15 C 329/2021-23 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že dne [datum] uzavřela se žalovaným smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo]. Na základě této smlouvy poskytovala žalobkyně žalovanému služby spočívající v poskytování televizního vysílání prostřednictvím internetu, a to až do [datum], kdy byla smlouva ukončena. Žalovaný měl povinnost do 10 dnů od ukončení smlouvy vrátit žalobkyni pronajaté technické zařízení [anonymizována tři slova], toto žalovaný však ani přes výzvu žalobkyně neučinil, čímž žalobkyni vznikl nárok na smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč. V souladu se schváleným projektem rozdělení a fúze došlo k rozdělení společnosti [právnická osoba] odštěpením, přičemž společnost nezanikla a vyčleněná část jejího jmění přešla na [právnická osoba] [právnická osoba] a k fúzi sloučením [právnická osoba] a.s. jako zanikající společnosti, a [právnická osoba] [právnická osoba] jako nástupnické společnosti, která změnila firmu [právnická osoba] na [právnická osoba] 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Na základě listinných důkazů založených ve spise soud dospěl ke skutkovému závěru, že předchůdce žalobkyně ([anonymizováno]) a žalovaný uzavřeli smlouvu [číslo] kterou se předchůdce žalobkyně zavázal poskytovat žalovanému služby [anonymizována dvě slova]. Žalovaný se v této smlouvě zavázal zaplatit smluvní pokutu 5 000 Kč za mj. nevrácení zapůjčeného koncového zařízení. V případě ukončení smlouvy je účastník povinen vrátit technické zařízení do 10 dnů od ukončení smlouvy (zjištěno ze smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] ze dne [datum] včetně zvláštních podmínek pro službu [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]). Předchůdce žalobkyně vyzval žalovaného k vrácení koncového zařízení [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] a zaplacení smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč nejpozději do [datum] (zjištěno z výzvy k vrácení technického zařízení a úhradě smluvní pokuty ze dne [datum] včetně dokladu o odeslání). 4. Nahlédnutím do obchodního rejstříku soud zjistil, že v souladu se schváleným projektem rozdělení a fúze došlo k rozdělení společnosti [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO] (dále jen [anonymizována tři slova]), odštěpením, přičemž [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] nezanikla a vyčleněná část jejího jmění přešla na [právnická osoba] [právnická osoba], a k fúzi sloučením [právnická osoba] a.s., se sídlem [adresa], [IČO], jako zanikající společnosti, a [právnická osoba] [právnická osoba] jako nástupnické společnosti. Společnost [anonymizováno] [právnická osoba] změnila obchodní firmu na [právnická osoba] a s účinností od [datum] na [právnická osoba] 5. Dle § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. 6. Podle § 2048 o. z. ujednají-li si strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. 7. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena účastnická smlouva podle § 1746 odst. 2 o. z., kterou se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytovat žalovanému služby elektronických komunikací a za tím účelem mu poskytl technické zařízení, které se žalovaný zavázal vrátit do 10 dnů od ukončení smlouvy, v opačném případě se zavázal zaplatit smluvní pokutu dle § 2048 o. z. ve výši 5 000 Kč. Žalovaný žalobkyni po ukončení smlouvy koncové zařízení nevrátil, což v řízení nesporoval, proto žalobkyni vznikl nárok na zaplacení smluvní pokuty v požadované výši. Soud proto žalovanému tuto povinnost uložil. 8. O příslušenství bylo rozhodnuto podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 9. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 089 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 2, § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 200 Kč za návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.