5 C 595/2020-11 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 47 687 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku. K odůvodnění uvedla, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, [právnická osoba] a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o zápůjčce, jejíž nedílnou součástí byly také obchodní podmínky. Na tomto základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč v hotovosti při uzavření smlouvy. Žalovaná se v souvislosti s poskytnutou zápůjčkou zavázala zaplatit částku ve výši 36 174 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu zápůjčky ve výši 6 030 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 14,19% ročně, odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 7 096 Kč a odměny za hotovostní inkaso splátek ve výši 23 048 Kč. Celkovou částku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti, ve 100 týdenních splátkách po 762 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den [datum]. Žalovaná však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila podmínky smlouvy. Poslední částečná úhrada proběhla dne [datum]. Do postoupení pohledávky uhradila žalovaná celkem částku 28 487 Kč. Dlužná částka se skládá se zbytku nesplacené jistiny ve výši 27 854,79 Kč a poplatku ve výši 19 832,21 Kč. Vzhledem ke skutečnosti, že nebylo žalovanou řádně hrazeno, úročí se neuhrazená jistina dále úrokem ve výši 14,19% ročně v souladu se smlouvou o zápůjčce, a to ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru, tj. [datum]. 2. Tato pohledávka ze smlouvy o zápůjčce byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne [datum]. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Na základě listinných důkazů založených ve spise dospěl soud ke skutkovému závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřeli smlouvu, kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku 40 000 Kč (zjištěno ze smlouvy o zápůjčce). Žalovaná se zavázala tuto částku vrátit, a to formou pravidelných 100 týdenních splátek ve výši 762 Kč společně s částkou ve výši 36 174 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu zápůjčky ve výši 6 030 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 14,19% ročně, odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 7 096 Kč a odměny za hotovostní inkaso splátek ve výši 23 048 Kč (zjištěno ze smlouvy o zápůjčce). Poslední splátka byla stanovena na den [datum] (zjištěno ze smlouvy o zápůjčce). Pro případ prodlení žalované se splacením úvěru nebo poplatku se žalovaná zavázala zaplatit smluvní úroky za poskytnutí peněžních prostředků (zjištěno ze smlouvy o zápůjčce, smluvních podmínek smlouvy). Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalobkyní smlouvu, kterou na ni pohledávku za žalovanou postoupila (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]). Postoupení pohledávky bylo žalované řádně oznámeno (zjištěno z dopisu ze dne [datum] a dokladu o odeslání). Žalovaná jistinu úvěru společně s poplatkem nezaplatila, což v řízení nijak nesporovala. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky předžalobní upomínkou (zjištěno z upomínky). 5. Smlouvou o úvěru dle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o. z.“) se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ust. § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 6. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru dle ustanovení § 2395 o. z. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované úvěr ve výši 40 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala tuto částku vrátit společně s částkou ve výši 36 174 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu zápůjčky ve výši 6 030 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 14,19% ročně, odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 7 096 Kč a odměny za hotovostní inkaso splátek ve výši 23 048 Kč, a to formou pravidelných týdenních splátek ve výši 762 Kč to do dne [datum]. Žalovaná svou povinnost vrátit ve sjednané lhůtě poskytnuté finanční prostředky nesplnila, proto vzniklo právní předchůdkyni žalobkyně také právo na smluvní úroky z prodlení sjednané dle ustanovení § 1970 o. z. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni, a to v souladu s ustanovením § 1879 o. z. Jelikož žalovaná žalobkyni ani její právní předchůdkyni dlužnou částku nezaplatila, soud jí tuto povinnost uložil. 7. Výše úroku z prodlení je stanovena v souladu s ustanovením § 2 nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátor, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, ve znění pozdějších předpisů. 8. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení. 9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy procesně zcela úspěšné žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů vzniklých v souvislosti se zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 908 Kč a dále nákladů spojených se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny 3 úkony právní služby po 500 Kč (ustanovení § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., jejíž aplikace vyplývá z ustanovení § 151 odst. 1 a 2 věta druhá za středníkem o. s. ř., a to písm. a) uvedeného ustanovení, převzetí a příprava zastoupení, 2x písm. d) uvedeného ustanovení, návrh ve věci samé a předžalobní výzva, když jejich výše je dána § 14b odst. 1 bod 3. této vyhlášky) a 3 náhradami hotových výdajů po 100 Kč (ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) uvedené vyhlášky). 10. Celkové náklady žalobkyně ve výši 4 086 Kč (zahrnující ve smyslu ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. rovněž 21% daň z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrady jeho hotových výdajů a výše zmíněný soudní poplatek) byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (ustanovení § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Z úřední činnosti je soudu známo, že žaloby podávané žalobkyní se v obdobných případech liší pouze údaji o žalovaném, výší dlužné částky a datem její splatnosti. Jde fakticky o formulář, do něhož jsou pouze dosazovány ty údaje, které jsou pro každý konkrétní spor specifické, nejedná se tedy o žádný individuální rozbor případu, a to ani po skutkové ani po právní stránce. Nepochybně tak jde o tzv. formulářovou žalobu ve smyslu § 14b vyhlášky.