7 C 217/2025-33 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně žalobou uplatnila nárok na zaplacení částky , částka, z titulu smlouvy o úvěru uzavřené dne , datum, mezi účastníky řízení, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované po předchozím prověření její úvěruschopnosti peněžní prostředky ve výši , částka, , které se žalovaná zavázala splácet ve 24 pravidelných měsíčních splátkách, přičemž splatnost první splátky nastala měsíc po poskytnutí úvěru. Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 0,00 % až 83,01 % od 2. až 8. měsíce trvání úvěru, přičemž výše úroku byla stanovena na , částka, za každých půjčených , částka, . RPSN byla sjednána na 49,1 %. Žalovaná úvěr řádně a včas nesplatila, a tak žalobkyně dne , datum, úvěr zesplatnila a téhož dne vyzvala žalovanou ke splacení zbylé části úvěru. Žalobkyně se tedy domáhá zaplacení částky ve výši , částka, , která sestává z jistiny ve výši , částka, , poplatku za poskytnutí úvěru ve výši , částka, , poplatku za expres výplatu ve výši , částka, , poplatku za bezpečnou splátku ve výši , částka, , poplatků za SMS servis v celkové výši , částka, , úroků v celkové výši , částka, , účelně vynaložených nákladů ve výši , částka, a smluvních pokut ve výši , částka, .2. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila a zůstala ve věci nečinná.3. Soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), když s tímto žalobkyně vyjádřila souhlas již v podání (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne , datum, , č. l. 5) a žalovaná souhlasila dle § 49 odst. 4 o. s. ř., když se nevyjádřila na výzvu v usnesení ze dne , datum, (č. l. 26).4. Z předložených důkazů soud učinil tato skutková zjištění.5. Dne , datum, byla mezi žalovanou a žalobkyní uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované jakožto spotřebiteli úvěr ve výši , částka, . Žalovaná se zavázala úvěr splatit formou 24 měsíčních splátek spolu s poplatky a úroky na základě splátkového kalendáře. Celkem měla žalovaná splatit , částka, (zjištěno z Úvěrové smlouvy mezi žalobkyní a žalovanou ze dne , datum, ).6. Žalované byly před uzavřením smlouvy poskytnuty všechny podstatné informace o parametrech úvěru na standardizovaném a přehledném formuláři (zjištěno z Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, ID žádosti , Anonymizováno, , ze dne , datum, ).7. Žalobkyně uvedla, že žalovaná byla lustrována z veřejně dostupných databází NRKI, BRKI, SOLUS, CRIBIS a dále v centrální evidenci exekucí a insolvenčním rejstříku, avšak tato tvrzení nedoložila důkazy a zároveň neuvedla další okolnosti, jak žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované.8. Žalovaná úvěr řádně a včas nesplácela, a proto byla dne , datum, žalobkyní vyzvána výzvou k zaplacení (zjištěno z Výzvy před zahájením vymáhání celého úvěru).9. Žalovaná však dlužnou částku neuhradila, a tak žalobkyně dne , datum, úvěr zesplatnila a téhož dne vyzvala žalovanou ke splacení zbylé části úvěru (zjištěno z Výzvy ke splacení celé půjčky ze dne , datum, ).10. Žalovaná od uzavření smlouvy neuhradila žalobkyni ničeho, a to ani na základě předžalobní upomínky (zjištěno z Předžalobní výzvy k plnění ze dne , datum, od právního zástupce žalobkyně včetně potvrzení o odeslání od , právnická osoba, ).11. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:12. Žalobkyně a žalovaná uzavřely dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě se žalobkyně zavázala žalované poskytnout částku ve výši , částka, , kterou se žalovaná zavázala splácet formou 24 měsíčních splátek spolu s poplatky. Žalovaná však smlouvu porušila, když jednotlivé splátky žalobkyni neuhradila. Žalobkyně dne , datum, úvěr zesplatnila a vyzvala žalovanou k zaplacení celkové dlužné částky. Žalovaná však ani k dnešnímu dni ničeho neuhradila, a to ani na základě předžalobní upomínky ze dne , datum, .13. Po právní stránce posoudil soud věd následovně.14. Mezi žalovanou a žalobkyní byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále „o. z.“), a ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky ve výši , částka, . Žalovaná čerpala uvedený úvěr a zavázala se jej splatit formou 24 měsíčních splátek po spolu s poplatky za tento úvěr.15. Soud se podrobně nezabýval tím, jaké konkrétní informace žalobkyně před uzavřením smlouvy získala ohledně schopnosti žalované splácet úvěr. I kdyby byla úvěruschopnost žalované prokázána, soud je na místě smlouvu uzavřenou mezi stranami považovat za absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy podle § 580 o. z.16. Podle smlouvy činila roční zápůjční úroková sazba od 2. do 8. měsíce trvání smluvního vztahu , částka, za každých , částka, poskytnutého úvěru a RPSN byla sjednána na 49,1 %. Úroková sazba je v rozporu s dobrými mravy již v případě, že dosahuje téměř čtyřnásobku obvyklé bankovní úrokové sazby, jak vyplývá například z rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, . K lednu 2025 činila průměrná RPSN podle veřejně dostupných údajů 8, 95 % a průměrná úroková sazba za obdobné úvěry poskytnuté bankami 8,63% ročně (oba údaje zjištěny www.cnb.cz/arad/). Úroky a RPSN sjednané ve smlouvě jsou tedy zjevně v rozporu s dobrými mravy, neboť značně překračovaly hranici, kterou judikatura považuje konstantě za přiměřenou.17. Podle § 576 o.z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. Soud se podrobně zabýval možností, zda neplatná jsou v tomto případě jen ujednání vztahující se k úroku za poskytnutý úvěr a dospěl k závěru, že neplatná ujednání jsou natolik provázána se zbytkem smlouvy, že nelze předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i tak, obzvlášť za situace, kdy je na poskytování úvěrů založeno podnikání právní žalobkyně.18. Z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy soud nárok žalobkyně posoudil jako nárok z bezdůvodného obohacení v souladu s § 2991 a násl. o. z. V takovém případě si strany plnily bez důvodu a svá plnění si mají vrátit. Žalobkyně žalované převedla na účet peněžní prostředky ve výši , částka, . Žalovaná žalobkyni ničeho nevrátila. Z těchto důvodů soud žalobě vyhověl toliko v rozsahu částky , částka, tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.19. Dále žalobkyně požadovala příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení ode dne následujícího po marném uplynutí lhůty uvedené v předžalobní výzvě, kde soud shledal nárok po právu jen částečně, a to pouze z přisouzené částky. Bezdůvodného obohacení vzniká až od okamžiku, kdy je ten, kdo se na úkor druhého bezdůvodně obohatil, vyzván k plnění. S ohledem na výše uvedené bylo o úrocích z prodlení rozhodnuto v souladu s § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. tak, že se přiznávají od , datum, do zaplacení z přisouzené částky , částka, , jak je ve výroku I uvedeno. Lhůtu k plnění stanovil soud standardní 3 denní, když neshledal důvod pro její prodloužení (§160 odst. 1 o.s.ř.)20. Ve výroku II soudu nezbylo než žalobu ve zbývajícím rozsahu, konkrétně co do částky , částka, a zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zamítnout.21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, , přičemž tato částka představuje 36,96 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 68,48 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 31,52 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně dvou paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, . K plnění náhrady nákladů řízení jakož i nároku samotného byla stanovena zákonná třídenní lhůta s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).