25 C 214/2020-44 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobou podanou k soudu dne 13. 11. 2020 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 270 755 Kč s příslušenstvím s tvrzením, že na základě objednávky žalované provedla práce v podobě dodávky klimatizací, VZT a jejich montáže v [obec], přičemž dodávku vyúčtovala fakturou ze dne 6. 11. 2017 vystavenou na částku 250 750 Kč, splatnou dne 18. 11. 2017. Žalobkyně provedla pro žalovanou na základě její objednávky rovněž servis klimatizace v objektu [příjmení] [příjmení] v [obec], faktura ze dne 6. 11. 2017 na částku 19 965 Kč byla splatná dne 20. 11. 2017. V podání ze dne 28. 5. 2021 doplnila, že za žalovanou u objednávky [číslo] jednal pan [jméno] [příjmení], žalobkyně provedla práce v podobě dodávky a instalace klimatizační jednotky a vzduchotechniky v bytě v ulici [ulice a číslo], [obec]. Prací v uvedené jednotce se účastnilo více osob, jejichž výslech k potvrzení provedení prací na základě objednávky žalované žalobkyně navrhla. U servisu klimatizace v tomto podání žalobkyně tvrdila, že s žalobkyní jednal pan [jméno] [příjmení], který vystupoval jako zástupce žalované. Žalobkyně také nepovažuje nárok za promlčený, navíc námitka promlčení měla být uplatněna při prvém úkonu ve věci. 2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že není (ani po doplnění tvrzení podáním ze dne 28. 5. 2021) zřejmé, na základě jakého právního titulu je žalováno, z žádného dokumentu nevyplývá, že byla uzavřena smlouva mezi účastníky (proto žalovaná namítla nedostatek své pasivní legitimace). Potvrdila pouze, že se spolu s žalobkyní podílela na určité investiční akci. Zároveň namítla promlčení pohledávky s tím, že není tvrzeno předání díla, kdy nárok na zaplacení vzniká u díla jeho předáním. Lze předpokládat, že k předání došlo před vystavením faktury, proto je nárok uplatněný žalobou ze dne 13. 11.2020 promlčený. 3. Žalobkyně předložila k prokázání svého nároku 2 faktury, kdy z dokladu [číslo] plyne pouze to, že jej vystavila žalobkyně dne 6. 11. 2017 za dodávku klimatizace a VZT a jejich montáž v [obec], za odběratele byla označena žalovaná, splatnost částky 250 790 Kč byla určena dne 18. 11. 2017. Z dokladu [číslo] plyne, že jej vystavila žalobkyně dne 6. 11. 2017 za servis klimatizace v objektu [příjmení] v [obec], za odběratele byla označena žalovaná, splatnost částky 19 965 Kč byla dne 20. 11. 2017. Žádná z faktur není opatřena jakýmkoliv podpisem či razítkem žalované, ta přitom popírá, že by faktury vedla v evidenci. 4. Žalobkyně dále předložila soudu zápis z kontrolního dne 10. 7. 2017, který se uskutečnil v [obec], [ulice a číslo], za účasti 9 osob. O žalované zde není žádná zmínka, jednou ze zúčastněných osob je [jméno] [příjmení], o němž žalobkyně tvrdí, že jednal za žalovanou (ze zápisu však tato souvislost nevyplývá). Stejné platí pro zápis z kontrolního dne 6. 6. 2017, kdy se zde objevují další neidentifikovatelné osoby (elektrikáři, dodavatel klimatizace). 5. Z emailu ze dne 30. 7. 2018 označeného v předmětu„ Matiční klima“ soud zjistil, že se osoba jménem [jméno] [příjmení] obrací na adresáty 2 emailových adres (jedna z nich je zřejmě adresou osoby jménem [jméno] [příjmení]) s tím, že jde o reklamaci klimatizace. Dne 31. 7. 2018 [jméno] [příjmení] (email [email]) tuto zprávu přeposlal třetím osobám. Souvislost s žalovanou tedy z žádného emailu nevyplývá, [jméno] [příjmení] je zde označen zjevně soukromou emailovou adresou. Stejné závěry potom platí pro emailovou korespondenci mezi [jméno] [příjmení] a třetími osobami ze dne 9. 5. 2017. 6. Žalobkyní předložené faktury vystavené různými dodavateli žalobkyni potom neprokazují ke vztahu mezi účastníky vůbec nic. 7. Po takto provedeném dokazování proto soud poučil žalobkyni o tom, že dosud nevylíčila všechny rozhodné skutečnosti a vyzval ji, aby svá tvrzení doplnila tak, aby bylo zřejmé, o jaký smluvní vztah mezi účastníky se jednalo, co mělo být předmětem plnění dle smlouvy, kdy k uzavření smlouvy došlo a jaká byla dohoda o ceně. Zároveň žalobkyni poučil o tom, jaké by byly následky nesplnění této výzvy (ust. § 118a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu – dále jen o. s. ř.). Takového poučení se žalobkyni dostalo zejména proto, že pro absentující vylíčení všech rozhodných skutečností soud nemohl posoudit žalovanou vznesenou námitku promlčení (kterou mimochodem nemusí žalovaná vznést při prvém úkonu, který jí v řízení náleží). 8. Žalobkyně na výzvu soudu reagovala pouze tak, že (původní) žalobní tvrzení jsou dostatečná k prokázání oprávněnosti nároku, přičemž navrhne důkazy, kterými svá tvrzení prokáže. 9. Soud především konstatuje, že žalobní tvrzení musí být v prvé řadě dostatečně určitá, aby nemusel vyzývat stranu žalující k odstranění vad žaloby postupem podle ust. § 42 a násled. o. s. ř. Nemá-li žaloba formální vady, zaměřuje se soud při jednání na porovnávání žalobních tvrzení s označenými důkazy, přičemž přihlíží i k tomu, co v řízení vyšlo najevo a co uvedli účastníci (ust. § 132 o. s. ř.). Ukáže-li se v průběhu jednání, že žalobce nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti nebo že je uvedl neúplně, následuje poučení o povinnosti tvrzení podle ust. § 118a odst. 1 o. s. ř., které je úzce svázáno s poučením o plnění povinnosti důkazní ve smyslu ust. § 118a odst. 3 o. s. ř. Žalující strana proto musí v řízení vždy tvrdit všechny pro rozhodnutí významné skutečnosti (skutkové okolnosti), a teprve poté, co tato tvrzení dostatečně určitým způsobem specifikuje (tíží ji tzv. břemeno tvrzení), musí označovat takové důkazy, které tvrzené skutkové okolnosti prokazují (břemeno důkazní). Žalobkyně však v tomto řízení neunesla zejména břemeno tvrzení, neboť v žalobě sice uvedla, že určitou dodávku klimatizace a vzduchotechniky provedla na základě objednávky žalované, okolnosti takto vzniklého právního vztahu však blíže neosvětlila (neuvedla, kdy byla objednávka žalovanou provedena, jakým způsobem, na čem se strany dohodly apod.). Z provedených důkazů potom absolutně neplyne, že by mezi účastníky tohoto řízení existoval jakýkoliv smluvní vztah, prokázána není ani žádná souvislost osoby [jméno] [příjmení] s žalovanou (ten měl za žalovanou údajně činit objednávky). 10. Žalobkyně přitom nemůže určité skutečnosti v žalobě pouze neurčitě tvrdit a nedostatky v popisu skutkových okolností následně nahrazovat návrhy na provedení důkazů (zde výpověďmi svědků), když tyto důkazy nemají jasná a určitá skutková tvrzení prokazovat, ale vlastně je teprve konstruovat (to platí i pro označení pro žalobkyni klíčového svědka, jehož žádá specifikovat po žalované, jejíž povinností to určitě není). Takový postup žalobkyně je tedy přesně obrácený, než vyžadují procesní předpisy, přičemž o těchto nedostatcích byla soudem řádně poučena a musela si být vědoma případných následků. 11. Soud tuto argumentaci uvádí i v souvislosti se vznesenou námitkou promlčení. Obě faktury (které v případě, že nejsou prokazatelně podepsány žalovanou, neprokazují vůbec nic – jde o účetní doklady žalobkyně) totiž byly vystaveny dne 6. 11. 2017 a žaloba k soudu podána dne 13. 11. 2020. Pokud by tak v řízení například nebylo prokázáno, že došlo k uzavření konkrétního smluvního vztahu, ale bylo třeba prokázáno, že žalovaná od žalobkyně převzala před vystavením faktur nějaké plnění, za které jí neposkytla finanční kompenzaci, mohl by soud uvažovat o nároku z bezdůvodného obohacení. Takový nárok by však byl s ohledem na plynutí času a vznesenou námitku promlčen. Podobně to platí i pro jinou konstrukci vztahu mezi účastníky, přičemž pro její posouzení je vždy nezbytné jasné a určité skutkové tvrzení. Chybí-li takové tvrzení, není ani prostor pro dokazování. 12. Soud proto z uvedených důvodů žalobu pro neunesení břemene tvrzení zamítl. 13. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy procesně zcela úspěšné žalované byla přiznána náhrada nákladů spojených se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny 5 úkony právní služby po 9 420 Kč (ust. § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ vyhláška“, jejíž aplikace vyplývá z ust. § 151 odst. 1 a 2 věta druhá za středníkem o. s. ř., a to písm. a) uvedeného ustanovení – převzetí a příprava zastoupení, písm. d) odpor proti platebnímu rozkazu a vyjádření ve věci, písm. g) účast na jednání dne 3. 6. 2021 a 30. 9. 2021, když jejich výše je dána ust. § 7 ve spojení s ust. § 8 odst. 1 vyhlášky) a 5 náhradami hotových výdajů po 300 Kč (ust. § 13 odst. 3 vyhlášky). Další náklady žalované tvoří náklady spojené s cestou jejího zástupce k jednání soudu a zpět, a to za cestu [obec] [obec] a zpět (cesta ke 2 jednáním osobním vlakem – celkem 1 982 Kč) a dále náhrada za ztrátu času v souvislosti s účastí na jednáních v rozsahu 32 započatých půlhodin po 100 Kč podle ust. § 14 odst. 1 vyhlášky, což je celkem 3 200 Kč, a to v souvislosti s cestou právního zástupce žalované ze sídla kanceláře k soudu a zpět. Celkové náklady žalované ve výši 53 782 Kč byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.