11 C 317/2022-11 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 8 391 Kč s příslušenstvím s tvrzením, že žalobkyně je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem motorového vozidla, jež je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně zjistila, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 2 500 cm3, [registrační značka] (dále jen„ vozidlo“) je evidován jako provozované vozidlo, provozovatelem je žalovaná. Žalovaná neměla v období od 4. 12. 2020 do 28. 2. 2021 sjednáno pojištění odpovědnosti, vozidlo tak bylo 87 dní nepojištěno. Žalobkyni proto vznikl nárok na příspěvek do garančního fondu, jehož výše činí 8 091 Kč, a poplatek spojený s vymáháním ve výši 300 Kč. Žalovaná nezaplatila ničeho. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. Z listinných důkazů založených ve spise vyplývá skutkový závěr, že žalobkyně vyzvala žalovanou dne 2. 12. 2021, k úhradě dlužné částky 8 391 Kč s tím, že ke každému vozidlu zapsanému v registru musí být uzavřeno povinné ručení, a pokud vozidlo není pojištěno, jsou jeho vlastník a provozovatel povinni společně a nerozdílně zaplatit příspěvek do garančního fondu žalobce. Z informací, které má žalobkyně k dispozici od pojišťoven, zjistila, že vozidlo [registrační značka], se zdvihovým objemem válců motoru nad 2 500 cm3, nebylo v období od 4. 12. 2020 do 28. 2. 2021 pojištěno. Žalovaná na výzvu nereagovala, ačkoli byla vyzývána opakovaně. 4. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že žalovaná porušila povinnost vyplývající z § 1 odst. 2 zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, (dále jen„ zákon“), neboť provozovala své vozidlo bez sjednaného pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, proto ji vznikla povinnost podle § 4 odst. 1 uvedeného zákona uhradit příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem, a to ve výši, která se dle ust. § 4 odst. 3 zákona určí jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla (podle § 2 odst. 1 písm. i) vyhlášky č. 205/1999 Sb. činí denní sazba příspěvku pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 2 500 cm3 částku 93 Kč). Vozidlo žalované bylo provozováno bez pojištění po dobu 87 dnů, celkem tedy výše poplatku činí částku 8 091 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení částky v celkové výši 8 391 Kč, z toho příspěvek za porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 zákona činí 8 091 Kč a náklady spojené s vymáháním pohledávky činí 300 Kč (§ 4 odst. 4 zákona ve spojení s § 2a vyhlášky). Jelikož žalovaná žalobkyni částku v této výši nezaplatila, což v řízení nijak nesporovala, soud ji tuto povinnost uložil. O příslušenství soud rozhodl podle ust. § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení. 5. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy procesně zcela úspěšnému žalobci byla přiznána náhrada nákladů vzniklých v souvislosti se zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč a dále náhrada nákladů spojených se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny 3 úkony právní služby po 200 Kč (ust. § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, jejíž aplikace vyplývá z ust. § 151 odst. 1 a 2 věta druhá za středníkem o. s. ř. a to písm. a) uvedeného ustanovení, převzetí a příprava zastoupení, dvakrát písm. d) uvedeného ust., návrh ve věci samé a výzva k plnění, když jejich výše je dána § 14b odst. 1 bod 1. této vyhlášky) a 3 náhradami hotových výdajů po 100 Kč (ust. § 14b odst. 5 písm. a) uvedené vyhlášky). Celkové náklady žalobkyně ve výši 1 489 Kč (zahrnující ve smyslu ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. rovněž 21% daň z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrady jeho hotových výdajů a výše zmíněný soudní poplatek) byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.), na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).