20 C 112/2019-24 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zaplacení shora uvedené částky s tím, že účastníci uzavřeli dne 8. 8. 2015 smlouvu označenou jako [smlouva], v níž je žalobce označen jako agent a žalovaný jako klient. Žalobce na základě této smlouvy řádně provedl práci pro žalovaného, když žalovanému zajistil práci od září r. 2015 v [anonymizováno 7 slov] ve městě [anonymizováno], a to na pozici trenéra tenisu s měsíčním platem 2000 USD. Žalobce tedy dostál všem svým povinnostem v souladu se smlouvou. Žalovaný se ve smlouvě zavázal, že bude každý měsíc zasílat žalobci odměnu ve výši 20% z měsíční mzdy uvedené v pracovní smlouvě, a to na jeho bankovní účet. Od měsíce dubna r. 2016 tuto sjednanou odměnu v rozporu se smlouvou přestal žalobci platit. Žalovaný však stále pracuje a vydělává u stejného zaměstnavatele jako v letech 2015, 2016, 2017, 2018 i v 2019. V r. 2017 byla podána žaloba na dluh žalovaného ve výši 120.000 Kč za období od dubna 2016 do dubna r. 2017 a tato částka byla rozsudkem ze dne 13.11.2017 žalobci přiznána spolu s příslušenstvím. V r. 2018 byla podána žaloba na dluh 135.000 Kč za období od května 2017 do července 2018 včetně a tento nárok byl žalobci přiznán rozsudkem ze dne 29.5.2019, který nabyl právní moci dne 24.7.2019. Žalobce tak požaduje po žalovaném zaplacení částky ve výši 5.200 USD, tj. 13x 400 USD, resp. ekvivalentu v českých korunách ve výši 117.000 Kč, a to za 13 měsíců od srpna 2018 do srpna 2019 včetně, dále požaduje zákonný úrok z prodlení z celé dlužné částky od 1.10.2019. Žalovaný dluh ani zčásti nezaplatil. V obdobné věci rozhodoval i Obvodní soud pro Prahu 6 usnesením z 27.7.2017, kterým byl schválen smír s kolegou žalovaného [jméno] [příjmení]. 2. Žalovaný se k věci vyjádřil tak, že návrh žalobce odmítá v plném rozsahu. Žalovaný musel uzavřít se svým zaměstnavatelem smlouvu novou a na uzavření této smlouvy se žalobce nikterak nepodílel, žalobci tak nevznikl nárok na jeho odměnu. Žalovaný se od r. 2015 zdržuje v Kazachstánu, nebylo mu řádně doručováno ani v předcházejících jednáních, o těchto řízeních nevěděl. 3. Soud zjistil z provedených důkazů následující skutkový stav: 4. Účastníci dne 1. 8. 2015 uzavřeli [anonymizována dvě slova], kterou se žalobce zavázal pomáhat žalovanému v pozvání do práce, získání víza a zaměstnání, a to na pozici tenisového trenéra u [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] ve městě [anonymizováno]. Žalovaný se zavázal posílat žalobci odměnu za pomoc při zaměstnání žalovaného, a to ve výši 20 % měsíční mzdy uvedené v pracovní smlouvě. Odměna se převádí měsíčně nejpozději 15. dne každého měsíce na ve smlouvě uvedený bankovní účet. V případě uzavření nové smlouvy mezi žalovaným a shora uvedeným [anonymizována dvě slova] se žalovaný zavázal pokračovat ve výplatě odměny za stejných podmínek. Tato smlouva byla uzavřena pro celou dobu trvání práce žalovaného pro shora uvedené [anonymizována dvě slova] (agenturní smlouva). Žalobce se v minulosti domáhal žalobami zaplacení odměny z titulu shora uvedené smlouvy, a to nejprve za období od dubna 2016 do dubna 2017 a dále za období od května 2017 do července 2018, přičemž příslušné soudy vždy rozhodly tak, že žalobě vyhověly (rozsudek Okresního soudu Praha-východ č.j. 36 C 77/2017-51 ze dne 13. 11. 2017, rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5 č.j. 11 C 47/2019-9 ze dne 29. 5. 2019). Z titulu obdobné smlouvy se [příjmení] [příjmení] domáhal zaplacení odměny na [jméno] [příjmení], strany o tom uzavřely smír (usnesení Obvodního soudu pro Prahu 6 č.j. 28 C 179/2016-43 ze dne 27. 7. 2017). Předžalobní výzvou ze dne 19. 9. 2019 žalobce vyzval žalovaného k zaplacení shora uvedené částky (předžalobní výzva). 5. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: Žalobce a žalovaný uzavřeli smlouvu dle § 1746 odst. 2 o.z., na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobce zavázal zprostředkovat žalovanému zaměstnání u [anonymizována čtyři slova] ve městě Ust-Kamenogorsk, žalovaný se zavázal platit žalobci měsíční odměnu ve výši 20% sjednané měsíční mzdy po celou dobu zaměstnání u tohoto [anonymizována dvě slova]. 6. Soud provedl všechny žalobcem navrhované důkazy, z nich však nebylo prokázáno, že by žalovaný v rozhodném období pro shora uvedené [anonymizována dvě slova] pracoval, ani že mu z této práce plynul příjem a v jaké výši. Poučení o nedostatečných důkazech a způsobu jejich doplnění dle § 118a odst. 3 o.s.ř. nebylo žalobci poskytnuto, neboť se bez omluvy nedostavil k jednání, ačkoli k němu byl řádně a včas předvolán. Dobrodiní poučení se přitom dostává jen účastníkům, kteří se jednání účastní (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. března 2010 sp. zn. 28 Cdo 3665/2009). Soud tedy dospěl k závěru, že žalobce neunesl břemeno důkazní a žalobu v celém rozsahu zamítl. 7. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř., a žalovanému, který byl ve věci plně úspěšný přiznal náhradu nákladů řízení složenou z odměny advokáta za 3 úkony právní služby po 5 780 Kč (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání ve věci samé, účast při jednání před soudem) dle § 7 bod 6. a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (AT), paušální náhrady hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 1, 4 AT a 21 % DPH ve výši 3 830,40 Kč.