11 C 289/2022-25 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobce se domáhal po žalovaném zaplacení částky 17 322 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně, [právnická osoba], uzavřel se žalovaným dne 17. 8. 2018 smlouvu o úvěru, na základě které poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se tuto částku včetně poplatku za poskytnutí půjčky a úroku vrátit prostřednictvím pravidelných 45 týdenních splátek po 697 Kč, což však nečinil řádně a včas. Poslední splátka byla stanovena dne 28. 6. 2019 Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 28. 1. 2022 byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. Ke dni postoupení pohledávky činil dluh žalované vůči žalobci částku 30 980,18 Kč. Předchůdce žalobce zkoumal úvěruschopnost žalovaného, žalovaný potvrdil, že poskytl předchůdci žalobce úplné a pravdivé údaje pro posouzení své úvěruschopnosti splácet poskytnutou půjčku a je si vědom všech svých rizik se smlouvou a zápůjčkou spojených. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Na základě listinných důkazů založených ve spise soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: Předchůdce žalobce, [právnická osoba], uzavřel se žalovaným dne 17. 8. 2018 smlouvu, na základě které poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, které se žalovaný včetně souhrnného poplatku za poskytnutí půjčky a úroku zavázal splácet prostřednictvím pravidelných 45 týdenních splátek po 697 Kč, výše úroku činila 29 % ročně (zjištěno ze smlouvy o zápůjčce ze dne 17. 8. 2018). Úvěruschopnost žalovaného byla předchůdcem žalobce zkoumána, žalovaný v zákaznické kartě uvedl, že je zaměstnán na plný pracovní úvazek na dobu neurčitou, jeho čistý příjem činí 11 418 Kč, jeho další příjmy činí 12 784 Kč, celkem tedy 24 202 Kč, jeho odhadované měsíční výdaje jsou 5 000 Kč, splátky úvěru 1 700 Kč, k tomu žalovaný předložil dvě výplatní pásky (zjištěno ze zákaznické karty). Žalovaný splátky řádně nesplácel (zjištěno z přehledu splátek). Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 28. 1. 2022 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobce (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně přílohy). Žalobce žalovaného k zaplacení dlužné částky vyzval (zjištěno z výzvy k plnění ze dne 3. 8. 2022). 4. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že žalobce a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen jako „občanský zákoník“), přičemž žalovaný v tomto vztahu vystupoval jako spotřebitel, daný vztah proto soud posuzoval rovněž podle ustanovení zák. o spotřebitelském úvěru, kdy je soud povinen z úřední činnosti zkoumat úvěruschopnost žalovaného jakožto spotřebitele. Na základě této smlouvy byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 20 000 Kč, žalovaný se tuto částku včetně kapitalizovaného úroku ve výši 2 662 Kč (tento byl sjednán ve výši 29 % ročně), poplatku za vedení účtu 1 794 Kč a administrativního poplatku 6 866 Kč zavázal splácet prostřednictvím pravidelných splátek po 697, což však nečinil řádně a včas, což ani nesporoval. Celkem zůstal žalovaný dlužen částku 17 322 Kč sestávající z dlužné jistiny 17 703,8 Kč a dlužného poplatku 5 618,19 Kč, což v řízení rovněž nesporoval. 5. Na základě ustanovení § 86 zák. o spotřebitelském úvěru poskytne poskytovatel spotřebiteli úvěr jen na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů, a to pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel úvěru je povinen se v prvé řadě zaměřit na schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů, přičemž tyto údaje samozřejmě musejí být nejprve zjištěny. Žalobce ve vztahu ke zkoumání úvěruschopnosti neuvedl (a tedy ani nedoložil) ničeho. 6. Ve vztahu k prověřování úvěruschopnosti žalovaného pak soud dospěl k závěru, že tuto žalobce prověřoval, a to zejména na základě zákaznické karty vyplněné žalovaným, přičemž dle těchto údajů činily jeho příjmy 24 202 Kč a jeho výdaje 6 700 Kč, k čemuž žalovaný doložil své výplatní pásky. Na základě těchto údajů žalobce dospěl k výši příjmů a výdajů žalovaného, žalovaný byl také lustrován v příslušných evidencích, ostatně součet splátek za měsíc ve výši 2 788 Kč, jak bylo ve smlouvě sjednáno, není nijak vysoký. 7. S ohledem na vše shora uvedené má soud za to, že je na místě žalobě vyhovět, proto žalovanému uložil povinnost zaplatit shora uvedené částky, a to včetně příslušenství, o němž bylo rozhodnuto podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Splatnost dlužných částek přitom vyplývá ze smlouvy o úvěru, kdy splatnost poslední splátky nastala 28. 6. 2019, což žalovaný v řízení nijak nesporoval, proto má žalobce právo na obchodní úrok od 29. 6. 2019 (obchodní úrok žalobce požadoval od 29. 6. 2019, kdy byl kapitalizován ve výši 10 359,39 Kč za období do 28. 1. 2022), přičemž úrok z prodlení žalobce požadoval až počínaje 6. 7. 2019 (úrok z prodlení byl kapitalizován ve výši 2 933,39 Kč od 6. 7. 2019 do 28. 1. 2022). 8. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal podmínky pro její prodloužení. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku 1 000 Kč a dále nákladů spojených se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny 3 úkony právní pomoci po 300 Kč (§ 11 odst. 1 písm. a) převzetí a příprava zastoupení, d) písemné podání žaloby, výzva k plnění, vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ vyhláška“), když jejich výše je dána § 14b odst. 1 bod 2 ve spojení s § 8 odst. 1 vyhlášky), dále 1 úkonem právní služby po 1 820 Kč (dle § 11 odst. 1 písm. d) uvedené vyhlášky, tedy písemné podání), sazba mimosmluvní odměny za tento úkon je dána § 7 bod 5 této vyhlášky. Náklady jsou dále tvořeny 3x náhradami hotových výdajů po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) uvedené vyhlášky) a 1x po 300 Kč (§ 13 odst. 4 uvedené vyhlášky.) Celkové náklady žalobce ve výši 5 017,20 Kč (zahrnující ve smyslu § 137 odst. 3 o. s. ř. rovněž 21% daň z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrady jeho hotových výdajů a výše zmíněný soudní poplatek) byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).