26 C 266/2021-13 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne [datum] domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 38 720 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku s tím, že s žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o placeném přístupu do databáze stavebních zakázek [webová adresa], [anonymizováno] – informační servis ve stavebnictví, na základě které si žalovaný objednal u žalobkyně placený přístup do databáze stavebních zakázek [anonymizováno] v období od [datum] do [datum], přičemž v souladu s článkem V. Smlouvy došlo k automatickému prodloužení účinnosti smlouvy o 12 měsíců do [datum]. V souladu se smlouvou vystavila žalobkyně žalovanému za placený přístup do databáze následující faktury: 1) fakturu č. [anonymizováno] ze dne [datum] znějící na částku 4 840 Kč, splatnou dne [datum], 2) fakturu č. [anonymizováno] ze dne [datum] znějící na částku 33 880 Kč, splatnou dne [datum]. Žalovaný dlužné faktury ani na základě výzvy neuhradil. Kromě zaplacení dlužné částky se zákonným úrokem z prodlení z jednotlivých dlužných částek ode dne následujícího po dni jejich splatnosti do zaplacení žalobkyně po žalovaném požaduje i zaplacení nákladů spojených s uplatněním faktur ve výši 1 200 Kč. 2. Podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“) k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. S ohledem na to, že byly splněny podmínky pro postup dle ust. § 115a o. s. soud postupoval dle cit. ustanovení a ve věci rozhodl bez nařízení jednání. 3. Na základě provedených důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním: žalovaným uzavřel s žalobkyní dne [datum] smlouvu o placeném přístupu do databáze stavebních zakázek [webová adresa], [anonymizováno] – informační servis ve stavebnictví, na základě které si žalovaný objednal u žalobkyně placený přístup do databáze stavebních zakázek [anonymizováno] v období od [datum] do [datum] za měsíční cenu služby ve výši 4 000 Kč (prokázáno smlouvou o placeném přístupu do databáze stavebních zakázek [webová adresa], [anonymizováno] – informační servis ve stavebnictví ze dne [datum]). Žalovaný dosud nehradil dvě faktury, a to fakturu č. [anonymizováno] ze dne [datum] znějící na částku 4 840 Kč, splatnou dne [datum] a fakturu č. [anonymizováno] ze dne [datum] znějící na částku 33 880 Kč, splatnou dne [datum] (prokázáno předmětnými fakturami). Žalovaný byl k úhradě vyzván předžalobní výzvou (prokázáno předžalobní výzvou ze dne 291. 11. 2019 ve spojení s podacím archem ze dne [datum]). 4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud ke skutkovému závěru, že žalovaným uzavřel s žalobkyní dne [datum] smlouvu o placeném přístupu do databáze stavebních zakázek [webová adresa], [anonymizováno] – informační servis ve stavebnictví, na základě které si žalovaný objednal u žalobkyně placený přístup do databáze stavebních zakázek [anonymizováno] v období od [datum] do [datum] [anonymizováno] měsíční cenu služby ve výši 4 000 Kč. Žalovaný dosud nehradil dvě faktury, a to fakturu č. [anonymizováno] ze dne [datum] znějící na částku 4 840 Kč, splatnou dne [datum] a fakturu č. [anonymizováno] ze dne [datum] znějící na částku 33 880 Kč, splatnou dne [datum]. Žalovaný byl k úhradě vyzván předžalobní výzvou ze dne 291. 11. 2019, ale ničeho doposud nezaplatil. 5. Podle ust. § 1746 odst. 2. zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník mohou strany uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. 6. Na základě výše uvedených skutečností ve spojení s citovanými ustanoveními občanského zákoníku dospěl soud k závěru, že mezi společností žalobkyní a žalovaným byla dne [datum] uzavřena inominátní smlouva dle ust. § 1746 odst. 2. o.z. Na základě této smlouvy poskytla žalovanému přístup do placené databáze a žalovaný se zavázal za tento přístup platit sjednanou částku. Žalovaný však tuto svou povinnost řádně nesplnil, když dosud neuhradil dvě faktury v celkové výši 38 720 Kč. Žalobkyni rovněž vznikl nárok na zaplacení částky 1 200 Kč jako nákladů spojených s uplatněním pohledávky podle ust. § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Na základě těchto skutečností bylo soudem rozhodnuto, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 7. O povinnosti žalované uhradit žalobkyni příslušenství ve formě kapitalizovaného úroku z prodlení z dlužné jistiny pak bylo rozhodnuto dle ust. 1970 o.z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 8. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení. 9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy procesně zcela úspěšné žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů vzniklých v souvislosti se zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 549 Kč a dále nákladů spojených se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny 3 úkony právní služby po 500 Kč (ust. § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., /dále také jen jako„ vyhláška“ /, jejíž aplikace vyplývá z ust. § 151 odst. 1 a 2 věta druhá za středníkem o. s. ř. a nálezu Ústavního soudu ČR ze dne 17. 4. 2013, sp. zn. Pl. ÚS 25/12), a to dle ust. § 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky, převzetí a příprava zastoupení, ust. § 11 odst. 1 písm. d) vyhlášky, návrh ve věci samé a výzva k plnění; výše úkonů právní pomoci je dána § 14b odst. 1 bod 3. vyhlášky a 3 náhradami hotových výdajů po 100 Kč (ust. § 14b odst. 5 písm. a/ vyhlášky). Celkové náklady žalobkyně ve výši 3 727 Kč (zahrnující ve smyslu ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. rovněž 21% daň z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrady jeho hotových výdajů a výše zmíněný soudní poplatek) byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Z úřední činnosti je soudu známo, že žaloby podávané žalobkyní v obdobných případech se liší pouze údaji o žalovaném, výši dlužné částky a popř. výši příslušenství. Jde fakticky o formulář, do něhož jsou pouze dosazovány ty údaje, které jsou pro každý konkrétní spor specifické, nejedná se tedy o žádný individuální rozbor případu, a to ani po skutkové ani po právní stránce. Nepochybně tak jde o tzv. formulářovou žalobu ve smyslu ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif.