11 C 188/2021-80 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobce se se domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 63 809,76 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o rychlé půjčce, kterou uzavřel žalovaný společně s [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ předchůdce žalobce“), kterou se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 75 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách spolu s úrokem ve výši 10,99 % ročně a s dalšími poplatky dle smlouvy a ceníku. Žalovaný úvěr řádně nesplácel a ocitl se v prodlení, proto předchůdce žalobce ke dni 23. 6. 2021 dluh učinil splatným. Dlužná částka sestává z jistiny úvěru 63 309,76 Kč, kapitalizovaného úroku 6 042,37 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení 2 115,74 Kč a z dlužných poplatků ve výši 500 Kč. Při schvalování úvěru předchůdce žalobce vycházel z údajů poskytnutých žalovaným v návrhu na uzavření smlouvy, přičemž byly kontrolovány veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík, databáze Ministerstva vnitra, přičemž byly porovnávány příjmy a výdaje žalovaného odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ, nebylo zjištěno nic, co by poskytnutí úvěru bránilo. 2. Žalovaný navrhl, aby byla žaloba zamítnuta. 3. Na základě listinných důkazů založených ve spise soud dospěl ke skutkovému závěru, že žalovaný požádal předchůdce žalobce o poskytnutí finančních prostředků ve výši 75 000 Kč s tím, úrok byl sjednán 10,99 % ročně a že žalovaný bude poskytnutou částku splácet splátkami po 1 939 Kč. Žalovaný v žádosti uvedl, že je zaměstnán jako zaměstnanec u [právnická osoba], jeho čisté měsíční příjmy činí 31 121 Kč, má vysokoškolské vzdělání, měsíční splátky jiných úvěrů činí 1 160 Kč měsíčně (zjištěno z návrhu na uzavření smlouvy ze dne 10. 7. 2019). Předchůdce žalobce za těchto podmínek smlouvu akceptoval s tím, že prvá splátka je splatná 20. 8. 2019, každá další splátka vždy k 20. dni v měsíci (zjištěno z akceptace návrhu). Dle sazebníku poplatků činí poplatek za písemnou upomínku 500 Kč (zjištěno z ceníku produktů a služeb pro soukromé osoby). Žalovaný splátky řádně nesplácel, proto žalobce vyúčtoval žalovanému poplatek ve výši 500 Kč dne 27. 1. 2020 za písemnou výzvu (zjištěno z výpisu z účtu žalovaného). Předchůdce žalobce učinil úvěr splatným podle čl. 12 písm. b) produktových podmínek ke dni 23. 6. 2021, neboť žalovaný se opakovaně ocitl v prodlení se splácením úvěru, k tomuto dni činila dlužná částka 71 967,87 Kč (zjištěno z prohlášení o okamžité splatnosti ze dne 23. 6. 2021). Ke dni 1. 10. 2021 činila dlužná částka 84 187,46 Kč, žalovaný byl vyzván k zaplacení (zjištěno z výzvy k zaplacení ze dne 1. 10. 2021). Žalovaný byl informován o postoupení pohledávky z [právnická osoba] na [právnická osoba] (zjištěno z vyrozumění o postoupení ze dne ze dne 23. 8. 2021 a ze dne 1. 10. 2021). 4. Smlouvou o úvěru dle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o. z.“) se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ust. § 2001 o. z. od smlouvy lze odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon. 5. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že předchůdce žalobce a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru dle ust. § 2395 o. z., kterou se žalobce zavázal poskytnout žalovanému částku ve výši 75 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 1 939 Kč. Úrok byl sjednán ve výši 10,99 % ročně. Žalovaný přitom v tomto vztahu vystupoval jako spotřebitel, daný vztah proto soud posuzoval rovněž podle ustanovení zák. o spotřebitelském úvěru, kdy je soud povinen z úřední činnosti zkoumat úvěruschopnost žalovaného jakožto spotřebitele. Na základě ustanovení § 86 zák. o spotřebitelském úvěru poskytne poskytovatel spotřebiteli úvěr jen na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů, a to pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel úvěru je povinen se v prvé řadě zaměřit na schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů, přičemž tyto údaje samozřejmě musejí být nejprve zjištěny. 6. Ve vztahu k prověřování úvěruschopnosti žalovaného pak soud dospěl k závěru, že tuto předchůdce žalobce před poskytnutím úvěru žalovanému prověřoval, když vycházel zejména ze sdělení žalovaného, že je zaměstnán u [právnická osoba] a jeho čisté měsíční příjmy činí 31 121 Kč, což není částka nízká, dále má vysokoškolské vzdělání a měsíční splátky jiných úvěrů činí pouze 1 160 Kč. Žalobce dále sdělil, že jeho předchůdce vycházel mimo údajů sdělených žalovaným také ze všech dostupných informací v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík, databáze Ministerstva vnitra ČR, přičemž byly srovnávány příjmy a výdaje na základě historických dat z ČSÚ, kdy předchůdce žalobce nezjistil žádné negativní skutečnosti, které by vzbuzovaly důvodnou pochybnost o jeho schopnosti úvěr splácet, a to zejména s ohledem na příjmy domácnosti žalovaného. 7. Žalovaný poskytnutý úvěr řádně nesplácel, což vyplývá z výpisu z jeho úvěrového účtu, předchůdce žalobce proto učinil poskytnutou částku okamžitě splatnou v souladu se svými obchodními podmínkami, které byly součástí smlouvy o úvěru, a vyzval žalovaného k úhradě celé zbývající dosud nezaplacené části úvěru. Dlužná částka činila ke dni 23. 6. 2021 71 967,87 Kč. Žalovaný dlužnou částku nijak nesporoval, ostatně výše dlužných částek vyplývá z výpisu z jeho úvěrového účtu (dlužná částka je navíc nižší než částka, která byla předchůdcem žalobce žalovanému fakticky poskytnuta, žalovaný zaplacení žádných částek ani netvrdil). Jelikož žalovaný žalobci dosud žalovanou částku nezaplatil, soud mu tuto povinnost uložil, přičemž tato částka sestává z jistiny 63 809,76 Kč, kapitalizovaného obchodního úroku (ve výši 10,99 % ročně) za období od 24. 6. 2021 do 14. 7. 2021 z dlužné částky ve výši 6 042,37 Kč a dále obchodního úroku ve výši 10,99 % ročně, jež vyplývá ze smlouvy o rychlé půjčce, přičemž tato výše obchodního úroku vyplývá ze smlouvy o rychlé půjčce. Žalovaná částka dále zahrnuje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení v celkové výši 2 115,74 Kč za období od 24. 6. 2021 do 14. 7. 2021 a dále úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 63 809,76 Kč od 15. 7. 2021 do zaplacení, když přitom o příslušenství soud rozhodl podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Splatnost dlužné částky vyplývá z oznámení o splatnosti dlužné částky. 8. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení. 9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy procesně zcela úspěšnému žalobci byla přiznána náhrada nákladů vzniklých v souvislosti s vyměřeným soudním poplatkem ve výši 3 191 Kč a dále nákladů spojených se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny 4 úkony právní služby po 3 660 Kč (ust. § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ vyhláška“, a to písm. a) uvedeného ustanovení, převzetí a příprava zastoupení, písm. d) ust., návrh ve věci samé, výzva k plnění a podání ze dne 11. 4. 2022, když jejich výše je dána ust. § 7 ve spojení s ust. § 8 odst. 1 této vyhlášky) a 4 náhradami hotových výdajů po 300 Kč (ust. § 13 odst. 4 uvedené vyhlášky). Celkové náklady žalobce ve výši 22 357,40 Kč (zahrnující ve smyslu ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. rovněž 21% daň z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrady jeho hotových výdajů a výše zmíněný soudní poplatek) byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.), na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). 10. O poplatkové povinnosti žalobce (výrok III.) soud rozhodl podle § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ z. s. p.“) ve spojení s § 2 odst. 1 písm. a) z. s. p., přičemž jeho výše 3 191 Kč byla určena dle Položky 2 odst. 1 písm. c) ve spojení s Položkou 2 odst. 3 a Položkou 1 odst. 1 písm. b) Sazebníku soudních poplatků, který je přílohou z. s. p.