18 C 8/2021-10 — Obvodní soud pro Prahu 5

Žalobkyně se svým návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne 27. 8. 2021 domáhala na žalované zaplacení částky uvedené v záhlaví s odůvodněním, že na základě objednávky žalované ze dne 5. 6. 2020 ji žalobkyně poskytla plnění spočívající v dovozu pitné vody. Poskytnuté plnění vyúčtovala žalobkyně žalované fakturou [číslo] ze dne 12. 6. 2020 splatnou dne 26. 6. 2020 znějící na částku 1 534,39 Kč. Na tuto fakturu žalovaná ničeho neuhradila. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 12. 8. 2020. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“, dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Z listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalovaná si na základě objednávky ze dne 5. 6. 2020 u žalobkyně objednala dovoz pitné vody. Žalobkyně žalované pitnou vodu dle objednávky dovezla, za což žalované vystavila fakturu [číslo] ze dne 12. 6. 2020, splatnou dne 26. 6. 2020, znějící na částku 1 534,39 Kč. Žalobkyně žalovanou opakovaně upomínkou ze dne 12. 8. 2020 a ze dne 5. 10. 2020 vyzvala k zaplacení vyfakturované částky. Žalovaná na upomínky žalobkyně nereagovala a ničeho neuhradila. Naposledy byla žalovaná žalobkyní prostřednictvím jejího zástupce upomínána o uhrazení dlužné částky dopisem ze dne 4. 2. 2021, který byl odeslaný téhož dne. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: Podle § 1746 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dál jen „o. z.“), mohou strany uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. Podle § 8 zákona č. 274/2021 Sb., zákona o vodovodu a kanalizacích, je vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn, povinen umožnit připojení na vodovod nebo kanalizaci a dodávat pitnou vodu nebo odvádět odpadní vody a čistit odpadní vody, pokud to umožňují kapacitní a technické možnosti těchto zařízení. Připojení vodovodní nebo kanalizační přípojky a uzavření smlouvy o dodávce pitné vody nebo odvádění i čištění odpadních vod nesmí být podmiňovány vyžadováním finančních nebo jiných plnění. Náklady na realizaci vodovodní přípojky na vodovod nebo kanalizační přípojky na kanalizaci hradí osoba, které je umožněno připojení. Materiál na odbočení přípojek a uzávěr vodovodní přípojky hradí vlastník vodovodu nebo kanalizace (odst. 5). Vlastník vodovodu má právo na úplatu za dodávku pitné vody (dále jen "vodné"), pokud ze smlouvy uzavřené podle odstavce 2 nevyplývá, že vodné se platí provozovateli vodovodu (odst. 13, věta první). Mezi účastníky byla platně uzavřena nepojmenovaná smlouva, na základě které byla žalobkyní na sjednané místo žalované dovezena pitná voda, žalovaná se zavázala za plnění zaplatit ujednanou cenu. Žalobkyně požádala žalovanou smluveným způsobem (vyhotovenou fakturou) o zaplacení ceny odebrané pitné vody ve výši žalované částky 1 534,39 Kč, kterou byla žalovaná povinna zaplatit nejpozději do 26. 6. 2020. Žalovaná však dlužnou částku ani přes výzvu nezaplatila a žalobkyni tak vzniklo právo na její úhradu. O příslušenství pohledávky rozhodl soud dle § 1970 občanského zákoníku, přičemž výše úroku z prodlení je dána zákonnou sazbou stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb., žalobkyni vznikl nárok na úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti dlužné částky uvedené ve vyúčtování. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl, jak je patrno z výroku I. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má zcela procesně úspěšná žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně v celkové výši 5 119 Kč spočívají v zaplaceném soudním poplatku 400 Kč a v odměně advokáta, která je tvořena: -) částkou 3 000 Kč, tj. odměnou za 3 úkony právní služby (§ 11 odst. 1 a § 7, § 8 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu /dále jen„ AT“ /), z tarifní hodnoty ve výši 1 534,39 Kč za úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, výzva k plnění, kdy sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby činí 1 000 Kč, -) odměnou advokáta za 3 paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč (§ 13 odst. 4 AT) -) a náhradou za DPH ve výši 21 % z odměny za zastupování a z paušálních náhrad dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 819 Kč. O povinnosti žalované zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůta pro splnění povinností uložených žalované tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.