24 C 33/2021-43 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 25. 1. 2021 domáhá po žalovaném zaplacení částky 6 035 Kč s příslušenstvím s tím, že dne 2. 9. 2018 zaslal žalovanému jako odběrateli elektřiny výzvu k přihlášení rozhlasového přijímače, resp. k zaslání čestného prohlášení, že není držitelem rozhlasového přijímače. Vzhledem k tomu, že žalovaný této výzvě nevyhověl, stal se s účinností ke dni 31. 10. 2018 poplatníkem rozhlasového poplatku ve výši 45 Kč měsíčně. Žalovaný však neuhradil rozhlasové poplatky za období od listopadu 2018 do září 2020, čímž mu vůči žalobci vznikl dluh na poplatcích ve výši 1 035 Kč a žalobce je zároveň z týchž důvodů povinen po žalovaném požadovat zaplacení přirážky ve výši 5 000 Kč. Žalovaný dlužnou částku v celkové výši 6 035 Kč nezaplatil ani na základě výzvy žalobce. Žalobce proto požaduje zaplacení celé dlužné částky včetně zákonných úroků z prodlení z jednotlivých dlužných poplatků vždy ode dne následujícího po jejich splatnosti až do 30.9.2020, tj. ve výši 348,77 Kč. 2. Likvidátor žalovaného pouze uvedl, že z důvodu neposkytnutí součinnost nedisponuje žádnými podklady k danému řízení, dle jeho vědomí žalovaný nedisponuje žádným majetkem; z procesní opatrnosti navrhl zamítnutí žaloby. 3. Soud věc za postupu podle ust. § 115a a 101 odst. 4 o.s.ř. projednal bez potřeby nařízení jednání a vycházel přitom z listinných důkazů, když žalobce i žalovaný s tímto postupem výslovně souhlasili. 4. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: Žalovaný byl dne 12. 9. 2018 vyzván k přihlášení rozhlasového přijímače s ohledem na to, že se stal odběratelem elektřiny připojený k distribuční soustavě, případně k zaslání čestného prohlášení, že není držitelem rozhlasového přijímače; výzva obsahovala poučení, že pro případ, kdy nebude oznamovací povinnost splněna a současně nebude doručeno čestné prohlášení, bude žalovaný považován za poplatníka rozhlasového poplatku s povinností platit rozhlasové poplatky, nesplnění oznamovací povinnosti bude mít za následek také vystavení zákonné přirážky k poplatkům ve výši 5 000 Kč (zjištěno z výzvy ze dne 12. 9. 2018). Žalovaný byl (z důvodu nereagování na výše uvedenou výzvu žalobce) od 31. 10. 2018 evidován jako plátce rozhlasových poplatků, se čtvrtletní periodicitou, když dle předpisů žalobce měl zaplatit rozhlasové poplatky ve výši 45 Kč měsíčně za období od listopadu 2018 do září 2020 ve výši 1 035 Kč a přirážku ve výši 5 000 Kč s úroky z prodlení v kapitalizované výši 348,77 Kč (zjištěno z výpisu z evidence rozhlasového poplatníka ze dne 29. 9. 2020, přehledu předpisů a plateb, detailního rozpočtu úroku z prodlení). K úhradě této dlužné částky ve výši 6 035 Kč byl žalovaný písemně vyzván (zjištěno z předžalobní upomínky ze dne 27. 1. 2020, doručenky). Žalovaný v řízení vznik poplatkové povinnosti ani výši dlužné částky nijak nesporoval. 5. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 3 odst. 4 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích (dále jen„ Zákon“), podle něhož jestliže je fyzická nebo právnická osoba, která není přihlášena v evidenci poplatníků rozhlasového poplatku, odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, považuje se za poplatníka rozhlasového poplatku s povinností platit, pokud Českému rozhlasu po jeho písemné výzvě neoznámí písemným čestným prohlášením opak, a to s účinností od marného uplynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení této výzvy. Součástí výzvy musí být poučení o následcích neprokázání opaku v takto stanovené lhůtě. Podle § 7 odst. 3 Zákona je-li poplatníkem fyzická osoba, která je podnikatelem, nebo právnická osoba, rozhlasový nebo televizní poplatek se platí čtvrtletně nejpozději do patnáctého dne prvního měsíce každého kalendářního čtvrtletí. Poprvé se rozhlasový nebo televizní poplatek platí počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž se taková osoba stala poplatníkem, až do konce příslušného kalendářního čtvrtletí v měsíční výši a je splatný nejpozději do patnáctého dne příslušného kalendářního měsíce. Podle § 6 Zákona měsíční výše rozhlasového poplatku činí 45 Kč. Podle § 10 Zákona v případě, že poplatník nezaplatí včas rozhlasový poplatek nebo přirážku k poplatku ani na základě výzvy, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. 6. Žalovaný se stal s účinností ke dni 31. 10. 2018 poplatníkem rozhlasových poplatků dle § 3 odst. 4 Zákona, neboť nereagoval na výzvu k přihlášení poplatníka z 12.9.2018, byl tedy povinen hradit rozhlasové poplatky ve výši 45 Kč měsíčně, což však v období od listopadu 2018 do září 2020 nečinil, jak plyne z evidence rozhlasového poplatníka ze dne 29. 9. 2020 a přehledu předpisů a plateb. Stejně tak přes výzvu žalovaný neuhradil přirážku vyúčtovanou žalobcem v souladu s ust. § 10 Zákona ve výši 5 000 Kč, dle výzvy žalobce z 27.1.2020. Žalovaný pak v řízení ani netvrdil ani neprokázal, že by oznamovací povinnost dle Zákona splnil, či že by žalovanou částku zaplatil. Žalobce tak v řízení prokázal, že žalovaný byl poplatníkem rozhlasových poplatků, které však řádně a včas nehradil, a že žalovaného důvodně vyzval k zaplacení dlužné částky. Z uvedených důvodů soud žalobě vyhověl co do žalované částky 6 035 Kč i co do požadované příslušenství, tj. úroků z prodlení, které bylo přiznáno dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. s přihlédnutím k ust. § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v požadované kapitalizované výši, jak plyne z detailního rozpočtu úroku z prodlení, tj. vždy z každého jednotlivého dlužného poplatku ode dne následujícího po jeho splatnosti (§ 7 odst. 3 Zákona) do 30.9.2020, tj. ve výši 348,77 Kč, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a ve věci úspěšnému žalobci přiznal náhradu nákladů řízení spočívající ve vyměřeném soudním poplatku 1 000 Kč a 2 náhradách hotových výdajů po 100 Kč podle ust. § 1 odst. 3 písm. a) ve spojení s ust. § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., celkem tedy náklady řízení ve výši 1 200 Kč. Pro úplnost soud dodává, že vzhledem k tomu, že žalobce není v řízení zastoupen, náhrada za daň z přidané hodnoty mu nenáleží (ust. § 137 odst. 3 o.s.ř.). 8. Lhůty k plnění byly určeny dle § 160 odst. 1 o.s.ř.