11 C 6/2022-11 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zaplacení částky 4 342 Kč s příslušenstvím s tím, že se jedná o příspěvek z titulu nehrazení pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, kdy žalovaná, coby provozovatel vozidla [anonymizováno] [číslo], [VIN kód], se zdvihovým objemem válců motoru nad 1350 cm3 do 1850 cm3, neměla v období ode dne 24. 4. 2020 do dne 18. 7. 2020 sjednáno pojištění odpovědnosti, ač k tomu byla povinna. Příspěvek byl splatný dne 15. 12. 2020, o zaplacení příspěvku byla žalovaná upomínána, přesto však neuhradila ničeho. 2. Žalovaná se k výzvě dle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“) nevyjádřila, proto soud rozhodl bez nařízení jednání. 3. Z listinných důkazů soud učinil skutkový závěr, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě částky 6 150 Kč do 60 dnů od doručení této výzvy s tím, že ke každému vozidlu zapsanému v registru musí být uzavřeno povinné ručení, pokud vozidlo není pojištěno, jsou jeho vlastník a provozovatel povinni společně a nerozdílně zaplatit příspěvek do garančního fondu žalobkyně. Z informací, které má žalobkyně k dispozici od pojišťoven, zjistila, že vozidlo [registrační značka], [VIN kód], nebylo v období ode dne 19. 7. 2016 do dne 23. 4. 2020 pojištěno, předpis pro toto období činí 4 342 Kč, kdy částka 4 042 Kč je příspěvek za dané období a 300 Kč jsou náklady uplatnění (zjištěno z výzvy k úhradě ze dne 1. 10. 2020). Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky opakovaně (zjištěno z upomínky ze dne 18. 2. 2021). Dne 1. 4. 2021 zaslala žalobkyně žalované předžalobní výzvu (zjištěno z předžalobní výzvy ze dne 30. 3. 2021 a výpisu sledování zásilek ze dne 1. 4. 2021). 4. Dle ust. § 4 odst. 1 věta prvá zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, (dále jen„ zákon“) jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel společně a nerozdílně povinni zaplatit kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2. Dle ust. § 4 odst. 3 zákona se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla (podle § 2 odst. 1 písm. i) vyhlášky č. 205/1999 Sb. činí denní sazba příspěvku pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru 1350 cm3 do 1850 cm3 včetně částku 47 Kč). Podle ust. § 4 odst. 4 zákona je osoba povinná k zaplacení příspěvku povinna zaplatit kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (podle ust. § 2a vyhlášky činí výše žalobkyně spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla 300 Kč). 5. Vzhledem ke shora uvedenému dospěl soud k závěru, že žalovaná porušila povinnost vyplývající z § 1 odst. 2 výše o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, neboť provozovala své vozidlo bez sjednaného pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a proto jí vznikla povinnost uhradit příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem. Vozidlo žalované bylo provozováno bez pojištění po dobu 86 dnů, přičemž sazba poplatku pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1350 cm3 do 1850 cm3 včetně činí částku 47 Kč za každý den, kdy byla porušována povinnost, celkem tedy výše poplatku činí částku 4 042 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení částky v celkové výši 4 342 Kč, z toho příspěvek za porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 zákona činí 4 042 Kč a náklady spojené s vymáháním pohledávky činí 300 Kč (§ 4 odst. 4 zákona ve spoj. s § 2a vyhlášky). Jelikož žalovaná žalobkyni částku v této výši nezaplatila, což v řízení nijak nesporovala, soud jí tuto povinnost uložil. 6. O příslušenství soud rozhodl podle ust. § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, ve znění pozdějších předpisů. 7. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení. 8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy procesně zcela úspěšné žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů vzniklých v souvislosti se zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč a dále náhrada nákladů spojených se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny 3 úkony právní služby po 200 Kč (ust. § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, jejíž aplikace vyplývá z ust. § 151 odst. 1 a 2 věta druhá za středníkem o. s. ř. a to písm. a) uvedeného ustanovení, převzetí a příprava zastoupení, dvakrát písm. d) uvedeného ust., návrh ve věci samé a výzva k plnění, když jejich výše je dána § 14b odst. 1 bod 1. této vyhlášky) a 3 náhradami hotových výdajů po 100 Kč (ust. § 14b odst. 5 písm. a) uvedené vyhlášky). Celkové náklady žalobkyně ve výši 1 489 Kč (zahrnující ve smyslu ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. rovněž 21% daň z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrady jeho hotových výdajů a výše zmíněný soudní poplatek) byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Z úřední činnosti je soudu známo, že žaloby podávané žalobkyní se v obdobných případech liší pouze údaji o žalovaném, výší dlužné částky a dlužného období, po které není pojištění vozidla sjednáno. Jde fakticky o formulář, do něhož jsou pouze dosazovány ty údaje, které jsou pro každý konkrétní spor specifické, nejedná se tedy o žádný individuální rozbor případu, a to ani po skutkové ani po právní stránce. Nepochybně tak jde o tzv. formulářovou žalobu ve smyslu § 14b vyhlášky.