ECLI: ECLI:CZ:OSPH05:2021:15.C.505.2019.3 Datum: 2021-09-22 Předmět: Žaloba o určení Ustanovení: ["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 151 z. č. 99/1963 Sb.", "§ vyhl. č. 254/2015 Sb.", "§ 80 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 109 z. č. 99/1963 Sb."] ["akcionář""peněžité plnění""vydání věci"]
O co šlo: Žaloba o určení (["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 151 z. č. 99/1963 Sb.", "§ vyhl. č. 254/2015 Sb.", "§ 80 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 109 z. č. 99/1963 Sb."])
1. Žalobci se svým návrhem domáhali určení, že vlastnické právo žalovaného k pozemku parc. [číslo] k. ú. [obec] bylo do katastru nemovitostí, vedenému Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, katastrálním pracovištěm Praha, zapsáno bez právního důvodu. Uvedli, že výměrem [příjmení] národního výboru v [obec] ze dne 9. 5. 1947, který nabyl právní moci dne 10. 4. 1950, bylo sice zjištěno, že majetek nakladatelské [právnická osoba], jejíchž akcionářů jsou žalobci právními nástupci, podléhá konfiskaci, protože [jméno] [celé jméno žalobce] jako kapitálový účastník společnosti podle rozsudku Mimořádného soudu lidového v [obec] podporoval v době německé okupace fašistické a nacistické hnutí. Dotyčný rozsudek však byl následně usnesením Krajského soudu trestního v Praze zrušen a [jméno] [celé jméno žalobce] byl propuštěn na svobodu. Obvodní soud pro Prahu 6 a Městský soud v Praze ve svých rozsudcích týkajících se dohody o vydání věci dospěly k závěru, že důvody pro konfiskaci majetku majetku [jméno] [celé jméno žalobce] neexistovaly. K rozhodnutím soudů v této věci a k uzavření dohod o vydání nemovitostí dříve náležejících manželům [jméno] [celé jméno žalobce] a [jméno] [příjmení] došlo u nemovitostí, které byly v konfiskačním výměru výslovně uvedeny, tím spíše by tedy důvody svědčící pro vlastnické právo právních nástupců původních vlastníků měly svědčit ve prospěch vlastnického práva [právnická osoba] k nemovitostem v konfiskačním výměru výslovně neuvedeným. Soud by měl proto také dle názoru žalobců zkoumat, zda žalovaná má vůbec titul, vezme-li se v úvahu, že uvedené pozemky firmy [anonymizováno] v konfiskaci nikdy vypsány nebyly. Žalobci, dědicové po [jméno] a [jméno] [příjmení], akcionářích [právnická osoba], tvrdí, že na požadovaném určení mají naléhavý právní zájem, neboť vkladem vlastnického práva žalovaného (resp. [země]) k předmětnému pozemku do katastru nemovitostí je ohroženo právní postavení žalobců jakožto právních nástupců akcionářů skutečného vlastníka pozemku. Bez požadovaného určení nemohou žalobci dosáhnout obnovení zápisu vlastnického práva [právnická osoba] k předmětnému pozemku v katastru nemovitostí, přičemž sama akciová společnost tak učinit nemůže, protože zde v současné době není nikdo, kdo by za ni byl podle zákona oprávněn jednat.
2. Žalovaný navrhl soudu žalobu zamítnout a poukázal na to, že požadovaným určením se právní postavení žalobců nikterak nezmění, na požadovaném určení není naléhavý právní zájem. Žalobcům pak pro navrhované určení chybí aktivní legitimace již z toho důvodu, že k předmětnému pozemku nemají jakýkoliv hmotněprávní vztah. Žalobkyně uvedla, že pozemek parc. [číslo] v k.ú. [obec] vznikl z pozemků PK kat. [číslo] v k.ú. [obec], které byly zapsány v knihovní vložce [číslo] pozemkové knihy pro katastrální [územní celek] jako majetek firmy [anonymizováno], nakladatelské akciové společnosti v [obec]. Do vlastnictví státu přešly parcely PK [číslo] a [číslo] na základě žalobci citovaného výměru ze dne 9. 5. 1947, kterým byl konfiskován veškerý majetek této akciové společnosti. S argumentací žalobců postavenou na faktu, že jim bylo potvrzeno dědictví po [jméno] [celé jméno žalobce] a po [jméno] [příjmení] pak žalovaný nesouhlasí zejména proto, že se jedná o původní majetek firmy [anonymizováno], nikoliv o původní majetek [jméno] [celé jméno žalobce] a [jméno] [příjmení]. Předmětný pozemek byl ve vlastnictví akciové společnosti (právnické osoby), nejde o majetek, na který́ by dopadal některý́ z restitučních zákonů. Z tohoto důvodu nelze např. dovozovat převzetí tohoto majetku státem bez právního důvodu, ani nelze tyto skutečnosti (platnost konfiskace) soudně přezkoumávat. Vzhledem k tomu, že se požadovaným určením právní postavení žalobců nijak nezmění, je žalovaný názoru, že u žalobců absentuje výše zmíněný naléhavý právní zájem. Žalovaný rovněž odkázal na řízení vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 25 C 115/2018, ve kterém se žalobci domáhali určení vlastnického práva k pozemku p. [číslo] v k.ú. [obec] pro sebe, eventuálně pro [právnická osoba]. Neúspěch žalobců byl definitivně potvrzen rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 11. 2019, č. j. 22 Cdo 2154/2019-102, kterým bylo odmítnuto jejich dovolání. Závěry soudů v řízení vedených pod citovanými sp. zn. lze dle žalovaného aplikovat i na současný případ.
3. Žalobci v reakci na vyjádření žalovaného sdělili, že rozdíl mezi stávajícím řízením a řízením, na něž je žalovaným odkazováno, spočívá v tom, že žalobci podávali původní žalobu ve stadiu, kdy žalovaný v katastru nemovitostí jako vlastník zapsán nebyl, byla zde zapsána stále [právnická osoba], zatímco v současnosti žalovaná ve veřejném seznamu v podobě majetku ČR zapsána je. Už z tohoto důvodu mají žalobci bez dalšího a ze zákona naléhavý právní zájem na určení vlastnictví nemovitostí takto zapsaných, resp. že vlastnictví žalovaného bylo zapsáno bez právního důvodu. V otázce aktivní legitimace jsou žalobci názoru, že všechny soudy, jak v rámci restitucí, tj. Obvodní soud pro Prahu 6, tak v rámci řízení sp. zn. 25 C 115/2018 u tohoto soudu, jasně zkonstatovaly, že žalobci jsou právními nástupci původního akcionáře firmy [anonymizováno] pana [jméno] [celé jméno žalobce], kdy firma byla vymazána v době nesvobody z obchodního rejstříku a v současnosti probíhá řízení o obnovu této firmy. Z toho důvodu žalobci rovněž navrhli toto probíhající řízení přerušit do doby, než bude příslušným soudem pravomocně rozhodnuto o zrušení zápisu o výmazu právnické osoby z veřejného rejstříku (o obnovení firmy [anonymizováno] a následně o její likvidaci včetně nově najevo vyšlého majetku).
4. Na základě listinných důkazů, vážících se k posouzení naléhavého zájmu žalobců, založených ve spise, dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním.
5. Z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 6. 9. 2018, č. j. 25 C 115/ 2018, plyne, že žaloba na určení, že žalobci in eventum firma„ [anonymizováno], nakladatelská akciová společnost v [obec], se sídlem [adresa žalobce], jsou vlastníky pozemku parc. [číslo] – orná půda, nacházejícího se v [katastrální uzemí], obec Praha, zapsaného na listu vlastnictví [číslo] u Katastrálního úřadu pro hl. m. [část Prahy], byla zamítnuta. Soud se zde ztotožnil s judikaturou Nejvyššího soudu České republiky a uvedl, že mimo řízení o dědictví nelze deklaratorním rozhodnutím (výrokem státního orgánu) určit, že dědic je vlastníkem věci náležející do dědictví. Nelze obcházet zákonný postup při projednání dědictví a určovacím výrokem vyhovět žalobě podle § 80 o. s. ř. Soud dále dovodil, že se žalobci domáhají určení vlastnictví k majetku [právnická osoba], která však fakticky ke dni vyhlášení rozsudku právně neexistovala. Majetek společnosti sice zřejmě nebyl v minulosti vypořádán, ale pokud se žalobci opírají o tvrzení, že jejich právní předchůdci byli vlastníky 100 % akcií této společnosti, neexistuje o tom pravomocné rozhodnutí státního orgánu v dědické věci. Vzhledem ke konstatované absenci aktivní legitimace žalobců pak soud neshledal za naplněnou ani podmínku jejich naléhavého právního zájmu ve smyslu návrhu podle § 80 o. s. ř. (prokázáno rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 6. 9. 2018, č. j. 25 C 115/ 2018).
6. V rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 21. 2. 2019, č. j. 21 Co 402/2018-72 je uvedeno, že rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 6. září 2018, č. j. 25 C 115/2018-46 se potvrzuje. Odvolací soud odkázal na závěry prvostupňového rozsudku s tím, že se s nimi zcela ztotožňuje (prokázáno rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 21. 2. 2019, č. j. 21 Co 402/2018-72).
7. Z usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 26. 11. 2019, č. j. 22 Cdo 2154/2019-102, pak soud zjistil, že dovolání žalobců proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 12. 2. 2019, č. j. 21 Co 402/2018-72, bylo odmítnuto jako nepřípustné. Ve svém rozhodnutí Nejvyšší soud uvedl, že žalobcům pro určení jejich vlastnického práva chybí aktivní věcná legitimace z důvodu, že k předmětnému pozemku nemají jakýkoliv hmotněprávní vztah. (prokázáno usnesením Nejvyššího soudu České republiky ze dne 26. 11. 2019, č. j. 22 Cdo 2154/2019-102).
8. Z výpisu z katastru nemovitostí plyne, že ke dni 5. 11. 2019 byl vlastníkem předmětného pozemku stát, Česká republika (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí prokazující stav evidovaný k datu 5. 11. 2019 pro [list vlastnictví] na č. l. 84-85 spisu).
9. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 4. 12. 2019, č. j. 74 Cm 20/2018-59, byl návrh žalobců na jmenování [celé jméno žalobce], [datum narození], bytem [adresa žalobce], nakladatelská akciová společnost v [obec], zamítnut (prokázáno usnesením Městského soudu v Praze ze dne 4. 12. 2019, č. j. 74 Cm 20/2018-59).
10. Žalobci se návrhem ze dne 25. 8. 2021 podaným k Obvodnímu soudu pro Prahu 10 domáhají dodatečného projednání dědictví, konkrétně aktiv tvořených 200 ks akcií [právnická osoba], nakladatelská akciová společnost v [obec] (návrh na dodatečné projednání dědictví ze dne 25. 8. 2021).
11. Další důkazy soud ne
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.