28 C 472/2020-10 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 8. 10. 2020 domáhala po žalovaném zaplacení částky 1 682 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. s tvrzením, že uzavřela se žalovaným pojistnou smlouvu (pojištění vozidla) s počátkem pojištění 15. 10. 2018, první pojistné bylo sjednáno ve výši 2 787 Kč, pojistné období bylo sjednáno v roční délce. Pojištění zaniklo dne 24. 1. 2020 v důsledku nehrazení pojistného, po marném uplynutí 30 denní lhůty, během které byl žalovaný opakovaně upomínán k uhrazení dlužného pojistného. Žalovanému bylo zasláno i oznámení o zániku pojistného, ani na uvedené však žalovaný nereagoval. Žalobkyni náleží pojistné za období, kdy žalovanému pojištění poskytovala, tedy od 15. 10. 2019 do 24. 1. 2020. Kapitalizovaný úrok ode dne zániku pojištění do dne podání žaloby činí 119 Kč. Dále je součástí žalované částky nárok žalobkyně na úhradu sjednaných poplatků, a to 790 Kč, za vyhotovení a odeslání zákonem uložené upomínky na dlužné pojištění a upozornění na možný zánik a poplatku 300 Kč za vyhotovení a odeslaní upomínky na dlužné pojistné. 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Na základě listinných důkazů založených ve spise dospěl soud ke skutkovému závěru, že účastníci uzavřeli smlouvu, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, které se zavázala žalobkyně poskytovat žalovanému, a závazek žalovaného platit pojistné ve výši 2 787 Kč ročně (zjištěno z pojistné smlouvy). Pojištění zaniklo z důvodu prodlení žalovaného s hrazením pojistného, dlužné pojistné žalovaný do dnešního dne neuhradil (zjištěno z oznámení o zániku pojištění ze dne 6. 2. 2020 a upomínek ze dne 2. 12. 2019 a ze dne 3. 3. 2020). Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky předžalobní upomínkou (zjištěno z předžalobní upomínky ze dne 29. 5. 2020). 4. Podle ust. § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o. z.“) se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle ust. § 2782 odst. 1 o. z. má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Zanikne-li přitom pojištění odpovědnosti před uplynutím doby, na kterou bylo pojištění sjednáno, má pojistitel podle ust. § 13 odst. 2 zák. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo. 5. Žalobkyně jako pojistitel uzavřela se žalovaným jako pojistníkem smlouvu ve smyslu ust. § 2758 o.z. Žalobkyně se touto smlouvou zavázala poskytovat žalovanému pojištění a žalovaný se zavázal za toto pojištění platit pojistné ve sjednané výši. V období od 15. 10. 2019 do 24. 1. 2020 poskytovala žalobkyně žalovanému pojištění, avšak žalovaný sjednaná pojištění uhradil jen částečně nebo vůbec. 6. Soud s ohledem na výše uvedené shledal žalobu jako důvodnou a uložil žalovanému povinnost zaplatit dlužné pojistné ve výši žalované částky, a to v souladu s ust. § 2782 o. z. O příslušenství soud rozhodl podle ust. § 1970 o. z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátor, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, ve znění pozdějších předpisů. 7. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení. 8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy procesně zcela úspěšné žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů vzniklých v souvislosti se zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč a dále nákladů spojených se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny 3 úkony právní služby po 200 Kč (ust. § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ vyhláška“, jejíž aplikace vyplývá z ust. § 151 odst. 1 a 2 věta druhá za středníkem o. s. ř., a to písm. a) uvedeného ustanovení, převzetí a příprava zastoupení, dvakrát písm. d) uvedeného ust., návrh ve věci samé a výzva k plnění, když jejich výše je dána § 14b odst. 1 bod 1. této vyhlášky) a 3 náhradami hotových výdajů po 100 Kč (ust. § 14b odst. 5 písm. a) uvedené vyhlášky). 9. Celkové náklady žalobkyně ve výši 1 489 Kč (zahrnující ve smyslu ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. rovněž 21% daň z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrady jeho hotových výdajů a výše zmíněný soudní poplatek) byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).