28 C 307/2021-12 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 29. 6. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 9. 12. 2016, kterou žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, a to společností [právnická osoba]. Na základě této smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému v hotovosti peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal vrátit tuto částku společně s úrokem za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 100 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72% ročně sjednanou v čl. 1 podmínek smlouvy a odměnu za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek 6 000 Kč, a to formou 58 pravidelných týdenních splátek ve výši 457 Kč Poslední splátka byla stanovena na 19. 1. 2018. Při uzavření smlouvy si žalovaný navíc sjednal doplňkovou službu životního pojištění za poplatek ve výši 406 Kč. Žalovaný však nehradil splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Žalovaný za celou dobu uhradil pouze částku 5 151 Kč, z toho 2 100 Kč na úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy, 1 725,60 Kč na poplatek za administrativní činnost, 1 241,40 Kč na poplatek za hotovostní inkaso splátek a 84 Kč na pojištění. Žalobkyně tak touto žalobou požaduje úhradu zbylé dlužné částky ve výši 21 355 Kč. Dále pak žalovaný dne 16. 5. 2016, uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, a to společností [právnická osoba] další smlouvu o spotřebitelském úvěru. Na základě této smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému v hotovosti peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal vrátit tuto částku společně s úrokem za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 100 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72% ročně sjednanou v čl. 1 podmínek smlouvy a odměnu za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek 6 000 Kč, a to formou 58 pravidelných týdenních splátek ve výši 457 Kč Poslední splátka byla stanovena na 26. 6. 2017. Při uzavření smlouvy si žalovaný navíc sjednal doplňkovou službu životního pojištění za poplatek ve výši 406 Kč. Žalovaný však nehradil splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Žalovaný za celou dobu uhradil pouze částku 18 861 Kč, z toho 9 202,58 Kč na jistinu, 2 100 Kč na úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy, 3 000 Kč na poplatek za administrativní činnost, 4 268,52 na poplatek za hotovostní inkaso splátek a 288,90 Kč na pojištění. Žalobkyně tak požaduje úhradu zbylé dlužné částky ve výši 7 645 Kč. Pohledávky za žalovaným byly postoupeny na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 15. 1. 2021 Žalobkyně žalovaného vyzvala k uhrazení dlužné částky, do dnešního dne však žalovaný nezaplatil ničeho. 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Na základě listinných důkazů založených ve spise dospěl soud ke skutkovému závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dvě smlouvy, kterými se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku 15 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit tuto částku společně s úrokem za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 100 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72% ročně sjednanou v čl. 1 podmínek smlouvy a odměnu za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek 6 000 Kč, a to formou 58 pravidelných týdenních splátek ve výši 457 Kč Poslední splátky byly stanoveny v prvním případě na den 19. 1. 2018 a druhém na den 26. 6. 2017. Žalovaný si navíc sjednal dvakrát doplňkovou službu životního pojištění, pokaždé za poplatek ve výši 406 Kč (zjištěno ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 9. 12. 2016 a 16. 5. 2016). Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalobkyní smlouvu, kterou na ni pohledávky za žalovaným postoupila (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek). Postoupení pohledávky bylo žalovanému řádně oznámeno (zjištěno z oznámení o postoupení pohledávky). Žalovaný jistinu úvěru společně s poplatkem nezaplatil, což v řízení nijak nesporoval. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky předžalobní upomínkou (zjištěno z upomínky). 4. Smlouvou o úvěru dle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o. z.“) se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 5. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byly uzavřeny smlouvy o úvěru dle ustanovení § 2395 o. z. Na základě těchto smluv poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému dvakrát úvěr ve výši 15 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal tuto částku společně s poplatky a úrokem vrátit a to formou 58 pravidelných týdenních splátek ve výši 457 Kč Poslední splátky byly stanoveny v prvním případě na den 19. 1. 2018 a druhém na den 26. 6. 2017. Žalovaný svou povinnost vrátit ve sjednané lhůtě poskytnuté finanční prostředky nesplnil, proto vzniklo právní předchůdkyni žalobkyně také právo na smluvní úroky z prodlení sjednané dle ustanovení § 1970 o. z. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni, a to v souladu s ustanovením § 1879 o. z. Jelikož žalovaný žalobkyni ani její právní předchůdkyni dlužnou částku nezaplatil, soud mu tuto povinnost uložil. (výrok I.) 6. Výše úroku z prodlení je stanovena v souladu s ustanovením § 2 nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, ve znění pozdějších předpisů. 7. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení. 8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy procesně zcela úspěšnému žalobci byla přiznána náhrada nákladů vzniklých v souvislosti se zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 160 Kč a dále nákladů spojených se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny 3 úkony právní služby po 300 Kč (ust. § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ vyhláška“, jejíž aplikace vyplývá z ust. § 151 odst. 1 a 2 věta druhá za středníkem o. s. ř., a to písm. a) uvedeného ustanovení, převzetí a příprava zastoupení, dvakrát písm. d) uvedeného ust., návrh ve věci samé a výzva k plnění, když jejich výše je dána § 14b odst. 1 bod 1. této vyhlášky) a 3 náhradami hotových výdajů po 100 Kč (ust. § 14b odst. 5 písm. a) uvedené vyhlášky). 9. Celkové náklady žalobce ve výši 2 612 Kč (zahrnující ve smyslu ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. rovněž 21% daň z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrady jeho hotových výdajů a výše zmíněný soudní poplatek) byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Z úřední činnosti je soudu známo, že žaloby podávané žalobcem se v obdobných případech liší pouze údaji o žalované osobě, výší dlužné částky a datem její splatnosti. Jde fakticky o formulář, do něhož jsou pouze dosazovány ty údaje, které jsou pro každý konkrétní spor specifické, nejedná se tedy o žádný individuální rozbor případu, a to ani po skutkové ani po právní stránce. Nepochybně tak jde o tzv. formulářovou žalobu ve smyslu § 14b vyhlášky.