Dále jí přiznal náhradu nákladů řízení uplatněných v souladu s vyhláškou Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky, neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. Celkem tedy byla přiznána na náhradě nákladů řízení částka 1 732 Kč.9. Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení, byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř.