25 C 76/2020-15 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 1 473 Kč s příslušenstvím s tím, že na základě smlouvy o sdružených službách dodávky plynu dodávala do odběrného místa žalované dodávky plynu pro potřeby podnikání a žalovaná na tomto místě plyn odebírala. Žalobkyně vystavila žalované fakturu znějící na částku 1 473 Kč splatnou dne 14. 1. 2019. Žalobkyně rovněž požadovala zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou k plnění, ale ta jí nezaplatila ničeho. 2. Opatrovník žalované se k žalobě nevyjádřil a souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání ve smyslu ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád. 3. Na základě listinných důkazů založených ve spise dospěl soud ke skutkovému závěru, že žalobkyně uzavřela se žalovanou smlouvu, kterou se žalobkyně zavázala dodávat žalované plyn do odběrného místa [ulice a číslo], [PSČ] [obec], a žalovaná se zavázala za tyto dodávky plynu žalobci hradit cenu dle jeho ceníku (zjištěno ze smlouvy o sdružených službách dodávky plynu). Žalobkyně vyúčtovala žalované poskytnuté služby částkou 1 473 Kč se splatností dne 14. 1. 2019 (zjištěno z opravného daňového dokladu [číslo]). Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky předžalobní výzvou (zjištěno z předžalobní výzvy ze dne 5. 9. 2019). 4. Podle ust. § 72 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ energetický zákon“) se smlouvou o dodávce plynu zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat účastníkovi trhu s plynem plyn a účastník trhu s plynem se zavazuje zaplatit za něj cenu. 5. Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o dodávkách plynu ve smyslu cit. ust. § 72 odst. 1 energetického zákona, kterou se žalobkyně zavázala dodávat žalované plyn do sjednaného odběrného místa a žalovaná se zavázala platit za dodávky plynu dohodnutou cenu. Žalobkyně vyúčtovala žalované za dodávky plynu částku ve výši 1 473 Kč splatnou dne 14. 1. 2019. Žalovaná žalobkyni nezaplatila ničeho, což v řízení nebylo nesporováno, soud jí proto uložil povinnost tuto částku žalobkyni zaplatit. O příslušenství soud rozhodl podle ust. § 1970 o. z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O nákladech spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč soud rozhodl dle ust. § 3 výše citovaného nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 6. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 719 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 473 Kč sestávající z částky 1 000 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 1 000 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 1 000 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3 900 Kč ve výši 819 Kč. Celkové náklady žalobkyně byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).