26 C 180/2021-19 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobce se žalobou podanou k Obvodnímu soudu pro Prahu 5 dne 10. 3. 2021 domáhal po žalovaném zaplacení náhrady škody ve výši 1 641,68 Kč jako škody způsobené žalovaným poničením dveří a zámku ambulance [anonymizována dvě slova] 3. [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno]. Výše uvedená částka je hodnotou opravy poškozených položek. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud provedl dokazování listinami, které byly založeny do spisu, přičemž bylo zjištěno, že výše škody byla vyčíslena vnitřním sdělením ze dne [datum] ve výši 1 641,68 Kč. Žalovaný byl žalobkyní vyzýván před podáním žaloby, aby žalovanou částku zaplatil, a to dopisem ze dne [datum], ve kterém žalobkyně popsala, jak ke škodě došlo. Dne [datum] v opilosti žalovaný poničil dveře a zámek u ambulance [anonymizováno 5 slov] a [anonymizováno]. Svá skutková zjištění opřel soud o shora uvedené listinné důkazy, o jejichž pravosti a pravdivosti neměl žádných pochybností. Ani jedna z procesních stran žádné další důkazní návrhy neměla, potřeba provedení dalších důkazů najevo nevyšla (ust. § 120 odst. 3 věta prvá o.s.ř.). Soud tedy další důkazy neprováděl, neboť dospěl k závěru, že pro své rozhodnutí získal dostatek skutkových zjištění, na jejichž základě bylo možné spolehlivě rozhodnout, proto při zjišťování skutkového stavu vyšel z důkazů, které byly před ním provedeny (ust. § 120 odst. 3 věta druhá o.s.ř.). 4. Podle ust. § 2894 odst. 1 zákona č. 89/2012 občanského zákoníku (dále jen o.z.) povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody). 5. Podle ust. § 2910 zákona č. 89/2012 občanského zákoníku (dále jen o. z.), škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva. 6. Ustanovení § 2910 o. z. vymezuje základní skutkovou podstatu pro vznik povinnosti k náhradě škody na základě porušení zákona. Soud se tedy zabýval, zda jsou dány zákonné předpoklady pro vznik obecné odpovědnosti za škodu podle § 2910 o. z. těmito předpoklady jsou porušení právní povinnosti, tj. jednání či opomenutí, které je v rozporu s objektivním právem (s právním řádem), dále existence škody (újmy na jmění) a příčinná souvislost mezi protiprávním jednáním škůdce a vznikem škody. 7. Jelikož bylo v řízení provedeným důkazy prokázáno, že žalovaný svým jednáním způsobil žalované škodu ve výši 1 641,68 Kč, když dne [datum] v opilosti způsobil poničení dveří a zámku ambulance [anonymizováno 5 slov] a [anonymizováno]. Proto ho soud zavázal, aby tuto škodu žalované zaplatil, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 8. O nákladech řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když zcela úspěšné žalobkyni přiznal výrokem II. tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení spočívající ve vyměřeném soudním poplatku ve výši 400 Kč, dvou náhradách hotových výdajů po 100 Kč podle ust. § 1 odst. 3 písm. a) ve spojení s ust. § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. (výzva k plnění, sepis žaloby). Celkem tedy náklady řízení činí částku ve výši 600 Kč, byly přiznány v obecné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.). Žaloba v daném případě představovala vyplnění velmi krátkého formuláře, do něhož byly dosazeny strohé údaje o žalovaném a způsobené škodě, nejednalo se tedy o žádný individuální rozbor případu, a to ani po skutkové ani po právní stránce. Nepochybně tak jde o tzv. formulářovou žalobu ve smyslu ust. § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Proto byly náklady řízení přiznány ve výši 600 Kč, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku.