4 C 485/2020-51 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobce se po žalované domáhá zaplacení částky 22 688 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobce pro žalovanou vykonával práci na základě pracovní smlouvy ze dne 1. 1. 2020 na pozici řidič. Výše mzdy byla stanovena mzdovým výměrem z 1. 1. 2020 na částku 14 750 Kč měsíčně s tím, že pohyblivá část mzdy nebyla stanovena. Pracovní poměr byl rozvázán dohodou ke dni 30. 6. 2020. Žalovaná zaplatila žalobci za měsíc květen 2020 mzdu ve výši 1 750 Kč a za tento měsíc tak dluží částku 13 000 Kč, a za měsíc červen 2020 zaplatila mzdu ve výši 5 062 Kč, přičemž za tento měsíc tak dluží částku 9 688 Kč. Žalovaná žalobci dlužnou mzdu v celkové výši 22 688 Kč nezaplatila ani po zaslání předžalobní výzvy. Částka 26 000 Kč předaná v hotovosti představovala nedoplatek mzdy za měsíce leden až duben 2020 včetně pohyblivé složky a příspěvku na internet. 2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout s tím, že reagovala na výzvu žalobce tak, že mu sdělila, že veškeré nároky vůči žalobci byly vypořádány dne 28. 5. 2020, kdy žalobce převzal od žalované v hotovosti částku 26 000 Kč. Uvedeného data byl žalobce naposledy v práci, avšak požadoval zaplacení nároků se zohledněním dohodnutého data skončení pracovního poměru (30. 6. 2020). O předání hotovosti byl sepsán protokol. 3. Z pracovní smlouvy ze dne 1. 1. 2020 soud zjistil, že účastníci uzavřeli pracovní smlouvu se dnem nástupu 2. 1. 2020. Výši mzdy stanoví zaměstnavatel samostatným mzdovým výměrem. Mzda je splatná po vykonání práce, přičemž výplatní termín je stanoven na 15. den kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu, a to bezhotovostně na bankovní účet žalobce. 4. Ze mzdového výměru ze dne 1. 1. 2020 soud zjistil, že mzda žalobce byla stanovena na částku 14 750 Kč, pohyblivá mzda nebyla stanovena. 5. Z dohody o rozvázání pracovního poměru ze dne 8. 5. 2020 soud zjistil, že účastníci rozvázali pracovní poměr ke dni 30. 6. 2020. 6. Z protokolu o předání ze dne 28. 5. 2020 soud zjistil, že žalobce předal žalované vozidlo [příjmení] [jméno], tankovací kartu a platební kartu. Na protokolu je dále rukou vepsáno:„ předáno 26 000 Kč“, avšak bez bližšího odůvodnění účelu předání hotovosti. Žalobce protokol podepsal. 7. Z výplatních pásek soud zjistil, že za měsíc květen 2020 byla mzda vyúčtována na 12 298 Kč a za měsíc červen 2020 na 5 062 Kč. 8. Z oznámení o provedení příkazu k úhradě soud zjistil, že žalovaná uhradila na účet žalobce dne 16. 6. 2020 částku 1 750 Kč. 9. Z oznámení o provedení příkazu k úhradě soud zjistil, že žalovaná uhradila dne 16. 7. 2020 na účet žalobce částku 5 062 Kč. 10. Z přehledu plateb na účtu žalované soud zjistil, že dne 16. 6. 2020 zaslala na účet žalobce částku 1 750 Kč a dne 16. 7. 2020 částku 5 062 Kč. Rovněž mzdy za měsíce leden až duben 2020 byly vypláceny bezhotovostně na účet žalobce. 11. Z předžalobní výzvy ze dne 11. 9. 2020 soud zjistil, že právní zástupkyně žalobce vyzvala žalovanou k doplacení dlužné mzdy za měsíce květen a červen. Doručení výzvy bylo doloženo informace o zásilce [anonymizováno]. 12. Ze sdělení [anonymizováno] inspektorátu práce pro [územní celek] soud zjistil, že v rámci kontroly byly na pracovišti žalované zjištěny porušení pracovněprávních předpisů souvisejících s nevydáním dokladů o vyúčtování mzdy, s nevyplacením mzdy, s nevydáním potvrzení o zaměstnání při skončení pracovního poměru a s nevyplacením mzdy v jejím pravidelném termínu výplaty. 13. Z SMS zprávy ze dne 28. 5. 2020 soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti významné pro rozhodnutí. 14. Po takto provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Pracovní poměr mezi účastníky byl sjednán od 2. 1. 2020 na pozici řidič. Mzda byla stanovena ve mzdovém výměru ve výši 14 750 Kč měsíčně se splatností 15. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu, a to bezhotovostně na bankovní účet žalobce. Pohyblivá mzda nebyla stanovena. Pracovní poměr byl rozvázán dohodou ke dni 30. 6. 2020. Žalobce již dne 28. 5. 2020 předal žalované vozidlo [příjmení] [jméno], tankovací kartu a platební kartu a rovněž převzal hotovost v částce 26 000 Kč. V předávacím protokolu však nebyl uveden účel uvedené platby v hotovosti, přičemž mzda v předchozích měsících (leden - duben 2020) byla vyplácena bezhotovostně. Žalovaná vystavila výplatní pásky s tím, že za měsíc květen 2020 vyúčtovala žalobci mzdu v částce 12 298 Kč a za měsíc červen 2020 v částce 5 062 Kč, žalobci však vyplatila pouze částku 1 750 Kč za měsíc květen 2020 a částku 5 062 Kč za měsíc červen 2020. Žalobce proto vyzval žalovanou k zaplacení dlužné mzdy předžalobní výzvou. [anonymizováno] inspektorát práce pro [územní celek] při kontrole zjistil na pracovišti žalované porušení pracovněprávních předpisů souvisejících s nevydáním dokladů o vyúčtování mzdy, s nevyplacením mzdy, s nevydáním potvrzení o zaměstnání při skončení pracovního poměru a s nevyplacením mzdy v jejím pravidelném termínu výplaty. 15. Dle § 33 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., v platném znění (dále jen“ ZP”) se pracovní poměr zakládá pracovní smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak. 16. Dle § 36 ZP pracovní poměr vzniká dnem, který byl sjednán v pracovní smlouvě jako den nástupu do práce nebo dnem, který byl uveden jako den jmenování na pracovní místo vedoucího zaměstnance. 17. Dle § 38 odst. 1 písm. a) ZP je od vzniku pracovního poměru zaměstnavatel povinen přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy, platit mu za vykonanou práci mzdu nebo plat, vytvářet podmínky pro plnění jeho pracovních úkolů a dodržovat ostatní pracovní podmínky stanovené právními předpisy, smlouvou nebo stanovené vnitřním předpisem. 18. Dle § 113 odst. 1 ZP mzda se sjednává ve smlouvě nebo ji zaměstnavatel stanoví vnitřním předpisem anebo určuje mzdovým výměrem, není-li v odstavci 2 stanoveno jinak. Dle odstavce 3 téhož ustanovení mzda musí být sjednána, stanovena nebo určena před začátkem výkonu práce, za kterou má tato mzda příslušet. Dle odstavce 4 téhož ustanovení zaměstnavatel je povinen v den nástupu do práce vydat zaměstnanci písemný mzdový výměr, který obsahuje údaje o způsobu odměňování, o termínu a místě výplaty mzdy, jestliže tyto údaje neobsahuje smlouva nebo vnitřní předpis. Dojde-li ke změně skutečností uvedených ve mzdovém výměru, je zaměstnavatel povinen tuto skutečnost zaměstnanci písemně oznámit, a to nejpozději v den, kdy změna nabývá účinnosti. 19. Dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen “o. z.”) po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 20. Pracovní smlouvou ze dne 1. 1. 2020 byl mezi účastníky založen pracovní poměr a ode dne vzniku pracovního poměru (2. 1. 2020) vznikla žalované mimo jiné povinnost vyplácet žalobci mzdu. Mzda byla určena mzdovým výměrem, dle kterého činila 14 750 Kč měsíčně, pohyblivá složka nebyla stanovena. Jelikož byl pracovní poměr ukončen dohodou účastníků ke dni 30. 6. 2020, náležela žalobci mzda ve výši dle mzdového výměru až do měsíce června 2020 včetně. 21. V řízení bylo prokázáno, že za měsíc květen 2020 žalovaná vyplatila žalobci pouze částku 1 750 Kč, přičemž za uvedený měsíc činí dlužná mzda 13 000 Kč, a za měsíc červen 2020 vyplatila částku 5 062 Kč, přičemž za uvedený měsíc činí dlužná mzda 9 688 Kč. Žalovaná tak dluží žalobci na mzdě za měsíce květen a červen 2020 celkem částku 22 688 Kč. Mzda za měsíc květen byla splatná dne 15. 6. 2020 a za měsíc červen dne 15. 7. 2020. Pokud tedy žalovaná argumentuje tím, že žalobci byla dlužná mzda za měsíce květen a červen 2020 vyplacena dne 28. 5. 2020, kdy převzal v hotovosti částku 26 000 Kč, pak lze uvést, že mzda za předmětné měsíce v uvedený den ještě nebyla splatná. Žalovaná rovněž nedokázala vysvětlit, z jakého důvodu byla částka 26 000 Kč vyplacena v hotovosti, když veškeré předchozí mzdy byly vypláceny bezhotovostně. Vzhledem k tomu, že žalovaná neunesla důkazní břemeno ohledně výplaty mzdy za dané měsíce, uvěřil soud žalobci. Pravdivosti tvrzení žalobce přitom nasvědčuje i skutečnost, že [anonymizováno] inspektorát práce pro [územní celek] při kontrole na pracovišti žalované zjistil porušení některých pracovněprávních předpisů, a to mj. souvisejících s nevyplacením mzdy. 22. O příslušenství soud rozhodl podle § 1970 o.z. a žalobci přiznal úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., z částky 13 000 Kč od 16. 6. 2020 dle splatnosti mzdy za měsíc květen 2020 a z částky 9 688 Kč od 16. 7. 2020 dle splatnosti mzdy za měsíc červen 2020, a to do zaplacení. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení. 23. O náhradě nákladů řízení ro