24 C 337/2025-37 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne , datum, domáhala na žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s tím, že žalobkyně poskytla žalované ve dnech od , datum, do , datum, a ve dnech od , datum, do , datum, samopláteckou zdravotní péči, a tedy žalobkyni vznikl nárok na úhradu samoplátecké péče, kterou vyúčtovala fakturou č. , hodnota, ze dne , datum, znějící na částku , částka, , na kterou žalovaná neuhradila ničeho, a fakturou č. , hodnota, ze dne , datum, znějící na částku , částka, , na kterou žalovaná uhradila dne , datum, částku , částka, a dne , datum, částku , částka, . Žalovaná dne , datum, svůj dluh vůči žalobkyni písemně uznala. Žalovaná byla vyzvána předžalobní upomínkou.2. Žalovaná se nevyjádřila a zůstala nečinná.3. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaná je občankou Bulharska. Soud proto nejprve zkoumal, zda je dána pravomoc českých soudů k projednání této věci. Soud určil pravomoc k projednání dané věci dle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne , datum, , o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Podle čl. 4 odst. 1 tohoto nařízení je pak dána pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout, neboť žalovaná má bydliště na území České republiky.4. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání v podání doručeném soudu dne , datum, a žalovanou soud usnesením vyzval, aby se ve lhůtě 7 dnů vyjádřila, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání a poučil ji, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Předmětné usnesení bylo žalované doručeno fikcí, 10. dnem uložení na poště, dne , datum, . Žalovaná na tuto výzvu do současné doby nijak nereagovala. V souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud o věci rozhodl na základě předložených listinných důkazů bez nařízení jednání, neboť s takovým postupem účastníci souhlasili.5. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu.6. Žalobkyně poskytla žalované ve dnech od , datum, do , datum, a ve dnech od , datum, do , datum, samopláteckou zdravotní péči, jelikož žalovaná nebyla pojištěna v rámci veřejného zdravotního pojištění. Celková částka péče po částečných úhradách činí , částka, , na což byla žalobkyní žalované vystavena faktura – daňový doklad č. , hodnota, ze dne , datum, znějící na částku , částka, , na kterou žalovaná neuhradila ničeho, a faktura č. , hodnota, ze dne , datum, znějící na částku , částka, , na kterou žalovaná uhradila dne , datum, částku , částka, a dne , datum, částku , částka, . (prokázáno fakturou – daňovým dokladem č. , hodnota, , přílohou k faktuře č. , hodnota, , fakturou č. , hodnota, , přílohou k faktuře č. , hodnota, ). Žalovaná svůj dluh vůči žalobkyně dne , datum, uznala (prokázáno uznáním dluhu za poskytnuté zdravotní služby ze dne , datum, ). Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě upomínkou (prokázáno upomínkou č. , IBAN, ze dne , datum, , dodejkou).7. Po právní stránce posoudil soud věc následovně.8. Jelikož předmětem řízení je nárok vyplývající z mimosmluvního závazkového vztahu, aplikoval soud pro určení rozhodného práva nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 ze dne 11. 7. 2007, o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II), přičemž podle čl. 4 je rozhodným právem právo české.9. Žalobkyně poskytla žalované zdravotní péči, přičemž žalovaná nebyla pojištěna v rámci systému veřejného zdravotního pojištění, a proto jí vznikla poskytnutím zdravotní péče dle § 41 odst. 1 písm. c) zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, povinnost cenu poskytnutých zdravotních služeb zaplatit. Žalovaná se dostala do prodlení a žalobkyně má nárok podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), na úrok z prodlení v zákonné výši, jež je stanovena vládním nařízením č. 351/2013 Sb.10. Žalobkyně svůj nárok prokázala, žaloba je důvodná a soud jí proto vyhověl.11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka , částka, představující , částka, za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje , částka, .