§ 33 zákoník práce – Pracovní poměr se zpravidla zakládá pracovní smlouvou…
Zákon zákoník práce · 262/2006 Sb. · účinné od 1. 1. 2021 · Pracovní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 33 zákoníku práce stanovuje, že pracovní poměr se zpravidla zakládá pracovní smlouvou, ale v určitých případech může vzniknout i jmenováním na vedoucí pozici nebo volbou. Většina pracovních poměrů vzniká podpisem pracovní smlouvy mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. (§ 33 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, znění účinné od 1. 1. 2021)
Klíčová fakta
- Týká se: zaměstnavatel, zaměstnanec
- Judikatura: na § 33 odkazuje 123 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Právní otázky k tomuto ustanovení: Co znamená „Pracovní poměr, pracovní smlouva a vznik pracovního poměru“ podle zákona?
- Účinnost: znění účinné nejméně od ; novela předpisu účinná od 1. 1. 2027 tento § nemění
- Zdroj: e-Sbírka, 262/2006 Sb.
(1) Pracovní poměr se zakládá pracovní smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak.
(2) Jestliže zvláštní právní předpis nebo stanovy spolku, odborové organizace nebo organizace zaměstnavatelů podle zvláštního právního předpisu vyžadují, aby se obsazení pracovního místa uskutečnilo na základě volby příslušným orgánem, považuje se zvolení za předpoklad, který předchází sjednání pracovní smlouvy.
(3) Jmenováním na vedoucí pracovní místo se zakládá pracovní poměr v případech stanovených zvláštním právním předpisem16a); nestanoví-li to zvláštní právní předpis, zakládá se pracovní poměr jmenováním pouze u vedoucího
a) organizační složky státu7),
b) organizačního útvaru organizační složky státu,
c) organizačního útvaru státního podniku13),
d) organizačního útvaru státního fondu14),
e) příspěvkové organizace15),
f) organizačního útvaru příspěvkové organizace,
g) organizačního útvaru v Policii České republiky16).
(4) Jmenování podle odstavce 3 provede ten, kdo je k tomu příslušný podle zvláštního právního předpisu16b); nevyplývá-li příslušnost ke jmenování ze zvláštního právního předpisu, provede je u vedoucího
a) organizační složky státu7) vedoucí nadřízené organizační složky státu,
b) organizačního útvaru organizační složky státu vedoucí této organizační složky státu7),
c) organizačního útvaru státního podniku ředitel státního podniku13),
d) organizačního útvaru státního fondu, v jehož čele stojí individuální statutární orgán, vedoucí tohoto fondu14),
e) příspěvkové organizace zřizovatel,
f) organizačního útvaru příspěvkové organizace15) vedoucí této příspěvkové organizace,
g) organizačního útvaru v Policii České republiky16) policejní prezident.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Většina pracovních poměrů vzniká podpisem pracovní smlouvy mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem.
- Pro některé vedoucí pozice, zejména ve státní správě a veřejném sektoru, se pracovní poměr zakládá jmenováním.
- V případě volených funkcí (např. v odborech nebo spolcích) je zvolení předpokladem pro následné sjednání pracovní smlouvy.
- Jmenování na vedoucí pozici provádí orgán nebo osoba, která je k tomu oprávněna buď podle zvláštního právního předpisu, nebo podle konkrétních pravidel uvedených v odstavci 4.
Na co si dát pozor
- Jmenování se týká pouze specifických vedoucích pozic, které jsou taxativně vyjmenovány v odstavci 3 nebo stanoveny zvláštním právním předpisem.
- Při jmenování je důležité ověřit, kdo je oprávněn jmenování provést, aby bylo platné.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 33
Jak soudy aplikují § 33
Zaměstnanec, jehož pracovní poměr se zakládá podle zvláštního předpisu nebo podle ustanovení § 33 odst. 3 zák. práce jmenováním, jakož i zaměstnanec, který se zaměstnavatelem uzavřel dohodu o možnosti odvolání a vzdání se vedoucího pracovního místa, může být ze svého vedoucího pracovního místa odvolán nebo se ho může vzdát (srov. § 73 odst. 1 a 2 zák. práce).
… vyplývajících z předmětu jejich činnosti (stejně jako plnění ostatních úkolů) zajišťovat jinak než prostřednictvím osob zaměstnávaných v základním pracovněprávním vztahu, nikoli ale tím způsobem, že by fyzické osoby pro ně vykonávaly závislou práci na základě jiných smluv a dohod, než jsou pracovní smlouva (srov. § 33 odst. 1 zák. práce) a dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr (§ 74 až 77 zák. práce).
Tato povinnost zaměstnance trvá od vzniku pracovního poměru (zpravidla založeného pracovní smlouvou –§ 33 odst. 1 zák. práce) až do jeho skončení některým ze způsobů upravených ustanovením § 48 zák. práce.
Právní otázky
Související
§ 62 Pracovní poměr členů lodní posádky (Zákon o námořní plavbě)§ 2 Jízdné (Vyhláška federálního ministerstva práce )§ 3 Vznik, změny a skončení pracovního poměru (Nařízení vlády Československé socialisti)§ 143 (Zákoník práce)§ 6 Veřejná výzva a výběrové řízení (Zákon o úřednících územních samosprávnýc)