4 C 368/2015-366 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobce se po žalované jako jeho tehdejším zaměstnavateli domáhá odškodnění pracovního úrazu s tím, že pro žalovanou pracoval na pozici údržbáře a dne [datum] při plnění pracovních povinností manipuloval se stavebním žebříkem o hmotnosti převyšující 30 kg, přičemž z návodu na žebřík vyplývá, že pro manipulaci s ním je potřeba zajistit přítomnost více osob. Žalovaná nezajistila dostatečný počet osob a žalobce pod tlakem okolností a obavou ze ztráty zaměstnání manipuloval se žebříkem sám. Přitom došlo k pádu žebříku na něj, čímž žalobce utrpěl mnohačetná zranění – poranění hlavy, páteře a pravého kolene, a v důsledku těchto zranění byl v pracovní neschopnosti od [datum] do [datum]. Mimo náhrady za ztrátu na výdělku, příspěvku na ztrátu na výdělku a náhrady účelně vynaložených nákladů na léčení ve výši 8 587,50 Kč /o čemž bude rozhodnuto v konečném rozsudku/ žalobce požaduje 3 780 Kč na náhradě bolestného a 553 200 Kč na náhradě za ztížení společenského uplatnění. Žalobce uvedl, že žalovaná závažně porušila předpisy upravující bezpečnost a ochranu zdraví při práci, navíc mu přidělovala práce ve výškách a se zvedáním těžkých břemen, ačkoli musela vědět, že je žalobce v konání těchto prací omezen. V souvislosti s úrazem žalobce ztratil způsobilost vykonávat některé práce, a proto s ním byl rozvázán pracovní poměr dne [datum]. V důsledku úrazu žalobce nemůže zvedat těžká břemena, nesmí pracovat ve výškách, musí se vyvarovat nucených poloh a vyhýbat se těžké manuální práci a nemůže vykonávat aktivity, které by ho těšily. Až do doby pracovního úrazu se žalobce aktivně podílel na rozvoji mládeže ve fotbale. Kvůli poranění páteře nemůže jezdit na kole a plavat a není ani schopen vykonávat práci, pro kterou má kvalifikaci, ani žádnou jinou práci. Dle žalobce se jedná o výjimečný případ hodný mimořádného zřetele a s ohledem na uvedené požaduje minimálně trojnásobné navýšení náhrad za bolestné a ztížení společenského uplatnění oproti ohodnocení znalcem. 2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby a k bolestnému a ztížení společenského uplatnění uvedla, že žalobce již před úrazem ze dne [datum] trpěl těžkou artrózou kolenních kloubů a v příčinné souvislosti s pracovním úrazem je pouze délka pracovní neschopnosti od [datum] do [datum], povrchní poranění hlavy, podvrknutí páteře a zhmoždění pravého kolenního kloubu, přičemž na tyto následky již pojišťovna žalované plnila na základě zákonného pojištění odpovědnosti za pracovní úrazy. Žalobce do pracovního poměru nastoupil již jako poživatel invalidního důchodu pro invaliditu I. stupně. Dle žalované si žalobce při manipulaci se žebříkem počínal v rozporu s obvyklým způsobem chování, neboť jednal lehkomyslně, přestože si musel být vědom, že si může způsobit újmu na zdraví, a jeho jednání nelze omlouvat tvrzenou obavou ze ztráty zaměstnání. Žalovaná má za to, že žalobcova invalidita je pouze pro pohybové omezení nikoliv pro psychiatrické potíže, na které nelze pohlížet jako na související s popisovaným úrazovým mechanismem. Proto žalovaná nesouhlasila s navyšováním náhrady za bolest a za ztížení společenského uplatnění. 3. Dle § 152 odst. 2 věta druhá zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen“ o. s. ř.”) jestliže je to účelné, může soud rozsudkem rozhodnout nejdříve jen o části projednávané věci nebo jen o jejím základu. Dle judikatury může částí projednávané věci být mimo jiné i některý z více samostatných nároků, uplatněných v téže žalobě. Podmínkou není, aby šlo o nárok se samostatným skutkovým základem (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 11. 12. 2013, sp. zn. 28 Cdo 3132/2013). V této věci soud rozhodl částečným rozsudkem o náhradě bolestného a za ztížení společenského uplatnění, pro které shledal dostatečný skutkový podklad, a hodnotil pouze ty důkazy, které se týkají uvedených nároků. 4. Z pracovní smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že téhož dne vznikl pracovní poměr žalobce na dobu neurčitou s druhem práce údržbář u žalované, resp. u její právní předchůdkyně, [právnická osoba] Žalobce souhlasil s tím, že pro výkon práce bude vysílán na příslušná pracoviště zaměstnavatele. 5. Z výpisu z obchodního rejstříku žalované ze dne 15. 10. 2015 soud zjistil, že na žalovanou, jako společnost nástupnickou, přešlo v důsledku fúze sloučením veškeré jmění [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa žalované], jako společnosti zanikající. 6. Ze záznamu o úrazu ze dne [datum] soud zjistil, že k úrazu žalobce došlo dne [datum] v [název místa] - [název místa] u hlavního vstupu při manipulaci se stavebním žebříkem, který se při skládání převážil na žalobce. U položky zranění je uvedeno: blok postavení C páteře, pravé koleno, rozbitá hlava + boule. Trvání pracovní neschopnosti od [datum]. 7. Z účastnické výpovědi žalobce bylo zjištěno, že po použití žebříku ho chtěl složit, avšak žebřík se podklouzl a začal padat do skleněné výplně. Aby žalobce zabránil tomuto pádu, snažil se ho složit k sobě, přičemž žebřík se roztočil a padal na lobby bar. Ve snaze tomu zabránit, žalobce do žebříku kopl, přitom mu podklouzla noha, spadl na zem a na něj poté spadl žebřík. Žalobce uvedl, že návod k žebříku neměl u sebe, ani ho nikdo neškolil, ale při instalaci bannerů bylo třeba, aby u žebříku byli dva lidé. Žalobci běžně pomáhala se žebříkem uklízečka, kromě jednoho pracoviště nebyl druhý člověk zajištěn a musel to dělat sám. Po úrazu žalobce nemůže plavat ani jezdit na kole, což jsou jediné sporty, které mohl provozovat s ohledem na onemocnění kolen. Nemůže nadále vést trenérskou školu fotbalu, nemůže se ani ohnout, protože se mu motá hlava. Léčí se na psychiatrii. V rozhodnutí o přiznání invalidity měl již před pracovním úrazem omezení na lezení do výšek a zvedání těžkých břemen. Při sjednávání náplně práce nebyl obeznámen o lezení na žebřík ani skládání pytlů kukuřice. Když tyto skládat odmítl, dostal černý puntík. 8. Ze znaleckého posudku z oboru zdravotnictví – odvětví orthopedie, pracovní úrazy a nemoci z povolání, traumatologie, podaného [celé jméno znalce] soud zjistil, že pracovním úrazem ze dne [datum] došlo u žalobce k úrazu hlavy a krční páteře. Po úrazu byl léčen pro chorobný stav vyvolaný úrazem a pro tento chorobný stav mu byla vystavena dočasná pracovní neschopnost. Lze s velkou pravděpodobností předpokládat, že nebýt úrazu žalobce by netrpěl potížemi krční a bederní páteře, netrpěl by úzkostnými stavy, které mají příčinu v potížích a neúspěchu terapie, nebyl by v péči ambulance bolesti ani v péči psychiatra, netrpěl by dlouhodobě nepříznivých zdravotním stavem vzniklým výhradně na základě poúrazových následků a trpěl by jen na degenerativní onemocnění kolenních kloubů, pro něž se léčil před úrazem, ale které dle znalce nejsou významné nebo převažující. Znalec ohodnotil bolestné 35 body v souvislosti s omezením hybnosti páteře a zvýšil jej o 30 % dle § 6 odst. 1 a) vyhl. č. 440/2001 Sb., a to pro dlouhodobě nepříznivý a především bolestivý průběh léčení pro trýznivý stav vedoucí k duševní reakci, pro kterou musel být žalobce hospitalizován, užíval dlouhodobě psychofarmaka, byl léčen na ambulanci bolesti. Jednalo se o komplikaci poúrazového chorobného stavu, pro kterou znalec navýšil bolestné. Ke ztížení společenského uplatnění znalec uvedl, že hodnotí trvalé následky úrazu krční páteře jako poúrazové omezení hybnosti páteře lehkého stupně s příznaky kořenového dráždění, položka 0741 – 200 bodů, kterou zvýšil o 10 %, a to na základě vyšetření žalobce, doporučených zdravotních omezení v uplatnění v životě a to i s ohledem na věk žalobce. U žalobce existují dvě onemocnění, která významně ovlivňují jeho zdravotní stav a pracovní možnosti a to 1) onemocnění degenerativní, obecné onemocnění kolenních kloubů a 2) onemocnění poúrazové krční páteře. Žalobce měl pracovní omezení již před pracovním úrazem, pracovní omezení pro zdravotní následky úrazu považuje za významnější z pohledu zdravotní nevhodnosti i bezpečnosti práce. Zdravotní stav se ustálil k [datum]. 9. Ze znaleckého posudku z oboru zdravotnictví – odvětví psychiatrie a stanovení nemateriální újmy, [celé jméno znalce], soud zjistil, že znalec hodnotil duševní onemocnění žalobce jako posttraumatickou stresovou poruchu (F 43.1) a poruchy adaptace jako reakce na následky pracovního úrazu (F 43.2). Ztížení společenského uplatnění znalec zařadil pod 016 vážné duševní poruchy vzniklé působením otřesných zážitků nebo jiných nepříznivých psychologických činitelů a tíživých situací a stanovil jej na 1 100 bodů, jež navýšil o 20% (220 bodů) pro náročný způsob léčby, tedy celkem 1 320 bodů. Současné psychické potíže žalobce zcela jednoznačně souvisí s úrazem ze dne [datum]. Jeho psychický stav je po psychické stránce relativně ustálen, přesnou dobu nelze jednoznačně určit, v souvislosti s posouzením nemajetkové újmy však znalec konstatuje, že psychický stav ke dni klinického vyšetření žalobce, tj. ke dni [datum] byl ustálen. Z doplňku znaleckého posudku [celé jméno znalce] soud zjistil, že po pracovním úraze ze dne [datum] byla u žalobce přítomna akutní reakc