11 C 270/2022-58 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobce se žalobou domáhal po žalovaném zaplacení částky 18 427 Kč s příslušenstvím s tvrzením, že žalobce je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem motorového vozidla, jež je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobce zjistil, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka] (dále jen„ 1. vozidlo“) je evidován jako provozované vozidlo, provozovatelem je žalovaný. Žalovaný neměl v období od 23. 2. 2019 do 11. 4. 2019 sjednáno pojištění odpovědnosti, vozidlo tak bylo 48 dní nepojištěno, žalobci proto vznikl nárok na příspěvek do garančního fondu, jehož výše činí 3 120 Kč, a poplatek spojený s vymáháním ve výši 300 Kč. 1. vozidlo bylo dále provozováno bez pojištění odpovědnosti od 8. 10. 2019 do 28. 1. 2020, vozidlo tak bylo 113 dní nepojištěno, výše příspěvku do garančního fondu činí 7 345 Kč a poplatek spojený s vymáháním ve výši 300 Kč. Žalovaný dále provozoval vozidlo – nákladní automobil jiný než podle písmene r s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, [registrační značka] (dále jen„ 2. vozidlo“), žalovaný neměl v období od 11. 2. 2021 do 13. 4. 2021 sjednáno pojištění odpovědnosti, vozidlo tak bylo 62 dní nepojištěno. Žalobci proto vznikl nárok na příspěvek do garančního fondu, jehož výše činí 5 332 Kč, a poplatek spojený s vymáháním ve výši 300 Kč. Žalovaný dále provozoval vozidlo [registrační značka], osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, (3. vozidlo), žalovaný neměl v období od 18. 5. 2021 do 8. 6. 2021 sjednáno pojištění odpovědnosti, vozidlo tak bylo 22 dní nepojištěno. Žalobci proto vznikl nárok na příspěvek do garančního fondu, jehož výše činí 1 430 Kč, a poplatek spojený s vymáháním ve výši 300 Kč. Celkem činí dlužná částka 18 427 Kč, žalovaný nezaplatil ničeho. 2. Žalovaný navrhl, aby byla žaloba zamítnuta, přičemž vznesl námitku promlčení 1. Nároku za období od 23. 2. 2019 do 11. 4. 2019, neboť řízení bylo zahájeno 28. 6. 2022, tedy po uplynutí více než 3 let od doby, kdy žalobce mohl svůj nárok poprvé uplatnit. Nelze klást k tíži žalovaného, že splatnost příspěvku za toto období nastala až 8. 3. 2020, neboť žalobce mohl výzvu k zaplacení příspěvku zaslat i dříve. 3. Z listinných důkazů založených ve spise vyplývají skutková zjištění, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě každého jednotlivého příspěvku do garančního fondu včetně poplatku ve výši 300 Kč s tím, že ke každému vozidlu zapsanému v registru musí být uzavřeno povinné ručení, a pokud vozidlo není pojištěno, jsou jeho vlastník a provozovatel povinni společně a nerozdílně zaplatit příspěvek do garančního fondu žalobce. Z informací, které má žalobce k dispozici od pojišťoven, zjistil, že vozidlo [registrační značka], se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, nebylo v období od 23. 2. 2019 do 11. 4. 2019 (částka 3 120 Kč), od 8. 10. 2019 do 28. 1. 2020 (částka 7 345 Kč) pojištěno (zjištěno ze 2 výzev k úhradě příspěvku do garančního fondu, ze dne 18. 6. 2020, ze dne 23. 1. 2020), dále vozidlo [registrační značka], nákladní automobil jiný než podle písmene r s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, nebylo pojištěno v období od 11. 2. 2021 do 13. 4. 2021, poplatek činí 5 332 Kč (zjištěno z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ze dne 24. 5. 2021), dále vozidlo [registrační značka], osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, v období od 18. 5. 2021 do 8. 6. 2021, poplatek činí 1 430 Kč (zjištěno z výzvy ze dne 13. 9. 2021). Žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužných částek opakovaně (zjištěno z upomínek). 4. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že žalovaný porušil povinnost vyplývající z § 1 odst. 2 zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, (dále jen„ zákon“), neboť provozoval svá vozidla bez sjednaného pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, proto mu vznikla povinnost podle § 4 odst. 1 uvedeného zákona uhradit příspěvek za dobu, po kterou byla vozidla provozována v rozporu s tímto zákonem, a to ve výši, která se dle § 4 odst. 3 zákona určí jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla (pro 1. vozidlo podle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 205/1999 Sb. činí denní sazba příspěvku pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 včetně částku 65 Kč, pro 2. vozidlo podle písm. o) vyhlášky, tedy nákladní automobil jiný než podle písmene r) s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg včetně ve výši 86 Kč). 5. 1. vozidlo žalovaného bylo provozováno bez pojištění po dobu 48 dnů (od 23. 2. 2019 do 11. 4. 2019), 113 dnů (8. 10. 2019 do 28. 1. 2020), celkem tedy výše poplatku činí při denní sazbě 65 Kč částku 3 120 Kč, 7 345 Kč. Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení těchto částek, přičemž ke každé částce náleží náklady spojené s vymáháním pohledávky, tedy 2x 300 Kč (§ 4 odst. 4 zákona ve spojení s § 2a vyhlášky). Celkem se jedná o částku 11 065 Kč 2. vozidlo žalovaného bylo provozováno bez pojištění po dobu 62 dnů (od 11. 2. 2021 do 13. 4. 2021), celkem tedy výše poplatku činí při denní sazbě 86 Kč částku 5 332 Kč 3. vozidlo žalovaného bylo provozováno bez pojištění po dobu 22 dnů (od 18. 5. 2021 do 8. 6. 2021), celkem tedy výše poplatku činí při denní sazbě 65 Kč částku 1 430 Kč. Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení těchto částek, přičemž ke každé částce náleží náklady spojené s vymáháním pohledávky, tedy 4x 300 Kč (§ 4 odst. 4 zákona ve spojení s § 2a vyhlášky). Celkem se jedná o částku 18 427 Kč. 6. Podle § 4 odst. 6 zák. č. 166/1998 Sb., povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře podle odstavce 4 zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla. 7. Ve vztahu k námitce promlčení soud uvádí, že zákon stanoví žalobci v § 4 odst. 6 zák. č. 166/1998 Sb. povinnost vyzvat poplatníka k úhradě příspěvku do jednoho roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek, zákon tedy stanoví v tomto směru speciální prekluzivní dobu. V případě prvého nároku se jednalo o příspěvek za období od 23. 2. 2019 do 11. 4. 2019, přičemž výzva k úhradě poplatku byla žalobcem zaslána žalovanému 23. 1. 2020, tedy v rámci zákonem stanovené jednoleté doby. Z toho důvodu tedy nedošlo ani k prekluzi nároku (k níž by soud přihlížel z úřední činnosti) ani k jeho promlčení, neboť žaloba byla podána 28. 6. 2022, tedy ve 3leté lhůtě počínaje od zaslání výzvy k zaplacení příspěvku. 8. Žalovaný žalobci shora uvedené částky, celkem 18 427 Kč, nezaplatil, soud mu tuto povinnost uložil. O příslušenství soud rozhodl podle ust. § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 9. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení. 10. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy procesně zcela úspěšnému žalobci byla přiznána náhrada nákladů vzniklých v souvislosti se zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč a dále nákladů spojených se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny 3 úkony právní služby po 300 Kč (§ 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ vyhláška“, a to písm. a) uvedeného ustanovení, převzetí a příprava zastoupení, dvakrát písm. d) uvedeného ust., návrh ve věci samé a výzva k plnění, když jejich výše je dána § 14b odst. 1 bod 1. této vyhlášky) a 3 náhradami hotových výdajů po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) uvedené vyhlášky). 11. Celkové náklady žalobce ve výši 2 252 Kč (zahrnující ve smyslu § 137 odst. 3 o. s. ř. rovněž 21% daň z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrady jeho hotových výdajů a výše zmíněný soudní poplatek) byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). 12. Z úřední činnosti je soudu známo, že žaloby podávané žalobcem se v obdobných případech liší pouze údaji o žalovaném, výší dlužné částky a datem její splatnosti. Jde fakticky o formulář, do něhož jsou pouze dosazovány ty údaje, které jsou pro každý konkrétní spor specifické, nejedná se tedy o žádný individuální rozbor případu, a to ani po skutkové ani po právní stránce. Nepochybně tak jde o tzv. formulářovou žalobu ve smyslu § 14b vyhlášky.