7 C 62/2020-43 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobce se žalobou proti žalovanému domáhal zaplacení částky 2 400 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % p.a. od 10.6.2020 do zaplacení. Dne 27.9.2019 provedl žalobce odtah motorového vozidla [registrační značka] tak, jak je uvedeno v protokolu o odtahu [číslo] který je přílohou tohoto podání. Vozidlo bylo následně umístěno na parkovišti provozované žalobcem. Odtah by proveden podle ustanovení § 27 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, jak je uvedeno v poli„ A“ přiloženého protokolu o odtahu vozidla. Žalobce se pokusil písemně kontaktovat žalovaného, kdy mu zasílal oznámení o odtahu vozidla, jeho umístění na odtahovém parkovišti, informoval jej o částce za odtah a jejím navyšování za každý další den parkování vozidla na parkovišti žalobce a vyzýval jej k úhradě částky za odtah a parkovné dle příslušného nařízení [územní celek] Cenu za nucené odtahy a parkovné na parkovišti provozované žalobcem stanoví příslušné nařízení [územní celek] v platném znění (přiloženo k žalobě). Cena za odtah je tedy určena dle nařízení platného a účinného v den odtahu, parkovné je pak počítáno za každý započatý den vždy dle příslušného nařízení, které je v tento den platné a účinné. Žalobce se pokusil o kontakt s žalovaným a vyzval jej k úhradě dlužné částky. Žalovaný do dnešního dne neuhradil za provedený odtah a parkovné ničeho. Dluh žalovaného je tedy tvořen částkou za odtah ve výši 1.900 Kč, částkou 250 Kč za první až třetí den střežení (parkovné), částkou 400 Kč parkovného za čtvrtý až maximálně sto osmdesátý den po provedeném odtahu vozidla a 50 Kč parkovného za každý den následující po sto osmdesátém dni po odtahu vozidla. Celková výše dlužné částky tedy k dnešnímu dni činí 2 400 Kč. Žalovaný byl k zaplacení dlužné částky vyzván. Na toto však nereagoval a ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě meritorně nevyjádřil. 3. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalobce byl zřízen dnem 1. 3. 2009 na dobu neurčitou zřizovatelem [územní celek] [obec] jakožto příspěvková organizace, jejímž předmětem činnosti je i výkon oprávnění [územní celek] [obec] uvedeného v § 9 odst. 3 a odst. 6 z.č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, spočívajícího v odstranění silničních motorových vozidel a jejich vraků z místních komunikací včetně jejich hlídání (prokázáno Zřizovací listinou). Dne 27.9.2019 bylo dle ust. §19 odst. 6 zák. č. 13/1997 Sb., odtaženo vozidlo registrované na žalovaného (prokázáno protokolem [číslo]). Provozovatelem vozidla byl žalovaný (prokázáno kupní smlouvou). 4. Z nařízení [územní celek] [obec] č. 13/2001, o maximálních cenách za nucené odtahy osobních automobilů, nucené odtahy osobních automobilů po dopravní nehodě a za služby parkovišť, určených ke střežení takto odtažených osobních automobilů, soud zjistil, že [územní celek] [obec] stanovilo maximální cenu za nucený odtah osobních automobilů ve výši 1.900 Kč, částkou 250 Kč za první až třetí den střežení (parkovné), částkou 400 Kč parkovného za čtvrtý až maximálně sto osmdesátý den po provedeném odtahu vozidla a 50 Kč parkovného za každý den následující po sto osmdesátém dni po odtahu vozidla (prokázáno nařízením [číslo]). Žalobce vyzval žalovaného k úhradě dluhu (prokázáno výzvou k úhradě vč. doručenky). 5. Soud po právní stránce soud věc posoudil následovně: Aktivní legitimace žalobce vychází ze zřizovací listiny, dle které je žalobce oprávněn vykonávat oprávnění [územní celek] [obec] uvedené v § 9 odst. 3 a odst. 6 z.č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, spočívající v odstranění silničních motorových vozidel a jejich vraků z místních komunikací včetně jejich hlídání. Pasivní legitimace žalovaného vyplývá z toho, že žalovaný byl v rozhodné době provozovatelem vozidla. Žalobce má nárok na zaplacení nákladů za úplné odtažení vozidla, jejichž výše plyne z nařízení [územní celek] [územní celek] č. 13/2001 Sb. [územní celek] [obec]. 6. Protože žalovaný netvrdil, že by dluh byť částečně splnil, je žaloba podána po právu. Příslušenství pohledávky bylo přiznáno dle § 1970 OZ ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení podle občanského zákoníku. Proto soud rozhodl tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí. 7. Výrok II. o náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. 8. Lhůty ke splnění povinnosti byly stanoveny podle ust. § 160 odst. 1 věta prvá o.s.ř., když soud neshledal důvod pro jejich prodloužení.