11 C 334/2022-10 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobce se žalobou domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 396 Kč s příslušenstvím s tím, že uzavřel se žalovaným dne 8. 10. 2021 smlouvu o poskytování certifikačních služeb, na jejímž základě žalovaný zažádal dne 8. 10. 2021 o vydání kvalifikovaného osobního certifikátu. Žalobce vydal žalovanému certifikát dle údajů uvedených v žádosti v souladu se smlouvou, čímž mu vznikl nárok na úhradu ceny za poskytnuté služby. Ceny za poskytnuté služby jsou uvedeny v ceníku, jehož aktuální verze je umístěna na webových stránkách [webová adresa]. Žalobce poskytl žalovanému služby řádně a včas. Žalovaný poskytnuté služby nikdy nereklamoval. Poskytnutí služeb žalobce vyúčtoval fakturou na částku 396 Kč vystavenou dne 22. 10. 2021 a splatnou dne 5. 11. 2021 Žalovaný tuto částku neuhradil, žalobce proto žádá zákonný úrok z prodlení a náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč. Žalovaný však do dnešního dne nezaplatil ničeho. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Na základě listinných důkazů založených ve spise dospěl soud ke skutkovému závěru, že žalobce a žalovaný se mj. dohodli, že žalobce poskytne žalovanému kvalifikovaný a komerční certifikát [anonymizováno], a to za cenu dle ceníku, který je přílohou smlouvy 396 Kč (zjištěno ze smlouvy o poskytování certifikačních služeb a ceníku poštovních služeb od 1. 7. 2017). Žalobce vystavil žalovanému certifikát dle jeho žádosti (zjištěno z protokolu o vydání certifikátu). Žalobce vystavil žalovanému fakturu na částku 396 Kč splatnou dne 5. 11. 2021 (zjištěno z faktury ze dne 22. 10. 2021). Žalobce opakovaně vyzýval žalovaného k úhradě (zjištěno z upomínek). 4. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že žalobce a žalovaný uzavřeli smlouvu o poskytování certifikačních služeb podle ust. § 1746 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o. z.“) na jejímž základě vydal žalobce žalovanému certifikát dle jeho žádosti. Žalobce vyúčtoval žalovanému cenu za certifikát 396 Kč, přičemž výše ceny vyplývá z ceníku, jenž je přílohou smlouvy o poskytování certifikačních služeb. Žalovaný žalobci tuto částku nezaplatil, proto mu soud tuto povinnost uložil. O příslušenství, tedy úroku z prodlení a náhradě nákladů spojených v souvislosti s vymáháním pohledávky ve výši 1 200 Kč soud rozhodl podle ust. § 1970 o. z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., splatnost vyplývá ze shora uvedené faktury. 5. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvody pro její prodloužení. 6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy procesně zcela úspěšnému žalobci byla přiznána náhrada nákladů vzniklých v souvislosti se zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč a dále nákladů spojených se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny 3 úkony právní služby (ust. § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ vyhláška“, a to písm. a) uvedeného ustanovení, převzetí a příprava zastoupení, dvakrát písm. d) uvedeného ust., návrh ve věci samé a výzva k plnění); přičemž celková výše odměny pro účely stanovení náhrady nákladů je dle ust. § 14b odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. omezena výší tarifní hodnoty, její výše tedy činí 396 Kč, a 3 náhradami hotových výdajů po 100 Kč (ust. § 14b odst. 5 písm. a) uvedené vyhlášky). Celkové náklady žalobce ve výši 1 242,20 Kč (zahrnující ve smyslu ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. rovněž 21% daň z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrady jeho hotových výdajů a výše zmíněný soudní poplatek) byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).