28 C 354/2020-27 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se svou žalobou ze dne 16. 8. 2020 domáhala zaplacení částky ve výši 12 427 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění uvedla, že žalovaná dlouhodobě odebírala od žalobkyně na základě ústních objednávek betonové směsi. Žalobkyně dodávala objednané směsi buď včetně dopravy na místo určené žalovanou, nebo si je žalovaná vyzvedávala v sídle žalobkyně v [obec]. Dodání zboží bylo potvrzeno na dodacích listech, na jejichž základě byly žalované vystavovány faktury. Uvedeným způsobem byla žalované vystavena faktura [číslo] na částku 4 644,16 Kč, splatná dne 19. 8. 2017, faktura [číslo] na částku 4 382 Kč splatná dne 27. 8. 2017, faktura [číslo] na částku 2 557 Kč, splatná den 8. 9. 2017 a faktura [číslo] na částku 844 Kč, splatná dne 14. 9. 2017. Žalovaná na uvedené faktury ke dni podání žaloby neuhradila ničeho, a to i přesto, že byla žalobkyní k jejich úhradě vyzvána. 2. Žalovaná se ve věci vyjádřila svým přípisem ze dne 28. 10. 2020, ve kterém uvedla, že nárok žalobkyně neuznává a částku uvedenou v žalobě žalobci nedluží, neboť ji uhradila dne 28. 8. 2020. 3. Na základě uvedeného vzala žalobkyně dne 20. 11. 2020 žalobu co do jistiny pohledávky ve výši 12 427 Kč zpět. Dále však uvedla, že vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná částka byla uhrazena žalovanou po splatnosti jednotlivých faktur a po podání žaloby, nadále trvá na zaplacení úroků z prodlení a nákladů řízení. 4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 5. Na základě listinných důkazů založených ve spise dospěl soud ke skutkovému závěru, že žalovaná si objednala u žalobkyně dodávky betonu, na základě uvedeného byly žalované vystaveny faktury na celkovou částku 12 427 Kč (prokázáno fakturou [číslo] fakturou [číslo] fakturou [číslo] fakturou [číslo]). Žalovaná uhradila dlužnou částku dne 28. 8. 2020 (prokázáno výpisem z účtu žalované). 6. Mezi účastníky byla uzavřena kupní smlouva dle ustanovení § 2085 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), na základě které žalobkyně dodala zboží a následně byly žalované vystaveny výše uvedené faktury. Žalovaná uhradila dlužnou jistinu teprve dne 28. 8. 2020, tedy po podání žaloby. V návaznosti na to vzala žalobkyně žalobu co do jistiny pohledávky zpět. Soud tak řízení v souladu s ustanovením § 96 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) co do jistiny pohledávky, zastavil. (výrok I.) Vzhledem k tomu, že dlužná částka byla uhrazena po splatnosti a po datu podání žaloby, uložil soud žalované uhradit dále příslušenství pohledávky, jehož výše je stanovena v souladu s ustanovením § 1970 o. z. ve spojení s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátor, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, ve znění pozdějších předpisů. (výrok II.) 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a ustanovením § 146 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč, odměny advokáta za 4 úkony právní služby po 1 620 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé, zpětvzetí) dle § 7 odst. 1 bod 5 a § 11 odst. 1 a 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (AT), paušální náhrady hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 1 a 4 AT. 8. Celkové náklady žalobce ve výši 10 093 Kč (zahrnující ve smyslu ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. rovněž 21% daň z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrady jeho hotových výdajů a výše zmíněný soudní poplatek) byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).